Cost Benefit Analýza v životním prostředí: Porovnání verzí

Cost Benefit Analýza v životním prostředí (editovat)

Verze z 18. 5. 2010, 12:43

Přidáno 150 bajtů , 18. 5. 2010

m

drobné úpravy formátování

VizuálníWikitext

Jiří Dlouhý

autoreview, Byrokraté, Revizoři, editor, reviewer, Správci, Editoři ovládacích prvků

2 625

editací

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Studenti VŠE}}
-== Úvod ==
+== Úvod  ==
 Vymezení kroků a definice '''analýzy nákladů a užitků (Cost-Benefit Analysis, CBA)''' není jednoznačné.
 == Definice  ==
-'''Cost – Benefit Analysis (CBA)''' je důležitý ekonomický nástroj, který sleduje [[ekonomickou efektivnost]] možných alternativ posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo [[veřejném sektoru]]. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné [[environmentální škody]] a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and
+'''Cost – Benefit Analysis (CBA)''' je důležitý ekonomický nástroj, který sleduje [[Ekonomickou efektivnost]] možných alternativ posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo [[Veřejném sektoru]]. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné [[Environmentální škody]] a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts andfckLRPractice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834fckLRfckLR</ref>
-Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834
-fckLR</ref>
 CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
-==Související pojmy==
+== Související pojmy ==
 '''Kaldor – Hicks kritérium efektivnosti (Kaldor-Hicks efficiency)'''<ref name="Kaldor, Nicholas">(1939). "Welfare Propositions in Economics and Interpersonal Comparisons of Utility". Economic Journal 49 (195): 549–552. http://www.jstor.org/pss/2224835</ref>
-Toto kritérium je základem CBA, kdy jsou porovnávány celkové náklady (např. stavební náklady, náklady na životní prostředí) s celkovými výhodami (např. zisk, komfort). Kaldor – Hicks kritérium s snaží eliminovat nedostatky [[Paretovy efektivnosti]]. Koncept Pareta nebere v úvahu, že si jeden z účastníků pohorší. Kaldor – Hicks kritérium má méně přísná kritéria a můžeme ji použít pro více případů. Kaldor a Hicks tvrdí, že výsledek je účinnější jestliže ti co jsou na tom lépe poskytnou náhradu těm co jsou na tom hůře a přitom není důležité, zda je taková kompenzace uskutečněna.
-'''Ekonomická efektivnost'''<ref name="Sullivan, Arthur"> Steven M. Sheffrin (2003). Economics: Principles in action. Upper Saddle River, New Jersey 07458: Pearson Prentice Hall. pp. 15. ISBN 0-13-063085-3. http://www.pearsonschool.com/index.cfm?locator=PSZ3R9&PMDbSiteId=2781&PMDbSolutionId=6724&PMDbCategoryId=&PMDbProgramId=12881&level=4.</ref>
+Toto kritérium je základem CBA, kdy jsou porovnávány celkové náklady (např. stavební náklady, náklady na životní prostředí) s celkovými výhodami (např. zisk, komfort). Kaldor – Hicks kritérium s snaží eliminovat nedostatky [[Paretovy efektivnosti]]. Koncept Pareta nebere v úvahu, že si jeden z účastníků pohorší. Kaldor – Hicks kritérium má méně přísná kritéria a můžeme ji použít pro více případů. Kaldor a Hicks tvrdí, že výsledek je účinnější jestliže ti co jsou na tom lépe poskytnou náhradu těm co jsou na tom hůře a přitom není důležité, zda je taková kompenzace uskutečněna.
-S CBA úzce souvisí i ekonomická efektivnost (economic efficiency). Ekonomická efektivnost znamená takové využití zdrojů, aby byl maximalizován užitek. V absolutním vyjádření může být systém ekonomický efektivní pokud si:
+'''Ekonomická efektivnost'''<ref name="Sullivan, Arthur"> Steven M. Sheffrin (2003). Economics: Principles in action. Upper Saddle River, New Jersey 07458: Pearson Prentice Hall. pp. 15. ISBN 0-13-063085-3. http://www.pearsonschool.com/index.cfm?locator=PSZ3R9&amp;PMDbSiteId=2781&amp;PMDbSolutionId=6724&amp;PMDbCategoryId=&amp;PMDbProgramId=12881&amp;level=4.</ref>
-a) nikdo nemůže svoji situaci zlepšit, aniž by tím zhoršil situaci někoho jiného
-b) zvýšení výstupu nemůžeme získat aniž bychom nezvýšili množství vstupů
-c) výroba probíhá za nejnižší možné náklady na jednotku
-Tato definice není jednoznačná, avšak všechny ostatní definice zahrnují stejnou myšlenku,  a to, že nemůže být dosaženo nic víc kvůli dostupným zdrojům.
+S CBA úzce souvisí i ekonomická efektivnost (economic efficiency). Ekonomická efektivnost znamená takové využití zdrojů, aby byl maximalizován užitek. V absolutním vyjádření může být systém ekonomický efektivní pokud si: a) nikdo nemůže svoji situaci zlepšit, aniž by tím zhoršil situaci někoho jiného b) zvýšení výstupu nemůžeme získat aniž bychom nezvýšili množství vstupů c) výroba probíhá za nejnižší možné náklady na jednotku
+Tato definice není jednoznačná, avšak všechny ostatní definice zahrnují stejnou myšlenku, a to, že nemůže být dosaženo nic víc kvůli dostupným zdrojům.
+<br>
-==Typy CBA==
+== Typy CBA ==
 Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu životaschopnosti projektu.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>
+<br>
 == Kroky CBA  ==
 Aby mohla být CBA dobře provedena musí být prováděna dle logického postupu. Níže jsou shrnuty hlavní kroky CBA. Různé učebnice a publikace mohou postupovat dle jiných kostrukcí. Tento postup devíti kroků je převzat od Boardmana a kol.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>
+<br> '''1. Definování projektu nebo politiky'''
-'''1.Definování projektu nebo politiky'''
+Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO 2. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20&nbsp;% a snížení emisí CO<sub>2</sub> o 10&nbsp;% ve srovnání s rokem 1995.
-Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO 2. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20 % a snížení emisí
+<br> '''2. Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat'''
-CO 2 o 10 % ve srovnání s rokem 1995.
-'''2.Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat'''
 Musíme se rozhodnout na jaké územní působnosti budeme CBA zkoumat. Analýza může být prováděna na místní, regionální, národní, evropské či světové úrovni. Poté identifikujeme skupiny, kterých se projekt dotýka. Mohou to být spotřebitelé, podniky, vládní a nevládní organizace a životní prostředí. Až zjistíme, kterých skupin se projekt dotýká, tak začneme zjišťovat jak bude daná skupina projektem ovlivněna. Zda ji z takové situace budou plynout přínosy nebo náklady. Jednoduše musíme popsat dopady na jednotlivé skupiny.
+<br> '''3. Sestavit seznam dopadů a zvolených ukazatelů'''
-'''3.Sestavit seznam dopadů a zvolených ukazatelů'''
 V kroce 3 identifikujeme fyzické dopady jednotlivých projektů. Dopady zahrnují jak vstupní tak výstupní části projektu. Jsou to ekonomické dopady, dopady na lidské zdraví a dopady na životní prostředí.
+<br> '''4. Předpovědět dopady kvantitativně po celou dobu trvání projektu'''
-'''4.Předpovědět dopady kvantitativně po celou dobu trvání projektu'''
+K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).
-K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).
-'''5.Oceňování relevantních nákladů a přínosů'''
+<br> '''5. Oceňování relevantních nákladů a přínosů'''
 V pátem kroce přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).
+<br> '''6. Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)'''
-'''6.Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)'''
+Matematický výraz pro výpočet [[Diskontované současné hodnoty]] je:
-Matematický výraz pro výpočet [[diskontované současné hodnoty]] je:
-                                        [[Soubor:PV.png‎]]
+                                        [[Image:PV.png]]
-Kde Y je výše částky získané v n letech a s je [[diskontní sazba]]. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.
-Evropská komise doporučuje 5,5 % diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5 % v ostatních zemích EU.
+Kde Y je výše částky získané v n letech a s je [[Diskontní sazba]]. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.
+Evropská komise doporučuje 5,5&nbsp;% diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5&nbsp;% v ostatních zemích EU.
-'''7.Spočítat [[čistou současnou hodnotu]] (net present value) jednotlivých alternativ'''
+<br> '''7. Spočítat [[Čistou současnou hodnotu]] (net present value) jednotlivých alternativ'''
 Čistá současná hodnota se rovná rozdílu mezi současnou hodnotou toku přínosů a současnou hodnotou toku nákladů:
-                                         [[Soubor:NPV.png‎]]
+                                         [[Image:NPV.png]]
-Pokud se rozhodujeme mezi jedním projektem, tak ho přijmeme jestliže je čistá současná hodnota větší než 0. Můžeme také použít benefit-cost poměr (benefit cost ratio), který se také používá k hodnocení projektů. Projekt přijmeme jestliže je BCR> 1, ale pouze v případě, kdy máme jasně vymezeny náklady a přínosy.
-                                        [[Soubor:BCR.png‎]]
-'''8.Provedení analýzy citlivosti'''
+Pokud se rozhodujeme mezi jedním projektem, tak ho přijmeme jestliže je čistá současná hodnota větší než 0. Můžeme také použít benefit-cost poměr (benefit cost ratio), který se také používá k hodnocení projektů. Projekt přijmeme jestliže je BCR&gt; 1, ale pouze v případě, kdy máme jasně vymezeny náklady a přínosy.
+                                        [[Image:BCR.png]]
-Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.
+'''8. Provedení analýzy citlivosti'''
+Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30&nbsp;%. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70&nbsp;% a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.
-'''9.Doporučení'''
+<br> '''9. Doporučení'''
 V posledním kroku shrneme cíle projektu, jaké dopady bere projekt v úvahu, všechny předpoklady včetně diskontní sazby, životnosti projektu. Zopakujeme přínosy a náklady projektu, především ty, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o projektu.
 <br>
 == Praktické příklady CBA v životním prostředí  ==
-'''1.Agentura pro ochranu životního prostředí ([[U.S. Environmental Protection Agency zkráceně EPA či USEPA]])'''  použila CBA při porovnávání přínosů a nákladů zákona o ovzduší (clean air act). Kompletní studii si můžete stáhnout zde: www.gao.gov/new.items/d05252.pdf
+'''1. Agentura pro ochranu životního prostředí ([[U.S. Environmental Protection Agency zkráceně EPA či USEPA]])''' použila CBA při porovnávání přínosů a nákladů zákona o ovzduší (clean air act). Kompletní studii si můžete stáhnout zde: http://www.gao.gov/new.items/d05252.pdf
-'''2.Dalším příkladem je studie Thomase Hughes Consulting (Corunna) Ltd''', kterou dělal pro Clean Affordable Energy Alliance. Provádí zde CBA na problém nahrazování výroby elektřiny založené na spalování uhlí v Ontariu  Kompletní studii si můžete stáhnout zde: www.caealliance.com/DSS_Review_Report_Rev1March_2006.pdf
+'''2. Dalším příkladem je studie Thomase Hughes Consulting (Corunna) Ltd''', kterou dělal pro Clean Affordable Energy Alliance. Provádí zde CBA na problém nahrazování výroby elektřiny založené na spalování uhlí v Ontariu Kompletní studii si můžete stáhnout zde: http://www.caealliance.com/DSS_Review_Report_Rev1March_2006.pdf
+<br> <br>
-<br>
 == Citace  ==

Cost Benefit Analýza v životním prostředí: Porovnání verzí

Cost Benefit Analýza v životním prostředí (editovat)

Verze z 18. 5. 2010, 12:43

Navigační menu