37
editací
Decoupling: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
m (Založena nová stránka: student vytvarim) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Decoupling – rozdvojení trendů. Oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu. V souvislosti se stoupající zátěží životního prostředí se v posledních letech dostává do popředí otázka decouplingu nebo rozdvojení trendů. Někteří lidé tvrdí, že pojem „decoupling“ se bude používat tak často jako třeba pojem „globalizace“. | |||
Cílem decouplingu je dosáhnout toho, aby zátěž životního prostředí vyjádřená prostřednictvím vybraného „environmentálního zla“ klesala a ekonomická výkonnost vyjádřená pomocí vybraného „ekonomického dobra“ stoupala. Environmentálním „zlem“ může být velikost vypouštění emisí, produkce odpadů, spotřeby surovin a energie, objemy automobilové dopravy a. j. tedy obecně environmentální indikátor vyjadřující zátěž životního prostředí, „ekonomickým dobrem“ bývá nejčastěji indikátor hrubého domácího produktu (HDP), který je zde brán jako indikátor kvality života. | |||
Rozdvojení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu je relativní nebo absolutní. Při relativním decouplingu klesá vypouštěné znečištění na jednotku HDP (nebo spotřeba surovin, výkony dopravy atd.), v absolutních hodnotách však vypouštěné znečištění neustále roste. Při absolutním decouplingu dochází k růstu HDP a k absolutnímu poklesu vypouštěného znečištění. Cílem je dosáhnout absolutního decouplingu, protože celková zátěž životního prostředí závisí na absolutních hodnotách vypouštěného znečištění. | |||
Environmentální indikátory bývají často uspořádány do formálního rámce OECD (Organizace pro Hospodářské spolupráce a rozvoj): | |||
„hnací síla – tlak – stav – dopad – odpověď“ (driving force – pressure – state – impact – response), který vyjadřuje kauzální závislost jevů. | |||
Příklad: potřeba zvýšit výkon ocelárny (hnací síla), se odráží na zvýšení spotřeby surovin (uhlí) a také emisi do ovzduší (tlak), což má za důsledek snižování surovin a kvality ovzduší v okolí (stav). Špatná kvalita ovzduší působí negativně na lidské zdraví (dopad), proto v některých případech dochází k regulaci (odpověď). | |||
Mluvíme-li o decouplingu, popisujeme vzájemný vztah mezi indikátory hnacích sil (ekonomické dobro, to co chceme, aby se zvyšovalo) a indikátory tlaku (environmentální zlo). | |||
Jedním ze způsobů, jak vyjádřit decoupling, je vynést do jednoho grafu v časové řadě | |||
hodnoty indikátoru, který charakterizuje zátěž životního prostředí a časový průběh indikátoru | |||
ekonomické výkonnosti. Hodnoty jsou zpravidla indexovány, to znamená, že vybraným | |||
veličinám je pro určitý výchozí rok přiřazena hodnota 100 a pro přištý roky se vynáší | |||
procentuální změna zaznamenaná oproti této hodnotě. Při tomto vyjádření dobře poznáme, | |||
jaký je vývoj obou sledovaných indikátorů, odkdy dochází k decouplingu (nastává výše | |||
zmiňované rozevírání nůžek mezi vynesenými křivkami) a je-li decoupling absolutní či | |||
relativní. | |||
Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kdec), který je definován: | |||
Kdec = 1 – (indikátor zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti) konec období / (indikátor | |||
zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti)začátek období | |||
K decouplingu dochází tehdy, je-li hodnota Kdec větší než 0. Maximální hodnota koeficientu | |||
je rovna 1 – v tomto případě dosahuje indikátor zátěže životního prostředí nulové | |||
hodnoty (OECD, 2002). | |||
Decoupling je možné vyjádřit také prostřednictvím ekologické efektivity. V takovém případě | |||
se do grafu vynese jedna řada hodnot, které vyjadřují časový vývoj podílu indikátoru | |||
zátěže životního prostředí a indikátoru ekonomické výkonnosti (tzv. ekologická náročnost), | |||
respektive podílu indikátoru ekonomické výkonnosti a indikátoru zátěže životního prostředí | |||
(tzv. ekologická produktivita). Tento podíl může být vyjádřen v absolutních hodnotách | |||
nebo jako index. Cílem je ukázat, zda klesá ekologická náročnost (či stoupá ekologická | |||
produktivita), tedy dochází-li na jednotku HDP k poklesu zátěže životního prostředí. Při | |||
tomto vyjádření není patrné, dochází-li k absolutnímu či relativnímu decouplingu, ani jaký | |||
je vývoj jednotlivých indikátorů. | |||