45
editací
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
To jakým způsobem to udělal, pak popisuje mimo jiné i Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto: | To jakým způsobem to udělal, pak popisuje mimo jiné i Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto: | ||
E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T)<ref>LAWN, | E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T)<ref>(LAWN, 2003, s. 121)</ref> | ||
E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1, Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu. | E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1, Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu. | ||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
R je dlouhodobá reálná úroková míra, β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1, γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1. | R je dlouhodobá reálná úroková míra, β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1, γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1. | ||
-(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN<ref>LAWN, | -(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN<ref>(LAWN, 2003, s. 122)</ref> | ||
N je fyzická zásoba přírodního kapitálu, t je čas, s je míra regenerace přírodního kapitálu. V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí: | N je fyzická zásoba přírodního kapitálu, t je čas, s je míra regenerace přírodního kapitálu. V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí: | ||
(dN/dt)=0 ⇒ T=sN<ref>LAWN, | (dN/dt)=0 ⇒ T=sN<ref>(LAWN, 2003, s. 122)</ref> | ||
Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy. Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem je pak model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref>LAWN, | Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy. Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem je pak model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref>(LAWN, 2003, s. 119-125)</ref> | ||
== Environmentální aspekt a Solowův Model == | == Environmentální aspekt a Solowův Model == |
editací