Metoda podmíněného hodnocení: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
Metoda podmíněného hodnocení pracuje s informacemi z tzv. hypotetických trhů a usiluje o nalezení hodnoty těch statků, pro které neexistuje reálný ani zástupný trh (např. výhled po krajině).&nbsp;<ref>ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref> Jedná se tedy o „zjišťování toho, jak by se lidé chovali, kdyby si mohli určitý produkt koupit na trhu, resp. o predikci skutečného chování na základě výroku o hypotetickém chování“.&nbsp;<ref>URBAN, Jan: Kritický pohled na metodu podmíněného hodnocení: Teorie plánovaného chování, Centrum pro otázky životního prostředí UK, citace 21. 4. 2010, URL: http://www.czp.cuni.cz/ekonomie/Letskola/urban_kriticky_pohled_na_cvm.pdf</ref> Metoda podmíněného hodnocení vychází z neoklasické ekonomie a ekonomie blahobytu <ref>URBAN, Jan a ŠČASNÝ, Milan: Validita a reliabilita mechanismu metody podmíněného hodnocení: 2 empirické aplikace v oblasti pracovních rizik. Příspěvek přijat na Konferenci UK v Praze Fakulty sociálních věd a Filosofické fakulty „Střední Evropa v Unii a Unie ve střední Evropě“, Praha, 20. – 21. říjen 2007 IN http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/abstrakty-urban-scasny.doc</ref> a je řazena mezi [[Metody vyjádřených preferencí|metody vyjádřených preferencí]] (''stated preferences'').&nbsp;<ref>DVOŘÁK, Antonín a kol.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, VŠE 2007</ref>
Metoda podmíněného hodnocení pracuje s informacemi z tzv. hypotetických trhů a usiluje o nalezení hodnoty těch statků, pro které neexistuje reálný ani zástupný trh (např. výhled po krajině).&nbsp;<ref>ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref> Jedná se tedy o „zjišťování toho, jak by se lidé chovali, kdyby si mohli určitý produkt koupit na trhu, resp. o predikci skutečného chování na základě výroku o hypotetickém chování“.&nbsp;<ref>URBAN, Jan: Kritický pohled na metodu podmíněného hodnocení: Teorie plánovaného chování, Centrum pro otázky životního prostředí UK, citace 21. 4. 2010, URL: http://www.czp.cuni.cz/ekonomie/Letskola/urban_kriticky_pohled_na_cvm.pdf</ref> Metoda podmíněného hodnocení vychází z neoklasické ekonomie a ekonomie blahobytu <ref>URBAN, Jan a ŠČASNÝ, Milan: Validita a reliabilita mechanismu metody podmíněného hodnocení: 2 empirické aplikace v oblasti pracovních rizik. Příspěvek přijat na Konferenci UK v Praze Fakulty sociálních věd a Filosofické fakulty „Střední Evropa v Unii a Unie ve střední Evropě“, Praha, 20. – 21. říjen 2007 IN http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/abstrakty-urban-scasny.doc</ref> a je řazena mezi [[Metody vyjádřených preferencí|metody vyjádřených preferencí]] (''stated preferences'').&nbsp;<ref>DVOŘÁK, Antonín a kol.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, VŠE 2007</ref>


== Použití ==
== Použití ==


Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro [[Cost Benefit Analýza v životním prostředí|analýzu nákladů a přínosů]] (''CBA = cost-benefit analysis'') [[Veřejné projekty na ochranu životního prostředí|veřejných projektů na ochranu životního prostředí.]] Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [[ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí]] v peněžních jednotkách a v neposlední řadě také pro oceňování přírodních statků. [2]
Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro [[Cost Benefit Analýza v životním prostředí|analýzu nákladů a přínosů]] (''CBA = cost-benefit analysis'') [[Veřejné projekty na ochranu životního prostředí|veřejných projektů na ochranu životního prostředí.]] Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [[Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí]] v peněžních jednotkách a v neposlední řadě také pro oceňování přírodních statků.&nbsp;<ref>ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref>


== Postup  ==
== Postup  ==
72

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu