83
editací
Coasův teorém: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 76: | Řádek 76: | ||
Chovatel dobytka není odpovědný za škodu (nebude tedy stavět plot) a alokace zdrojů bude stejná jako v předchozím případě. | Chovatel dobytka není odpovědný za škodu (nebude tedy stavět plot) a alokace zdrojů bude stejná jako v předchozím případě. | ||
V případě, že pak není odpovědný za škody a bude chtít chovat maximální počet kusů, pak pěstitel může nabídnout až 5USD za snížení počtu kusů ve stadu o 1ks, což je více než mezní výnosy dodatečného kusu,a proto bude výhodné na tuto dohodu přistoupit. Ovšem v případě dalšího snížení je hodnota zničeného obilí nižší než hodnota masa z dodatečného dobytčete a proto se vyjednávání zastaví (právě na 4 kusech dobytka). V případě možnosti vystavit plot za roční náklady 9USD je to opět stejné, pěstitel získá 15USD a nebude trpět žádnými nájezdy dobytčat. Chovatel si pak může ponechat všechen dobytek.[1],[3] | V případě, že pak není odpovědný za škody a bude chtít chovat maximální počet kusů, pak pěstitel může nabídnout až 5USD za snížení počtu kusů ve stadu o 1ks, což je více než mezní výnosy dodatečného kusu,a proto bude výhodné na tuto dohodu přistoupit. Ovšem v případě dalšího snížení je hodnota zničeného obilí nižší než hodnota masa z dodatečného dobytčete a proto se vyjednávání zastaví (právě na 4 kusech dobytka). V případě možnosti vystavit plot za roční náklady 9USD je to opět stejné, pěstitel získá 15USD a nebude trpět žádnými nájezdy dobytčat. Chovatel si pak může ponechat všechen dobytek.[1],[3] | ||
| Řádek 88: | Řádek 87: | ||
== Coasův teorém a [[ | == Coasův teorém a [[tržní selhání]] == | ||
[[Externality]] | |||
"Zásadně změnil názor ekonomů na [[externality]]. Ukazuje totiž, že výskyt externalit ve skutečnosti není příznakem | "Zásadně změnil názor ekonomů na [[externality]]. Ukazuje totiž, že výskyt externalit ve skutečnosti není příznakem tržního selhání, nýbrž špatně vymezených nebo nedostatečně chráněných vlastnických práv. Jsou - li vlastnická práva dobře vymezena a chráněna, [[externality]] nevznikají."[1] | ||
Vlastnická práva definují původce externality i subjekt, na který její účinky dopadají. Nízké náklady na vyjednávání navíc zajišťují, aby původce externality byl přinucen hradit náklady s ní spojedné. Tyto dva předpoklady zabraňují vzniku externalit při výrobě a zároveň zajišťují efektivní alokaci statků.[4] | Vlastnická práva definují původce externality i subjekt, na který její účinky dopadají. Nízké náklady na vyjednávání navíc zajišťují, aby původce externality byl přinucen hradit náklady s ní spojedné. Tyto dva předpoklady zabraňují vzniku externalit při výrobě a zároveň zajišťují efektivní alokaci statků.[4] | ||
[[Asymetrické informace]] | |||
Coase asymetrické informace považuje za důsledek transakčních nákladů, kam patří i náklady právě na získávání informací. Existence asymetrických informací a Coasova teorému se tedy nevylučuje.[1] | |||
[[Veřejné statky]] | |||
Nejsou -li jasně definován uživatelská práva a neexistuje možnost vyloučení z užívání, pak obchod s právy nemá smysl. COasův teorém není možné využít.[1] | |||
[[Monopol]] | |||
Pokud je na jedné nebo obou stranách málo subjektů, pak je vyjednávání rychlé a velmi málo nákladné. [1] | |||
== Interpretace Coasova teorému == | == Interpretace Coasova teorému == | ||
| Řádek 113: | Řádek 136: | ||
Coase sám nikdy nebyl s termínem "Coasův teorém" spokojen a považoval jej za zavádějicí, neboť to co provedl bylo stanovení podmínek za jakých je tradiční teorém směny operativní.[2] | |||
== Literatura == | == Literatura == | ||