47
editací
Obchodovatelná práva na znečištění: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Za [[skleníkové plyny]] se považují oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N20), vodní páry (H2O), methan (CH4), ozon (O3) a freony. | Za [[skleníkové plyny]] se považují oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N20), vodní páry (H2O), methan (CH4), ozon (O3) a freony. | ||
Systému obchodování s právy na znečištění byl zaveden na počátku 70. let 20. století v USA a poprvé jej formuloval [[J. H. Dales]]. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> Obchodovatelných práv na znečištění se využívá nejen při ochraně ovzduší, ale i při znečišťování vody (určování maximálního množství znečišťujících látek), dokonce i při rybaření (stanovování celkového přípustného množství vylovených ryb). V mezinárodním měřítku se v současné době využívá v oblasti ochrany ovzduší (obchodování s emisemi CO2). <ref name="Tietenberg">Tietenberg, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> | |||
== '''Základní rysy systému obchodovatelných emisních povolení''' == | == '''Základní rysy systému obchodovatelných emisních povolení''' == | ||
Abychom mohli využívat tento systém, je nutné, aby nějaká vyšší autorita stanovila cíl. Tento cíl může být ve formě buď celkového přípustného množství emisí, které lze emitovat za určitou dobu na určitém území nebo intenzity výstupu, snížení emisí na obyvatele. <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> Dále je nutné určit pravidla pro rozdělení emisních práv a následný proces obchodu s nimi mezi jednotlivými znečišťovateli. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> V případě, že dojde k porušení pravidel - např. znečišťovatelé, kteří překročí určené limity bez vlastnictví příslušného počtu povolenek jsou povinni zaplatit pokutu jejíž výše by převyšovala tržní hodnotu emisních práv. Svého závazku se ovšem nezbaví a převede se mu do dalšího období, kdy má možnost nakoupit emisní povolenky od subjektů, kteří jich mají více než sami potřebují. <ref name="Tietenberg">Tietenberg, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> a zároveň ztratí právo účastnit se dalšího obchodování s právy??? Předmětem obchodování nejsou emisní látky jako takové, ale právo emitovat určité látky. Vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomicky orientovaný nástroj, cena těchto emisních povolenek není stanovena direktivně, ale vychází z nabídky a poptávky na trhu. Znečišťovatel pak porovnává cenu emisního práva s výší [[mezní náklady|mezních nákladů]], které by musel vynaložit na snížení znečištění (mezní [[náklady na zamezení]]) Tím, že dochází k porovnání jednotlivých variant, dojde k efektivní alokaci (ke snížení znečištění dojde s nejnižšími možnými náklady). Aby bylo snižování znečištění co nejefektivnější, je třeba aby do obchodu s emisními povoleními bylo zařazeno co nejvíce znečišťovatelů. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> | Abychom mohli využívat tento systém, je nutné, aby nějaká vyšší autorita stanovila cíl. Tento cíl může být ve formě buď celkového přípustného množství emisí, které lze emitovat za určitou dobu na určitém území nebo intenzity výstupu, snížení emisí na obyvatele. <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> Dále je nutné určit pravidla pro rozdělení emisních práv a následný proces obchodu s nimi mezi jednotlivými znečišťovateli. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> V případě, že dojde k porušení pravidel - např. znečišťovatelé, kteří překročí určené limity bez vlastnictví příslušného počtu povolenek jsou povinni zaplatit pokutu jejíž výše by převyšovala tržní hodnotu emisních práv. Svého závazku se ovšem nezbaví a převede se mu do dalšího období, kdy má možnost nakoupit emisní povolenky od subjektů, kteří jich mají více než sami potřebují. <ref name="Tietenberg">Tietenberg, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> a zároveň ztratí právo účastnit se dalšího obchodování s právy??? Předmětem obchodování nejsou emisní látky jako takové, ale právo emitovat určité látky. Vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomicky orientovaný nástroj, cena těchto emisních povolenek není stanovena direktivně, ale vychází z nabídky a poptávky na trhu. Znečišťovatel pak porovnává cenu emisního práva s výší [[mezní náklady|mezních nákladů]], které by musel vynaložit na snížení znečištění (mezní [[náklady na zamezení]]) Tím, že dochází k porovnání jednotlivých variant, dojde k efektivní alokaci (ke snížení znečištění dojde s nejnižšími možnými náklady). Aby bylo snižování znečištění co nejefektivnější, je třeba aby do obchodu s emisními povoleními bylo zařazeno co nejvíce znečišťovatelů. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> | ||
Obchodovatelná práva na znečištění je možné použít v případě, kdy lze určit původce znečištění a množství daného znečištění. Tento nástroj má tím větší smysl, čím více subjektů (např. států, regionů, firem) je do systému zapojeno. Aby systém obchodování s emisními právy fungoval, je třeba, aby existoval důsledný a věrohodný monitorovací systém. (emisní audit = verifikace). Pokud jde o rozsah ve kterém lze tento nástroj použít, tak nachází využití jak na světové úrovni, tak i lokální či podnikové úrovni. | Obchodovatelná práva na znečištění je možné použít v případě, kdy lze určit původce znečištění a množství daného znečištění. Tento nástroj má tím větší smysl, čím více subjektů (např. států, regionů, firem) je do systému zapojeno. Aby systém obchodování s emisními právy fungoval, je třeba, aby existoval důsledný a věrohodný monitorovací systém. (emisní audit = verifikace). Pokud jde o rozsah ve kterém lze tento nástroj použít, tak nachází využití jak na světové úrovni, tak i lokální či podnikové úrovni. Definování programu může být buď pomocí jednodušeji a často využívaných emisních ukazatelů (např. ETS v EU) nebo pomocí imisních ukazatelů (je potřeba odhadnout vztah mezi emisemi zdrojů a imisním zatížením území). <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== '''Formy obchodování''' == | == '''Formy obchodování''' == | ||
*'''Kreditní způsob redukce emisí''' (Credit programm, baseline and credit, emissions reduction credits - ERCs) | |||
:Tento systém obchodování je založen na relativním vyjádření, kdy dochází k porovnání určité počáteční-základní úrovně (tzv. baseline) se skutečně dosaženou úrovní znečištění. | |||
:V případě, že znečišťovatel sníží emise pod základní úroveň získá kredit, který pak může buď využít či prodat. | |||
:tento způsob začal v US | |||
*'''Obchodování s ex-ante rozdělenými právy''' (cap and trade system) | |||
- absolutní vyjádření baseline | |||
- nejprve je stanovený limit (celkové možné znečištění) tzv. cap a pak dojde k přerozdělení emisních práv podle určitého klíce mezi znečišťovatele | |||
- v případě, že subjekt znečišťuje méně než vlastní emisních práv, má možnost tato přebytečná práva prodat | |||
== '''Princip přidělování''' == | == '''Princip přidělování''' == | ||