Metoda hedonické ceny: Porovnání verzí

'''Metoda hedonické ceny''' (''Hedonic price method; Hedonic models'') představuje jeden z nejstarších přístupů k určení poptávky po netržních komoditách – jako např. ovzduší, hluk; přičemž hodnota těchto environmentálních atributů je odvozena z aktuálních tržních transakcí.<ref name="KOLDSTAD, C.D.">KOLDSTAD, C.D. Environmental economics. New York: Oxford University Press, 2000. 400 s. ISBN 0 19 511954 1.</ref> Vychází z předpokladu, že každý statek lze popsat jako soubor určitých vlastností a charakteristik<ref>MARKANDYA, A. The Hedonic Pricing Method. University of Bath. [online]. [cit. 2010-03-20]. URL:  <http://www.bath.ac.uk/~hssam/Hedonicpricing.ppt></ref> a že environmentální kvalita je jednou z charakteristik daného statku, např. cenu nemovitosti ovlivňuje nejen její technické vybavení, počet pokojů, dostupnost do centra, ale také kvalita ovzduší v dané lokalitě, okolní hluk apod.<ref name="PALMQUIST, R.B.">PALMQUIST, R.B. Hedonic models. In Handbook of Environmental and Resource Economics. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 1999. Kapitola 53. s. 765-776. ISBN 1-85898-375-4.</ref>

 

Pomocí této metody se snažíme zjistit jaká část z rozdílu cen nemovitostí je způsobena určitým rozdílem v environmentálních vlastnostech nemovitostí a odvodit, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za zlepšení environmentální vlastnosti.<ref>MARKANDYA, A., et al. Environmental Economics for Sustainable Growth: A hand book for practitioners. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 2002. ISBN 1-84064-306-4.</ref>

 

Slovo „''hedonic''“ pochází z řečtiny a v překladu znamená ''potěšení''. Lidé mají potěšení z toho, že žijí v pěkném prostředí a při výběru domu nebo bytu se rozhodují i na základě hodnot životního prostředí. <ref name="HARIPRIYA, G."/>

 

 

Metoda hedonické ceny spadá do kategorie [[metody odhalených preferencí|metod odhalených preferencí]] (''Revealed preferences''), které vycházejí z pozorování chování spotřebitelů na skutečných trzích.<ref>DVOŘÁK, A., et al. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. 1. vyd. Vysoká škola ekonomická v Praze. Nakladatelství Oeconomica, 2007. s. 196.  ISBN 978-80-245-1253-2.</ref>  

Nejčastěji se metoda hedonické ceny používá ve dvou případech:<ref>ŠAUER, P. Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Univerzita Karlova v Praze. Centrum pro otázky životního prostředí, 2007. 164 s. ISBN 978-80-87076-06-4.</ref>  

:a) při zjišťování jak se faktory životního prostředí promítají do tržní ceny nemovitostí (může jít o ceny při koupi, prodeji, nájmu)

:b) při zjišťování, jak se kvalita pracovního prostředí  promítá do výše mzdy

 

 

=== Použití ve světě ===

Garrod a Willis (2000) ve své knize uvádějí jednotlivé příklady užití metody hedonické ceny:<ref name="GARROD, G. - WILLIS, K.G.">GARROD, G. - WILLIS, K.G. Economic Valuation of the Environment: Methods and case studies. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 2000. s. 365. ISBN 978-1-85898-684-5.</ref>  

 

*Brown and Pollakowski (1977) zkoumali vliv blízkosti vody na hodnotu nemovitostí  

*Morales (1980) studoval dopad stromů v jednotlivých parcelách na ceny domů  

*Nelson (1980) zkoumal hluk z letecké dopravy a jeho vliv na cenu nemovitostí  

 

Následující tabulka znázorňuje vybrané studie a jejich výsledné hedonické odhady ochoty platit za snížení množství škodlivin v ovzduší<ref>The Hedonic Price Method. [online]. [cit. 2010-04-10]. URL:&lt;http://www2.bren.ucsb.edu/~kotchen/links/teaching/Hedonic.pdf&gt;</ref>  

 

{| cellspacing="0" cellpadding="2" border="1" style="text-indent: 0.5em;"

| Ridker a Henning (1967)

| síra

| 53,31 $ za mg/m³

| Nelson (1978)

| průměrná letní ozónová koncentrace

| 42,27 $ za [[wikipedia:cs:%20Parts%20per%20million|ppm]]

| Nelson (1978)

| průměrná měsíční koncentrace částic

| 193,25 $ za mg/m³

| Harrison a Rubinfield (1978)

| NO_x

| 4 495 $ za [[wikipedia:cs:%20Parts%20per%20million|ppm]]

| Harrison a Rubinfield (1978)

| koncentrace částic

| 50,16 $ za [[wikipedia:cs:%20Parts%20per%20million|ppm]]

=== Použití v jiných oborech ===

:a) jedna z prvních aplikací této metody se snažila vysvětlit cenu automobilů v závislosti na výkonu, váze atp. (Court, 1939; Griliches, 1971)<ref name="PALMQUIST, R.B." />  

:b) jiné studie se zaměřily na vliv sociálních faktorů<ref name="GARROD, G. - WILLIS, K.G." />

 

*Schafer (1979) studoval vliv rasové diskriminace na trh bydlení v [[wikipedia:cs:Boston|Bostonu]]

Metodu aplikujeme v několika krocích:<ref name="SEJÁK, J. a kol.">SEJÁK, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. s. 256. ISBN 80-7169-393-6.: </ref>

:1) nejdříve definujeme příslušnou tržní komoditu (nemovitost) a definujeme statky, či služby, které s nemovitostí souvisí  

:2) poté specifikujeme funkční vztahy mezi tržní cenou a všemi druhy užitné hodnoty nemovitosti (tzv. hedonická cenová funkce)

:3) následuje shromáždění územně průřezových dat a časových řad cen nemovitostí a s nimi spjatých charakteristik, ceny nemovitostí mohou pocházet  z databází realitních kanceláří

:4) pomocí mnohonásobné [[wikipedia:cs:Regresní analýza|regrese]] vypočítáme koeficient kvality prostředí (vztažený k ceně nemovitostí), tento koeficient představuje dodatečnou částku, kterou je třeba zaplatit při přesunu do nemovitosti s lepší kvalitou prostředí

 

Využití této metody předpokládá, že trh s nemovitostmi (případně pracovní trh) představuje [[wikipedia:cs:Dokonalá konkurence|trh dokonalé konkurence]] a nachází se v rovnováze, ačkoliv ve skutečnosti jsou tyto trhy často výrazně regulovány.<ref name="SEJÁK, J. a kol."/> To je také důvod, proč tato metoda není v České republice hojně využívána.<ref>MELICHAR, J. – HONIGOVÁ, I. Oceňování životního prostředí: Letní škola pořádaná Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 25. – 31. července 2005 v Jizerských horách. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, 2005. ISBN 80-239-6295-7.</ref>

 

Předpoklady metody hedonické ceny vedou k tomu, že je tato metoda spíše vhodná pro ex post hodnocení výsledných efektů.<ref name="GARROD, G. - WILLIS, K.G."/>

 

Je nezbytné najít statek, jehož tržní hodnota je ovlivňována environmentální komoditou (př. cena domu ovlivněna kvalitou vzduchu), dále je důležité, aby veškerá škoda z environmentální komodity byla promítnuta do ceny daného statku na trhu, neboť ve skutečnosti mnohé problémy životního prostředí nemají přímý vliv na pozorovaný tržní statek.<ref name="KOLDSTAD, C.D."/>

 

Metoda hedonické ceny je velmi náročná na data. Aby bylo možné odhadnout hedonickou cenovou funkci pro konkrétní trh, je nezbytné mít k dispozici velký počet pozorování popisující jak prodejní ceny, tak i četné charakteristiky nemovitostí na daném trhu. Častým problémem modelů hedonické ceny je [[multikolinearita]]. Jednotlivé environmentální charakteristiky jsou často [[wikipedia:cs:Korelace|zkorelované]] (např. nemovitosti v blízkosti silnice se potýkají s větším hlukem a vyšší koncentrací znečišťujících látek v ovzduší). Je tedy často obtížné oddělit nezávislý účinek těchto dvou forem znečištění z ceny nemovitosti. Vážnější problém může nastat, pokud jsou údaje použité při hedonické analýze převzaty z více než jednoho trhu s nemovitostmi. Vzhledem k tomu, že podmínky nabídky a poptávky se mohou na každém trhu lišit, odhad hedonické cenové funkce pro jeden určitý trh s nemovitostmi bude zkreslený, pokud použijeme údaje o cenách domů stanovených na jiném trhu.<ref name="HARIPRIYA, G.">HARIPRIYA, G. Hedonic price method: A concept note. Chennai. Madras School of Economics. [online]. [cit. 2010-04-10]. URL:  <http://coe.mse.ac.in/dp/hedonic%20price.pdf></ref>

 

Dalším nedostatkem této metody je, že hodnotu lze odhadnout pouze z pohledu domácností, nejsou do ní zahrnuty užitky rekreantů či pracujících.<ref>BATEMAN, I. J. - DAY, B. H. - LAKE, I. The Valuation of Transport-Related Noise in Birmingham: Non-Technical Report to the DfT. Centre for Social and Economic Research on the Global Environment & Centre for Environmental Risk, School of Environmental Sciences, University of East Anglia, UK, 2004</ref>