82
editací
Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí (editovat)
Verze z 6. 4. 2010, 19:29
, 6. 4. 2010bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 46: | Řádek 46: | ||
==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí== | ==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí== | ||
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů se naráží na problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[Evropská agentura pro ochranu životního prostředí]] (EEA) a [[Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Náklady by měly být primárně rozlišeny na celkové investiční výdaje, které se skládají jednak z výdajů na pořízení technologie a jednak z výdajů na zajištěním procesu a samotnou instalaci. Dále na celkové roční náklady na provoz a údržbu (spotřeba energie, služby a spotřeba materiálu, osobní náklady a fixní náklady) a celkové roční finanční přínosy (tržby a nevyložené náklady). Stejně tak by měly být zváženy následné finanční výnosy, pokud nová technologie či proces povedou ke zvýšení účinnosti či kvality produkce. Součástí hodnocení efektivnosti nejsou [[externí náklady]]. | Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů se naráží na problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> <ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref>Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[Evropská agentura pro ochranu životního prostředí]] (EEA) a [[Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Náklady by měly být primárně rozlišeny na celkové investiční výdaje, které se skládají jednak z výdajů na pořízení technologie a jednak z výdajů na zajištěním procesu a samotnou instalaci. Dále na celkové roční náklady na provoz a údržbu (spotřeba energie, služby a spotřeba materiálu, osobní náklady a fixní náklady) a celkové roční finanční přínosy (tržby a nevyložené náklady). Stejně tak by měly být zváženy následné finanční výnosy, pokud nová technologie či proces povedou ke zvýšení účinnosti či kvality produkce. Součástí hodnocení efektivnosti nejsou [[externí náklady]]. | ||
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí. | Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí. | ||