Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Vliv člověka na ekosystémy: Porovnání verzí

Vzhledem k tomu, že k proměnám ekosystémů dochází i bez lidské činnosti, je velmi těžké ale určit podíl člověka na těchto změnách. Z toho těží někteří „pavědci“, kteří zpochybňují antropogenní podíl na změnách klimatu.

Porozumět komplexnosti ekosystému není snadné, i když se jedná o ekosystém velikosti lesíka. Porozumět globálnímu ekosystému komplexně je pro člověka-obyvatele Zeměkoule vlastně nemožné. Je nezbytné, by si tuto skutečnost uvědomil každý, kdo se chce ochranou přírody zabývat. Z historie ochrany přírody známe totiž celou řadu případů, ve kterých v tzv. dobré víře (cílem snah byla ochrana přírody) bylo způsobeno mnoho zlého. Tento jev nazývám obvykle '''„katastrofický vliv nedovzdělaných lidí s dobrým úmyslem“'''. Modelovým příkladem je zákaz krav versus výskyt lavin ve vysokých horách. Ochránci přírody se vydali do rakouských Alp na kontrolu a byli šokování odtravněnými kravskými pěšinkami plnými močůvky, bláta a lejn. Prosadili tedy zákaz chovu dobytka na vysokohorských chatách. Domnívali se, že tak „ochránili“ vzácné vysokohorské louky plné vzácných alpínských endemitních rostlin. Několik let po tomto zákazu padaly v Alpách laviny mimo obvyklá lavinová pole – zničily nejen mnoho vzácné vegetace, ale také několik horských chat a byly i ztráty na lidských životech. Vládní komise, která tam byla vyslána, zjistila po několikaletém bádání, že dobytčí stezky jsou přirozenou bariérou proti skluzu lavin. Nebo naopak, že po nespasené a poléhavé trávě bez dobytčích stezek sněhová deska snadněji sklouzne. Laviny zničily nejen vzácné rostliny, ale strhly vše, včetně [[pedosféra|pedosféry]]. Obnova takto zničeného ekosystému je v horských podmínkách skoro nemožná. Obdobné zkušenosti přišly z více vysokohorských oblastí. Tak to dopadá, když se do ochrany přírody hrnou lidé bez komplexního usuzování a především bez znalosti daného regionu.