993
editací
Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Ochrana přírody a životního prostředí/Významné osobnosti ochrany přírody: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Ochrana přírody a životního prostředí/Významné osobnosti ochrany přírody (editovat)
Verze z 18. 9. 2009, 04:11
, 18. 9. 2009bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
environmentální výchovu ovlivnila řada osobností konce 19. a celého 20. století. | environmentální výchovu ovlivnila řada osobností konce 19. a celého 20. století. | ||
'''Ernst Thompson Seton''' (1860 – 1946) – americký přírodovědec, malíř a spisovatel. Inspirátor Ligy lesní moudrosti hnutí Woodcraft. Jeho knihy (především Dva divoši, Rolf zálesák) inspirovaly mládež několika generací (Seton, 1977<ref>SETON, ET. Cesta životem a přírodou. 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. 350 s. ISBN neuvedeno. | '''Ernst Thompson Seton''' (1860 – 1946) – americký přírodovědec, malíř a spisovatel. Inspirátor Ligy lesní moudrosti hnutí Woodcraft. Jeho knihy (především Dva divoši, Rolf zálesák) inspirovaly mládež několika generací (Seton, 1977<ref>SETON, ET. Cesta životem a přírodou. 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. 350 s. ISBN neuvedeno.</ref>, 1988<ref>SETON, ET. Poselství rudého muže. 1. vyd. Praha Davle: samizdat, 1988. xerox, 87 volných stran formátu A4. Přeložil Martin Kupka. Pozn.: Text nepochybně inspirující vznik a vývoj hlubinné ekologie. Praktiky až okultní. ISBN neuvedeno.</ref>, 1990<ref></ref>, Spálený, 2008<ref>SPÁLENÝ, P. Liga lesní moudrosti a environmentální výchova aneb Přírodou k čistému lidství. [on-line]. [Cit. 12. 7. 2008]. Dostupné na http://www.yucikala.net/download/LLM_a_environmentalismus.pdf</ref>). | ||
'''Jim Corbett''' (1875 – 1955) – Angličan narozený v Indii, nejprve lovec lidožravých šelem, později fotograf, filmař a ochránce přírody. Dnes je považován za zakladatele indické ochrany přírody. Za zásluhy byl oceněn řadou vyznamenání a privilegií (např. jako jediný člověk v historii Indie dostal právo svobodného vstupu do všech indických pralesů). Po jeho smrti byl největší indický Národní park pojmenován Corbett National Park. Po rozdělení Indie v roce 1947 se Corbett přestěhoval do Keni, kde zemřel (Corbett, 2006)<ref>CORBETT, J. Chrámový tygr. 2. vyd. Volary: Stehlík, 2006. 144 s. ISBN 80-86912-01-5. | '''Jim Corbett''' (1875 – 1955) – Angličan narozený v Indii, nejprve lovec lidožravých šelem, později fotograf, filmař a ochránce přírody. Dnes je považován za zakladatele indické ochrany přírody. Za zásluhy byl oceněn řadou vyznamenání a privilegií (např. jako jediný člověk v historii Indie dostal právo svobodného vstupu do všech indických pralesů). Po jeho smrti byl největší indický Národní park pojmenován Corbett National Park. Po rozdělení Indie v roce 1947 se Corbett přestěhoval do Keni, kde zemřel (Corbett, 2006)<ref>CORBETT, J. Chrámový tygr. 2. vyd. Volary: Stehlík, 2006. 144 s. ISBN 80-86912-01-5. | ||
</ref>. | </ref>. | ||
'''Albert Schweitzer''' (1875 – 1965) – německý lékař, hudebník, teolog, filosof, který v 38 letech založil nemocnici v rovníkové Africe v Lambaréné. Zastával a prosazoval biocentrismus, např. v Etice úcty k životu píše: ''„sedlák může pokosit louku, protože seno potřebuje pro přežití, ale tentýž sedlák by si neměl utrhnout ani kvítek pro ozdobu.“'' (Kohák aj., 1996: str. 27)<ref>KOHÁK, E., KOLÁŘSKÝ, R., MÍCHAL, I. (eds). Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí v nakladatelství Torst, 1996. 1. vyd. 228 s. ISBN 80-85639-70-X. </ref>. Je vnímán jako zastánce kritického myšlení a úcty k životu (Schweitzer, 1989)<ref></ref>. | '''Albert Schweitzer''' (1875 – 1965) – německý lékař, hudebník, teolog, filosof, který v 38 letech založil nemocnici v rovníkové Africe v Lambaréné. Zastával a prosazoval biocentrismus, např. v Etice úcty k životu píše: ''„sedlák může pokosit louku, protože seno potřebuje pro přežití, ale tentýž sedlák by si neměl utrhnout ani kvítek pro ozdobu.“'' (Kohák aj., 1996: str. 27)<ref>KOHÁK, E., KOLÁŘSKÝ, R., MÍCHAL, I. (eds). Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí v nakladatelství Torst, 1996. 1. vyd. 228 s. ISBN 80-85639-70-X. </ref>. Je vnímán jako zastánce kritického myšlení a úcty k životu (Schweitzer, 1989)<ref>SCHWEITZER, A. Zastánce kritického myšlení a úcty k životu. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 1989. 308s. Pozn.: Filosofování slavného lékaře, teologa a hudebníka . ISBN neuvedeno.</ref>. | ||
'''Aldo Leopold''' (1887 – 1948) – americký lesník, ekolog a environmentalista byl prvním univerzitním učitelem, který se zabýval ochranou lesa, chováním zvěře a tzv. krajinnou ekologií (jak ji nazýváme dnes). Napsal dodnes respektovanou Etiku Země (součást knihy Obrázky z chatrče). Propagoval ochranu životního prostředí pro „dobro přírody“, ne pro dobro člověka, tj. stal se průkopníkem ekocentrismu (Leopold, 1968<ref></ref>, 1999<ref>LEOPOLD, A. Obrázky z chatrče. 1. vyd. Prešov : Tulčík, Abies. 1999. 269 s. ISBN: 80-88699-13-4.</ref>, Kohák aj., 1996<ref>KOHÁK, E., KOLÁŘSKÝ, R., MÍCHAL, I. (eds). Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí v nakladatelství Torst, 1996. 1. vyd. 228 s. ISBN 80-85639-70-X. </ref>). | '''Aldo Leopold''' (1887 – 1948) – americký lesník, ekolog a environmentalista byl prvním univerzitním učitelem, který se zabýval ochranou lesa, chováním zvěře a tzv. krajinnou ekologií (jak ji nazýváme dnes). Napsal dodnes respektovanou Etiku Země (součást knihy Obrázky z chatrče). Propagoval ochranu životního prostředí pro „dobro přírody“, ne pro dobro člověka, tj. stal se průkopníkem ekocentrismu (Leopold, 1968<ref>LEOPOLD, A. Obrázky z chatrče. 1. vyd. Prešov : Tulčík, Abies. 1999. 269 s. ISBN: 80-88699-13-4.</ref>, 1999<ref>LEOPOLD, A. Obrázky z chatrče. 1. vyd. Prešov : Tulčík, Abies. 1999. 269 s. ISBN: 80-88699-13-4.</ref>, Kohák aj., 1996<ref>KOHÁK, E., KOLÁŘSKÝ, R., MÍCHAL, I. (eds). Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí v nakladatelství Torst, 1996. 1. vyd. 228 s. ISBN 80-85639-70-X. </ref>). | ||
'''George Adamson''' (1906 – 1989) – lovec lidožravých šelem, správce a zakladatel Národního parku v Keni. Celý svůj život věnoval studiu lvů. Nejznámější knihy: Můj život se lvy, Cestou lvů, Můj život s Joy. Byl zavražděn pytlákem. (Adamson, 1992)<ref>ADAMSON, G. Můj život s Joy. 1. vyd. Praha: Panorama, 1992. 233s. ISBN 80-7038-298-8.</ref>. | '''George Adamson''' (1906 – 1989) – lovec lidožravých šelem, správce a zakladatel Národního parku v Keni. Celý svůj život věnoval studiu lvů. Nejznámější knihy: Můj život se lvy, Cestou lvů, Můj život s Joy. Byl zavražděn pytlákem. (Adamson, 1992)<ref>ADAMSON, G. Můj život s Joy. 1. vyd. Praha: Panorama, 1992. 233s. ISBN 80-7038-298-8.</ref>. | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
'''Diana Fosseyová''' (1932 – 1985) – americká zooložka, která zasvětila život studiu goril v jejich původním prostředí v Africké Rwandě a jejich ochraně. Byla brutálně zavražděna pytláky (Fosseyová, 1988)<ref>FOSSEYOVÁ, D. Gorily v mlze. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1988, 285 s. ISBN neuvedeno.</ref>. | '''Diana Fosseyová''' (1932 – 1985) – americká zooložka, která zasvětila život studiu goril v jejich původním prostředí v Africké Rwandě a jejich ochraně. Byla brutálně zavražděna pytláky (Fosseyová, 1988)<ref>FOSSEYOVÁ, D. Gorily v mlze. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1988, 285 s. ISBN neuvedeno.</ref>. | ||
'''Jane Goodallová''' (nar. 1934) – anglická bioložka garantující nejdéle trvající terénní výzkum – pozorování šimpanzů v Gombe v Tanzánii. Napsala dvacet knih, z nichž nejznámější je Ve stínu člověka. Od roku 1986 nebyla doma v Gombe déle než tři týdny – objíždí školy na celém světě s programy environmentální výchovy (Goodalová- | '''Jane Goodallová''' (nar. 1934) – anglická bioložka garantující nejdéle trvající terénní výzkum – pozorování šimpanzů v Gombe v Tanzánii. Napsala dvacet knih, z nichž nejznámější je Ve stínu člověka. Od roku 1986 nebyla doma v Gombe déle než tři týdny – objíždí školy na celém světě s programy environmentální výchovy (Goodalová-Lawicková, 1978<ref>GOODALOVÁ-LAWICKOVÁ, J. Ve stínu člověka. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1978. 289s. ISBN neuvedeno.</ref>, The Jane Goodall Institute, 2007<ref>The Jane Goodall Institute. [web-site]. [Cit. 2. 8. 2007]. Dostupné na http://www.google.com/gwt/n?u=http://www.janegoodall.org/</ref>). | ||
'''Kristin S. Shraderová - Frachettová''' (nar. 1944) – americká matematička a fyzička, která se věnuje technickým stránkám ekologie a problematiky životního prostředí. Studuje především riziko používání jaderných a toxických látek. Autorka termínu dobrovolná skromnost (ve stejnojmenné studii) – propaguje střídmost a omezování spotřeby s cílem podpořit osobní rozvoj (Kohák aj., 1996)<ref>KOHÁK, E., KOLÁŘSKÝ, R., MÍCHAL, I. (eds). Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí v nakladatelství Torst, 1996. 1. vyd. 228 s. ISBN 80-85639-70-X.</ref>. | '''Kristin S. Shraderová - Frachettová''' (nar. 1944) – americká matematička a fyzička, která se věnuje technickým stránkám ekologie a problematiky životního prostředí. Studuje především riziko používání jaderných a toxických látek. Autorka termínu dobrovolná skromnost (ve stejnojmenné studii) – propaguje střídmost a omezování spotřeby s cílem podpořit osobní rozvoj (Kohák aj., 1996)<ref>KOHÁK, E., KOLÁŘSKÝ, R., MÍCHAL, I. (eds). Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí v nakladatelství Torst, 1996. 1. vyd. 228 s. ISBN 80-85639-70-X.</ref>. | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
'''Michael Polland''' (nar. 1955) – americký novinář, spisovatel, který přírodu přirovnává k opuštěnému statku. Zastává názor, že nedotčená příroda neexistuje, proto nemůžeme přírodu Bohu vrátit, ale musíme o ni pečovat. Z těchto úvah vychází jeho ''etika zahrady'' (Kohák aj., 1996)<ref>KOHÁK, E., KOLÁŘSKÝ, R., MÍCHAL, I. (eds). Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí v nakladatelství Torst, 1996. 1. vyd. 228 s. ISBN 80-85639-70-X. </ref>. | '''Michael Polland''' (nar. 1955) – americký novinář, spisovatel, který přírodu přirovnává k opuštěnému statku. Zastává názor, že nedotčená příroda neexistuje, proto nemůžeme přírodu Bohu vrátit, ale musíme o ni pečovat. Z těchto úvah vychází jeho ''etika zahrady'' (Kohák aj., 1996)<ref>KOHÁK, E., KOLÁŘSKÝ, R., MÍCHAL, I. (eds). Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí v nakladatelství Torst, 1996. 1. vyd. 228 s. ISBN 80-85639-70-X. </ref>. | ||
'''Timothy Treadwell''' (1957 – 2003) – americký herec, kterého před deliriem zachránila zásadní změna životního stylu, kterou můžeme nazvat „návrat k přírodě“ (přestěhoval se na sever a 13 let pozoroval na Aljašce v letní sezóně medvědy a divokou přírodu). Záběry pořízené videokamerou umístěnou na stativu jsou fenomenální (dostal se k medvědům tak blízko, že se jich mohl dotýkat). Prosazoval a realizoval nový přístup ke zvířatům. Zemřel tragicky (zabit a sežrán medvědem). Jeho příběh ve filmu Grizzly Man, který z Treadwellových záběrů sestříhal jeho přítel Werner Herzog, se stal významným příspěvkem k diskusi hranic mezi lidmi a zvířaty (Herzog, | '''Timothy Treadwell''' (1957 – 2003) – americký herec, kterého před deliriem zachránila zásadní změna životního stylu, kterou můžeme nazvat „návrat k přírodě“ (přestěhoval se na sever a 13 let pozoroval na Aljašce v letní sezóně medvědy a divokou přírodu). Záběry pořízené videokamerou umístěnou na stativu jsou fenomenální (dostal se k medvědům tak blízko, že se jich mohl dotýkat). Prosazoval a realizoval nový přístup ke zvířatům. Zemřel tragicky (zabit a sežrán medvědem). Jeho příběh ve filmu Grizzly Man, který z Treadwellových záběrů sestříhal jeho přítel Werner Herzog, se stal významným příspěvkem k diskusi hranic mezi lidmi a zvířaty (Herzog, 2005)<ref>HERZOG, W. Grizzly Man. [DVD]. Lions Gate, 2005. </ref>. | ||
'''Christopher McCandless''' (1968 – 1992) – americký mladík, který (na dva roky) zrealizoval „návrat k divoké přírodě“ a „pohrdnutí civilizací“ (včetně peněz, hodinek, map, mobilního telefonu atd.). Bez vymožeností civilizace sám putoval Spojenými státy americkými a zahynul hladem na Aljašce. Jeden z posledních zápisů v jeho deníku zní: ''štěstí je skutečné jen tehdy, sdílíme-li ho s ostatními''. Z deníku nalezeného vedle těla a také z deníků zanechaných u Christopherových přátel a jiných zdrojů vznikl úspěšný román a film (Krakauer, 2007)<ref>KRAKAUER, J. Útěk do divočiny. 2. vyd. Praha, Columbus, 2007. 268 s. ISBN: 80-7249-234-3.</ref>. Příběh Christophera McCandlesse se stal podle J. Brunera novodobým kultem „návratu k přírodě“ – ve své knize ''Making stories'' mu věnuje celou kapitolu (Bruner, 2005)<ref>BRUNER, JS. Making stories. 1st ed. London: Harvard University Press, 2005. 130p. ISBN 0-674-01099-X.</ref>. | '''Christopher McCandless''' (1968 – 1992) – americký mladík, který (na dva roky) zrealizoval „návrat k divoké přírodě“ a „pohrdnutí civilizací“ (včetně peněz, hodinek, map, mobilního telefonu atd.). Bez vymožeností civilizace sám putoval Spojenými státy americkými a zahynul hladem na Aljašce. Jeden z posledních zápisů v jeho deníku zní: ''štěstí je skutečné jen tehdy, sdílíme-li ho s ostatními''. Z deníku nalezeného vedle těla a také z deníků zanechaných u Christopherových přátel a jiných zdrojů vznikl úspěšný román a film (Krakauer, 2007)<ref>KRAKAUER, J. Útěk do divočiny. 2. vyd. Praha, Columbus, 2007. 268 s. ISBN: 80-7249-234-3.</ref>. Příběh Christophera McCandlesse se stal podle J. Brunera novodobým kultem „návratu k přírodě“ – ve své knize ''Making stories'' mu věnuje celou kapitolu (Bruner, 2005)<ref>BRUNER, JS. Making stories. 1st ed. London: Harvard University Press, 2005. 130p. ISBN 0-674-01099-X.</ref>. | ||