147
editací
Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Produktivita nádrže
(→Úvod) |
|||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
== Produktivita nádrže == | == Produktivita nádrže == | ||
Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě. | Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě. | ||
Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu ''Tanytarsus'' jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí organické hmoty a s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíkovým] přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu ''Chironomus'', larvy komárů rodu ''Chaoborus'' a máloštětinatí červi rodů ''Tubifex'' a ''Limnodrilus'', snášející nedostatek kyslíku.<sup>[4]</sup> | Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu ''Tanytarsus'' jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Organick%C3%A1_hmota organické hmoty] a s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíkovým] přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu ''Chironomus'', larvy komárů rodu ''Chaoborus'' a máloštětinatí červi rodů ''Tubifex'' a ''Limnodrilus'', snášející nedostatek kyslíku.<sup>[4]</sup> | ||
== Hodnocení kvality vody == | == Hodnocení kvality vody == | ||