156
editací
Koloběh síry: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
'''Fáze koloběhu''' | '''Fáze koloběhu''' | ||
''' | '''Atmosféra''' | ||
V atmosféře je síra nejvíce zastoupena v podobě SO3. | |||
SO3 vzniká oxidací H2S, který se do atmosféry dostal únikem z moří, oceánů, terestrických vod a půdy, kde vzniká činností MO. | |||
Další původ SO3 jsou průmyslové exhalace (např. spalování fosilních paliv). | |||
Ve vzduchu probíhají čistě chemické reakce přeměny H2S + O2 na SO2 + O2 dále na SO3. | |||
SO3 se do vody a půdy dostává tzv, mokrým spadem. SO3 + H2O dá vzniknout kyselině sírové H2SO4, která s deštěm padá k povrchu. | |||
Ve vodě a půdě dochází k rozkladu kyseliny sírové na vodíkový ion a síranová aniont, který je přístupná rostlinám a MO. | |||
'' | '''Voda a půda''' | ||
Ve vodě a půdě se H2SO4 rozkádá na H+ ionty a ''síranový aniont SO4''. | |||
1.A Redukce SO4 na R – SH skupinu. Bakterie a rostliny využívají SO4 jako zdroj S pro tvorbu enzymů a bílkovin. | |||
1.B Organické sloučeniny síry se zpět do prostředí dostávají vyločováním, rozkladem těl. Org. síra podléhá mineralizaci = desulfuraci. Vzniká H2S. | |||
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek probíhá MO rozklad. | |||
2. Redukce SO4 na H2S – za anaerobních podmínek (nepřístupu vzduchu) spotřebovávají bakterie SO4 k dýchání a výsledkem je vznik H2S. | |||
''H2S'' | ''Vzniklý H2S'' | ||
1. Uniká do atmosféry. Ve vodě uniká ze sedimentů a v kontaktní vrstvě nade dnem se může vysrážet za přítomnosti dvojmocného železa síran železnatý (Lelák, Kubíček, 1991). | |||
2. Navázání H2S do anorganické sloučeniny Pyrit. | |||
3. Oxidace H2S na S a dále na SO4 – fotosyntéza chemolitotrofními bakteriemi. | |||