128
editací
Ekoton: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
* | *je přechodná zóna mezi dvěma a více různými společenstvy / biotopy / [[ekosystém]]y. | ||
* | *je to plocha ekologického napětí, ve které jeden typ vegetace postupně nahrazuje jiný (Walter, 1979, s.5). | ||
*je zde obyčejně vyšší počet druhů , neboť jsou zde často druhy obou hraničních společenstev a navíc zvláštní druhy charakteristické pro přechodnou zónu - tzv.druhy okrajů (edge effect) | *je zde obyčejně vyšší počet druhů , neboť jsou zde často druhy obou hraničních společenstev a navíc zvláštní druhy charakteristické pro přechodnou zónu - tzv.druhy okrajů (edge effect)(Kovář, 2008, s.31, Pivnička, 1984, s.126). | ||
(Kovář, 2008, s.31, Pivnička, 1984, s.126) | |||
*Termín "ekoton" pochází z tvůrčí dílny amerického ekologa F.E.Clementse (1905 a 1907, resp.1936-viz lieratura-pozn.aut.) | *Termín "ekoton" pochází z tvůrčí dílny amerického ekologa F.E.Clementse (1905 a 1907, resp.1936-viz lieratura-pozn.aut.)(Jeník, 1992). | ||
(Jeník, 1992) | |||
Hranice mezi společenstvy je dobře patrná při výrazné dominanci některého druhu. Jeho náhlou nepřítomnost můžeme registrovat jako hranici dvou společenstev (jehličnatý, listnatý les; louka, les atd.). | Hranice mezi společenstvy je dobře patrná při výrazné dominanci některého druhu. Jeho náhlou nepřítomnost můžeme registrovat jako hranici dvou společenstev (jehličnatý, listnatý les; louka, les atd.). | ||
| Řádek 19: | Řádek 17: | ||
K ostrým hranicím mezi společenstvy dochází tam, kde se velmi rychle mění fyzikální prostředí na malé ploše (například při přechodu ze souše do vody, severní a jižní svahy). Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem. | K ostrým hranicím mezi společenstvy dochází tam, kde se velmi rychle mění fyzikální prostředí na malé ploše (například při přechodu ze souše do vody, severní a jižní svahy). Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem. | ||
Naproti tomu hranice mezi tajgou a tundrou vytváří v pásu několika set kilometrů mozaiku ostrých přechodů mezi oběma formacemi tak, jak se původně souvislý les postupně směrem na sever rozpadá a vytváří pouze ostrůvky mezi porosty patřícími již k tundře (viz obrázek) | Naproti tomu hranice mezi tajgou a tundrou vytváří v pásu několika set kilometrů mozaiku ostrých přechodů mezi oběma formacemi tak, jak se původně souvislý les postupně směrem na sever rozpadá a vytváří pouze ostrůvky mezi porosty patřícími již k tundře (viz obrázek)(Pivnička, 1984, s.126, upraveno autorem). | ||
'''Stupeň kontrastu''' může u ekotonu spočívat např. v morfologii terénu, v odlišnosti geologického podloží, anebo v sukcesním stáří sousedících ploch. Zdá se, že čím větší kontrast v sukcesní zralosti, tím potenciálně větší škála druhů se v ekotonu může vyskytovat – tím větší druhová divrzita je potenciálně možná. [[Biodiverzita]] byla studována zejména v silně zkulturněných krajinách Severní Ameriky a Evropy (Anglie, Francie, aj.) na modelových liniích živých plotů, větrolamů, remízků apod. Bylo zjištěno kolem 500-600 druhů cévnatých rostlin vázaných na tyto útvary. Prakticky žádné rostliny zde nejsou limitovány – vyskytují se v nich skupiny druhů otevřené krajiny, ale i druhů lesního interiéru a mnohé z nich jsou druhy lesních okrajů | '''Stupeň kontrastu''' může u ekotonu spočívat např. v morfologii terénu, v odlišnosti geologického podloží, anebo v sukcesním stáří sousedících ploch. Zdá se, že čím větší kontrast v sukcesní zralosti, tím potenciálně větší škála druhů se v ekotonu může vyskytovat – tím větší druhová divrzita je potenciálně možná. [[Biodiverzita]] byla studována zejména v silně zkulturněných krajinách Severní Ameriky a Evropy (Anglie, Francie, aj.) na modelových liniích živých plotů, větrolamů, remízků apod. Bylo zjištěno kolem 500-600 druhů cévnatých rostlin vázaných na tyto útvary. Prakticky žádné rostliny zde nejsou limitovány – vyskytují se v nich skupiny druhů otevřené krajiny, ale i druhů lesního interiéru a mnohé z nich jsou druhy lesních okrajů(Kovář, 2008, s.31). | ||
'''Dynamika ekotonů''' | '''Dynamika ekotonů''' | ||
*Efekt bariéry = ekoton odkloní nebo blokuje pohyb tzv. vektorů (větru nebo vody, jež transportují hmotu – např.prašné částice nebo semena rostlin. Stupeň, v jakém takto ekoton funguje, lze vyjádřit pomocí propustnosti (permeability) a může sloužit jako míra, pomocí níž lze nazírat na ekotonem ohraničenou plochu jako otevřený nebo uzavřený systém. | *Efekt bariéry = ekoton odkloní nebo blokuje pohyb tzv. vektorů (větru nebo vody, jež transportují hmotu – např.prašné částice nebo semena rostlin. Stupeň, v jakém takto ekoton funguje, lze vyjádřit pomocí propustnosti (permeability) a může sloužit jako míra, pomocí níž lze nazírat na ekotonem ohraničenou plochu jako otevřený nebo uzavřený systém. | ||
*Mezi měřitelné vegetační parametry , jež ovlivňují propustnost ekotonu patří:výška porostu, biomasa, pokryvnost (zápoj), vertikální struktura a denzita. | *Mezi měřitelné vegetační parametry , jež ovlivňují propustnost ekotonu patří:výška porostu, biomasa, pokryvnost (zápoj), vertikální struktura a denzita. | ||
*Faktory, které určují povahu ekotonů, jsou zejména klimatické a edafické. Makroklima se svými fluktuacemi může způsobit např.vyhynutí některých druhů při extrémním průběhu zimy. Mikroklima může zvýhodnit vyklíčení určitých diaspor, které by normálně v krajině neměly šanci (např. pod skalní clonou). Edafické faktory jsou zpravidla výrazem prostorové a časové distribuce klíčových zdrojů (živiny, voda) a určují uspořádání vegetace a tím i transformaci energie do primární produkce (pásmovitost vegetace kolem rybníka) | *Faktory, které určují povahu ekotonů, jsou zejména klimatické a edafické. Makroklima se svými fluktuacemi může způsobit např.vyhynutí některých druhů při extrémním průběhu zimy. Mikroklima může zvýhodnit vyklíčení určitých diaspor, které by normálně v krajině neměly šanci (např. pod skalní clonou). Edafické faktory jsou zpravidla výrazem prostorové a časové distribuce klíčových zdrojů (živiny, voda) a určují uspořádání vegetace a tím i transformaci energie do primární produkce (pásmovitost vegetace kolem rybníka)(Kovář, 2008, s.31-32). | ||
(Kovář, 2008, s.31-32) | |||