123
editací
(→Zdroje) |
|||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Ekologické tendence v teologii == | == Ekologické tendence v teologii == | ||
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. | Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výrazn7mi mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např. | ||
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller].<br/> | |||
Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů. | |||
== Postoj Vatikánu == | == Postoj Vatikánu == |
editací