237
editací
Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer (editovat)
Verze z 6. 1. 2009, 17:57
, 6. 1. 2009bez shrnutí editace
m (formátování obrázků) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu. | Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu. | ||
ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. | ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref>[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE] | ||
</ref> | |||
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]] | [[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]] | ||
| Řádek 8: | Řádek 9: | ||
Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs). | Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs). | ||
Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému. | Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref>[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> | ||
== Cíle programu == | == Cíle programu == | ||
Cíle programu jsou: stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod, zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí, popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod, stanovovat kritické zátěže. V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování. | Cíle programu jsou: stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod, zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí, popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod, stanovovat kritické zátěže.<ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref> V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování. | ||
Program usiluje o rozvíjení mezinárodní sítě monitorovaných lokalit, sjednocení monitorovacích postupů, vyvíjí chemické a biologické metody pro účely monitorování, každoročně informuje o plnění cílů, řídí semináře zaměřené na problematiku acidifikace vod a spolupracuje v otázkách vod a dalšími programy ICP. | Program usiluje o rozvíjení mezinárodní sítě monitorovaných lokalit, sjednocení monitorovacích postupů, vyvíjí chemické a biologické metody pro účely monitorování, každoročně informuje o plnění cílů, řídí semináře zaměřené na problematiku acidifikace vod a spolupracuje v otázkách vod a dalšími programy ICP. | ||
| Řádek 22: | Řádek 23: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | |||
* Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. | * Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. | ||
* [http://www.icp-waters.no ICP Waters] | * [http://www.icp-waters.no ICP Waters] | ||