1 550
editací
mBez shrnutí editace |
m (added Category:Ochrana vod using HotCat) |
||
(Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]] | [[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]] | ||
== | ==Definice== | ||
Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají samočistící pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí za spoluúčasti rostlin.<ref>Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.</ref> | Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace|vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí pomocí [[w:cs:mikroorganismus|mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs:Rostliny|rostlin]].<ref>Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5</ref> | ||
==Základní charakteristika== | |||
== | |||
Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na: | Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na: | ||
* mokřady s plovoucími rostlinami | *[[wikipedia:cs:Mokřad|mokřady]] s plovoucími rostlinami | ||
* mokřady se | *mokřady se [[submerzní]]mi (ponořenými) rostlinami | ||
* mokřady s | *mokřady s [[emerzní]]mi (vynořenými) rostlinami | ||
Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na: | Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na: | ||
* mokřady s povrchovým tokem | *mokřady s povrchovým tokem | ||
* mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem | *mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem | ||
* mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem | *mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem | ||
Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny | Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs:Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs:Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs:Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.<ref>Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.</ref> | ||
[[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]] | [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]] | ||
=== Předčištění === | ===Předčištění=== | ||
V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže. | V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]]. | ||
===Filtrační lože=== | |||
Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody. | |||
Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]]. | |||
===Vegetace=== | |||
V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří: | |||
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] | *[[w:cs:Rákos|Rákos obecný (Phragmites australis)]] | ||
*[[w:cs:Typha latifolia|Orobinec širokolistý (Typha latifolia)]] | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] | |||
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)] | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)] | ||
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)] | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)] | ||
* Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) | *[[w:cs:Skřípinec|Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]] | ||
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)] | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)] | ||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)] | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)] | |||
Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu. | |||
==Použití== | |||
Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentní obyvatel|ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m<sup>2</sup>, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m<sup>2</sup> na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlní vody|důlních vod]]. | |||
==Současný stav v ČR== | |||
V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..<ref>Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728</ref> Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.<ref>Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.</ref> | |||
[[Soubor:rokvystavby.jpg]] | |||
==Výhody a nevýhody== | |||
*'''Výhody''': | |||
**nenarušují ráz krajiny | |||
**jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek | |||
**jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]] | |||
**lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody | |||
**mají nižší náklady na údržbu | |||
*'''Nevýhody''' | |||
**mají velké nároky na plochu | |||
**musí mít mechanické předčištění | |||
**mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod (tato nevýhoda je však řešena vylepšenými kořenovými čistírnami II. generace) | |||
**čištění nelze tak snadno regulovat | |||
==Zdroje== | |||
<references /> | |||
==Odkazy== | |||
===Související stránky=== | |||
*[[Znečištění vody]] | |||
*[[Ochrana vod]] | |||
===Externí odkazy=== | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod] | |||
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/ | *[http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] | ||
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4% | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod] | ||
* [http:// | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody] | ||
*[http://www.grania.cz/korenova-cistirna Informace o kořenových čistírnách odpadních vod] | |||
*[http://www.grania.cz/korenova-cistirna/funkce-korenove-cistirny/ Funkce kořenové čistírny] | |||
*[http://www.grania.cz/korenova-cistirna/jak-postavit-korenovku/ Stavba kořenové čistírny] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Odpadové hospodářství]] | ||
[[Kategorie:Vodní hospodářství]] | |||
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]] | |||
[[Kategorie:Ochrana vod]] |
editací