203
editací
Teplotní stratifikace vodních nádrží: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(→Témata) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Témata == | == Témata == | ||
Definice: K teplotní stratifikaci ve vodách dochází typicky v hlubších nádržích, ať už přírodního či antropogenního původu. Termín teplotní stratifikace zavedl v roce 1910 Birge. Podle ročních období rozlišoval v nádrži 4 stavy. Jarní cirkulace, letní stratifikace, podzimní cirkulace a zimní stagnace. | Definice: K teplotní stratifikaci ve vodách dochází typicky v hlubších nádržích, ať už přírodního či antropogenního původu. Termín teplotní stratifikace zavedl v roce 1910 Birge. Podle ročních období rozlišoval v nádrži 4 stavy. Jarní cirkulace, letní stratifikace, podzimní cirkulace a zimní stagnace. | ||
'''Jarní cirkulace''' | |||
Na jaře po roztátí ledu vlivem pozvolnéh ohřívání hladiny dochází k vyrovnání teploty ve vodním sloupci (nejtěžší voda ve vrstvě nade dnem má trvale cca 4 stupně) a působením větru se vodní masy promíchávají. Toto období jarní cirkulace trvá jen krátkou dobu a v průběhu pokračujícího zvyšování teplot ustupuje letní stratifikaci | |||
'''Letní stratifikace''' | |||
Svrchní vrstvy se výrazně oteplují a ustálené klima umožní vznik teplotní stratifikace. Prohřátá voda na hladině má nižší hustotu a nemíchá se s chladnější vodou ve větší hloubce. To vede k vytvoření dvou vodních vrstev, oddělených tzv. teplotní skočnou vrstvou. Horní '''epilimnion''', spodní '''metalimnion''' | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||