Diverzita společenstev: Porovnání verzí

Nejnižsší prostorovou úrovní diverzity je alfa – diverzita.  Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho společenstva či stanoviště (whithin – habitat diversity).  Kromě prostého počtu druhů ve společenstvu může bát vyjádřena některým z indexů diverzity:  

* '''Shannon - Wieverův index''' Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie,  kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984 ISBN</ref><ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN</ref>.  Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy p_i odhadovanou jako součin ni.N-1 ).  

* Jinou možností je změřit rozdílnost mezi společenstvy 1 a 2 jako pomyslnou vzdálenost v mnohorozměrném prostoru:  

x_i1, x_i2 jsou míry i-tého znaku ve společenstvech 1 a 2. Je- li tímto znakem přítomnost určitého druhu, nabývají  hodnot  1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen)<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984 ISBN</ref>.

Druhové složení a struktura společenstva jsou výsledkem působení různých ekologických faktrorů a jejich vzájemných kombinací.  

Na všech úrovních má pro diverzitu společenstev velký význam heterogenita prostředí – zdrojů, pokryvu, krajinné matrice na regionální úrovni atd. Diverzita společenstev živočichů koreluje těsněji se strukturní diverzitou vegetace než s její diverzitou druhovou<ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel... Olomouc: 1997 ISBN</ref>.

Závislost druhového bohatství (tedy složky diverzity) na ploše ekosystému a jeho izolovanosti popisujetzv. Teorie ostrovní biogegografie – i terrestrický ekosystém lze chápat jako ostrov v krajinné matrici. Druhové bohatství obvykle klesá s rostoucí vzdáleností  (izolovaností) ekosystému a naopak vzrůstá s jeho rozlohou<ref name=kov2>

Na nejnižší úrovni se projevují především dostupnost a rozmístění zdrojů a biotické interakce vně i uvnitř druhů. Podle Grimea<ref name=grim>GRIME J. P. ''Plant strategies & vegetation processes.'' New York: 1979 ISBN</ref>

má závislost druhového bohatství vegetace na produktivitě prostředí unimodální tvar. S rostoucím množstvím zdrojů roste počet druhů schopných v prostředí přežít, zároveň se však též zvyšuje intenzita kompetice. Vysoce produktivní prostředí bývá osídleno malým množstvím konkurenčně silných druhů. Důležité však není jen množství zdrojů, ale i jejich rozmístění, Rajaniemi (2003) uvádí, že vysokou diverzitu, lez očekávat v prostředí, kde jsou půdní živiny rozmístěny homogenně a naopak.  Podobnou závislost  jako na produktivitě vykazuje druhové bohatství na disturbanci1. Podle „hypotézy středního narušení“ (IDH, intermediate disurbance hypothesis) je druhová bohatost nejvyšší při střední míře disturbance. Na lokální úrovni jsou pro diverzitu důležité mikroklimatické podmínky.

Na vyšší úrovni lze pozorovat pokles diverzity s rostoucí nadmořskou výškou, tedy i s měnícím se mezoklimatem. Stále má výrazný vliv produktivita, projevují se regionální disturbance (kupř. lesní požáry). Významným faktorem je sukcesní stáří – předpokládá se, že sukcesní stádia jsou tím druhově bohatší, čím jsou bližší klimaxu<ref name=kuc>KUČERA T. ''Vliv reliéfu na diverzitu vegetace.'' Praha, 1997. Disertační práce, Universita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky</ref>.  

Na nejvyšší úrovni je prokazatelné, že diverzita klesá spolu s rostoucí zeměpisnou šířkou.  Vysvětlení komplikuje skutečnost, že se jedná o velmi komplexní faktor, zahrnující častio protichůdné procesy. Z časových hledisek hraje významnou roli  čtvrtohorní vývoj a evoluční stáří. Dlohá a nepřerušovaná sukcese může být jednou z příčin vysokého druhového bohatství v tropech. Význam produktivity je v tomto měřítku dosti neurčitý. <ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel... Olomouc: 1997 ISBN</ref>   

Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]

Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].

Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.

Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].