60
editací
BSK: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Definice == | |||
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je takzvaná zřeďovací metoda, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku v průběhu pěti dnů (BSK5) | |||
== Využití BSK5 == | |||
BSK5 má nejčastější využití při stanovení znečištění vod. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Díky všeobecně rozšířené standartní metodice jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Používá se tedy i BSK2,5 (při nedostatku času např při terénních měřeních) nebo BSK7 (rozšířená hlavně v severních zemích). BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek. | |||
Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity čístíren odpadních vod. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstarnit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. | |||
== Stanovení BSK5 == | |||
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. | |||
'''Vlastní text stránky''' | '''Vlastní text stránky''' | ||