165
editací
Littering: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Basilejská studie == | == Basilejská studie == | ||
Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“ | |||
Cílem průzkumu bylo ukázat na všeobecné vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech | Cílem průzkumu bylo ukázat na všeobecné vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech | ||
a kvantitativně je vyhodnotit. | a kvantitativně je vyhodnotit. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků nacházejících se přímo na místě. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Skladba odpadků nacházejících se v odpadkových koších a skladba odpadu odhozeného na zem byla srovnatelná. | ||
Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků nacházejících se přímo na místě. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů | |||
Nejvyšší podíly znečištění (51,5%) tvořily jednorázové obaly a nápojové obaly z rychlého občerstvení (nápojové obaly a Take-away). | |||
Nejvyšší podíly znečištění (51,5%) tvořily jednorázové obaly a nápojové obaly z rychlého občerstvení (nápojové obaly a Take-away) | |||
Přes dominanci obalů z rychlého občerstvení je nutné zabývat se při dalším zpracování problému také tématem papíru (v podstatě noviny distribuované zdarma) a dále významné frakce z rubriky „různé“ (např. cigaretové krabičky). | Přes dominanci obalů z rychlého občerstvení je nutné zabývat se při dalším zpracování problému také tématem papíru (v podstatě noviny distribuované zdarma) a dále významné frakce z rubriky „různé“ (např. cigaretové krabičky). | ||
Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat | Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadu dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, která dosáhla na bazilejském předměstí Steinenvorstadt podíl ve výši 67% a v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. | ||
Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadu dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, která dosáhla na bazilejském předměstí Steinenvorstadt podíl ve výši 67% a v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. | |||
== Vídeňská studie == | |||
Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. | |||
a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. | Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní. | ||
Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť: | |||
v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní. | |||
cigarety | cigarety | ||
| Řádek 70: | Řádek 34: | ||
0,5% | 0,5% | ||
Zdaleka největší podíl vyhozeného odpadu ve všech městech a na monitorovaných stanovištích (při kusově zaměřeném monitoringu) představují nedopalky cigaret | Zdaleka největší podíl vyhozeného odpadu ve všech městech a na monitorovaných stanovištích (při kusově zaměřeném monitoringu) představují nedopalky cigaret . 58,3% spočítaného odpadu tvořily cigarety. Druhou nejčastější materiálovou skupinu tvoří „plastické hmoty“ (vzhledem k tomu, že se vyskytly, byly v této skupině evidovány také vrstvené hmoty), následovány „biogenním materiálem“ a materiálovou skupinou „papír & karton“. | ||
Co se týká velikosti pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v prvé řadě problém malých předmětů. 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky). Bere-li se v úvahu celková suma všech zaevidovaných kusů, zásadně v to nepočítaje cigaretové nedopalky, bylo to stále ještě 93,2% „malých“ částí. Tato skutečnost staví odpovědné úklidové služby před náročný a finančně nákladný úkol, který nebyl ve všech městech řešen se stejným úspěchem. | Co se týká velikosti pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v prvé řadě problém malých předmětů. 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky). Bere-li se v úvahu celková suma všech zaevidovaných kusů, zásadně v to nepočítaje cigaretové nedopalky, bylo to stále ještě 93,2% „malých“ částí. Tato skutečnost staví odpovědné úklidové služby před náročný a finančně nákladný úkol, který nebyl ve všech městech řešen se stejným úspěchem. | ||
Podíl volných odpadkových košů na zkoumaných stanovištích činil od 61% do 99%, | Podíl volných odpadkových košů na zkoumaných stanovištích činil od 61% do 99%,s průměrem 87,5%. Praha vykazovala s průměrem 80,4% nejmenší kvótu volných odpadkových košů, Vídeň s 92,3% nejvyšší kvótu, následovala Barcelona (91,6%), Brusel (88,1%) a Frankfurt (85,1%). | ||
s průměrem 87,5%. Praha vykazovala s průměrem 80,4% nejmenší kvótu volných odpadkových košů, Vídeň s 92,3% nejvyšší kvótu, následovala Barcelona (91,6%), Brusel (88,1%) a Frankfurt (85,1%). | |||
Poznatky a závěry bazilejské studie: | Poznatky a závěry bazilejské studie: | ||
o Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Při namátkovém testování odhozeného odpadu nebyly nalezeny žádné domovní odpadky. Výskyt povalujících se odpadků nelze vysvětlit tím, že byly zavedeny poplatky za pytle s odpadem. | o Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Při namátkovém testování odhozeného odpadu nebyly nalezeny žádné domovní odpadky. Výskyt povalujících se odpadků nelze vysvětlit tím, že byly zavedeny poplatky za pytle s odpadem. | ||
| Řádek 97: | Řádek 53: | ||
Společné závěry: | Společné závěry: | ||
o | o Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky | ||
z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat. | z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat. | ||
Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být v zásadě rozdělena do čtyř skupin: | Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být v zásadě rozdělena do čtyř skupin: | ||
| Řádek 119: | Řádek 65: | ||
Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných opatření (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. „Správnou uvědomělost“ je nutno podporovat motivačními systémy (snazší vracení nápojových obalů, soutěže atd.). U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu). Pro trvalé řešení problému litteringu je zpravidla účelná kombinace | Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných opatření (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. „Správnou uvědomělost“ je nutno podporovat motivačními systémy (snazší vracení nápojových obalů, soutěže atd.). U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu). Pro trvalé řešení problému litteringu je zpravidla účelná kombinace | ||
Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.''' | |||
| Řádek 141: | Řádek 79: | ||
4. Johannes Heeb1, Martina Ableidinger2, Till Berger3, Wolfgang Hoffelner4, IMPRESSUM | 4. Johannes Heeb1, Martina Ableidinger2, Till Berger3, Wolfgang Hoffelner4, IMPRESSUM | ||
http://pages.unibas.ch/mgu/littering/Litteringstudie.pdf | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||