Národní státy: Porovnání verzí

Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.

Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maxi­mální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komuni­kačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Tako­výchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám <ref>Romancov, M. Národní státy – malé a středně velké státy, velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid,  pp. 85-90. str. 388–420</ref>. Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eri­trea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geo­politické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).