Magnézium a zvětrávání pískovců: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
čeština
(čeština)
 
Řádek 35: Řádek 35:
}}</ref>
}}</ref>


Současným trendem je ustupování od tradičního striktního zákazu a v některých oblastech (především na obtížných cestách) je dokonce používání magnézia dovoleno ([[w:cs:Křížový vrch (Broumovská vrchovina)|Křížový vrch]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
Současným trendem v některých oblastech je ustupování od tradičního striktního zákazu a někde (především na obtížných cestách) není dokonce používání magnézia legislativně zakázáno ([[w:cs:Křížový vrch (Broumovská vrchovina)|Křížový vrch]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =  
| příjmení =  
| jméno =  
| jméno =  
Řádek 58: Řádek 58:
| url archivu =  
| url archivu =  
| datum přístupu = 2020-05-13
| datum přístupu = 2020-05-13
}}</ref> Hořčík se v roztoku dostává směrem pod povrch horniny, kde rekrystalizuje nejčastěji ve formě [[w:cs:Sírany|sulfátů]], nebo [[w:cs:Uhličitany|karbonátů]]. Tlak při rekrystalizaci by mohl způsobovat odlupování horniny ve vrstvách. Ovšem toto tvrzení vyvrací studie na pískovcích s dolomitickým tmelem. [[w:cs:Dolomit|Dolomit]] je karbonát s obsahem [[w:cs:Vápník|vápníku]] a [[w:cs:Hořčík|hořčíku]]. Při tomto výzkumu byly vzorky dlouhodobě vystaveny atmosférickým vlivům. Byla zde zjištěna masivní krystalizace [[w:cs:Sádrovec|sádrovce]], ale zároveň zde nebyla zjištěna žádná krystalizace hořečnatých sulfátů. Při rozpouštění dolomitu je částečně rozpouštěn i hořčík a ten je také v roztocích, které z horniny odtékají. Další výzkum, který vyvrací toto tvrzení, byl proveden v [[w:cs:Národní park České Švýcarsko|Českém Švýcarsku]]. Zde byla zjištěna vysoká koncentrace hořčíku v pórech, ale nebyla zjištěna žádná krystalická fáze tohoto prvku. Každý pískovec se ale chová trochu jinak, podle toho jaké je jeho složení a jaké mechanismy v něm probíhají. Tyto faktory ovlivňují další chování magnesia v pískovci. Pokud je pískovec složen z karbonátových nebo jílových tmelů, budou na vhodně položených místech docházet k tvorbě solí i bez zásahu člověka. Použití magnézia by pak na pískovec mohli mít dokonce kladný vliv. Magnézium se používá k vysoušení potu z rukou. Znamená to, že magnézium s potem reaguje. Takto vzniklé směsi by tedy mohli přispívat k tvorbě solí. Ale studie provedena na pískovci ukázala, že se tato směs při správném použití magnézia (oklepání přebytečného prášku) jen málokdy dostane na povrch horniny. Při nadměrném použití magnézia zůstane mezi prsty a povrchem horniny jeho vrstvička, která pravděpodobně neobsahuje pot. Takovéto používání, má tady na pískovec negativní vliv spíš z estetického hlediska. Pokud lezec magnézium nepoužívá vůbec, pot přichází do styku s horninou. Lezení bez magnézia by tak mohlo přispívat k tvorbě solí mnohem intenzivněji, protože pot je poměrně kyselý roztok. Mohl by tedy intenzivně napomáhat rozpouštění tmelů a způsobovat jejich rekrystalizaci a v důsledku toho podporovat vznik krust sportovního lezení na pískovcových skalách Čechách platná v době vydání rozhodnutí.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Hořčík se v roztoku dostává směrem pod povrch horniny, kde rekrystalizuje nejčastěji ve formě [[w:cs:Sírany|sulfátů]], nebo [[w:cs:Uhličitany|karbonátů]]. Tlak při rekrystalizaci by mohl způsobovat odlupování horniny ve vrstvách. Ovšem toto tvrzení vyvrací studie na pískovcích s dolomitickým tmelem. [[w:cs:Dolomit|Dolomit]] je karbonát s obsahem [[w:cs:Vápník|vápníku]] a [[w:cs:Hořčík|hořčíku]]. Při tomto výzkumu byly vzorky dlouhodobě vystaveny atmosférickým vlivům. Byla zde zjištěna masivní krystalizace [[w:cs:Sádrovec|sádrovce]], ale zároveň zde nebyla zjištěna žádná krystalizace hořečnatých sulfátů. Při rozpouštění dolomitu je částečně rozpouštěn i hořčík a ten je také v roztocích, které z horniny odtékají. Další výzkum, který vyvrací toto tvrzení, byl proveden v [[w:cs:Národní park České Švýcarsko|Českém Švýcarsku]]. Zde byla zjištěna vysoká koncentrace hořčíku v pórech, ale nebyla zjištěna žádná krystalická fáze tohoto prvku. Každý pískovec se ale chová trochu jinak, podle toho jaké je jeho složení a jaké mechanismy v něm probíhají. Tyto faktory ovlivňují další chování magnesia v pískovci. Pokud je pískovec složen z karbonátových nebo jílových tmelů, budou na vhodně položených místech docházet k tvorbě solí i bez zásahu člověka. Použití magnézia by pak na pískovec mohli mít dokonce kladný vliv. Magnézium se používá k vysoušení potu z rukou. Znamená to, že magnézium s potem reaguje. Takto vzniklé směsi by tedy mohly přispívat k tvorbě solí. Ale studie provedena na pískovci ukázala, že se tato směs při správném použití magnézia (oklepání přebytečného prášku) jen málokdy dostane na povrch horniny. Při nadměrném použití magnézia zůstane mezi prsty a povrchem horniny jeho vrstvička, která pravděpodobně neobsahuje pot. Takovéto používání, má tady na pískovec negativní vliv spíš z estetického hlediska. Pokud lezec magnézium nepoužívá vůbec, pot přichází do styku s horninou. Lezení bez magnézia by tak mohlo přispívat k tvorbě solí mnohem intenzivněji, protože pot je poměrně kyselý roztok. Mohl by tedy intenzivně napomáhat rozpouštění tmelů a způsobovat jejich rekrystalizaci a v důsledku toho podporovat vznik krust.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =  
| příjmení =  
| jméno =  
| jméno =  
Neregistrovaný uživatel
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu