Skleníkový jev: Porovnání verzí

Skleníkový jev (editovat)

Odebráno 514 bajtů , 28. 10. 2022

bez shrnutí editace

4

editace

Verze z 28. 10. 2022, 16:52 (editovat) Rukolaaaa (diskuse \| příspěvky) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Porovnání se starší verzí		Aktuální verze z 28. 10. 2022, 16:53 (editovat) (zrušit editaci) Rukolaaaa (diskuse \| příspěvky) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:		Řádek 1:
	K poměrně vysoké teplotě planety Země přispívá především její ovzduší – atmosféra. Ta totiž propouští dobře viditelné sluneční záření k zemskému povrchu; dlouhovlnné záření (teplo), které vyzařuje zemský povrch, naopak radiačně aktivní plyny z větší části zadržují. Můžeme tak pozorovat skleníkový jev, díky němuž se dolní část troposféry ohřívá. Přirozeně se přízemní vrstva atmosféry otepluje o 33 <sup>o</sup>C, to znamená, že pokud by všechno tepelné záření volně unikalo do atmosféry, pak by průměrná globální vrstva atmosféry byla asi -18 <sup>o</sup>C, zatímco dnes je asi +15 <sup>o</sup>C.		K poměrně vysoké teplotě planety Země přispívá především její ovzduší – atmosféra. Ta totiž propouští dobře viditelné sluneční záření k ze

	[[Soubor:Schema sklenikovy efekt.gif\|thumb\|Schéma skleníkového efektu]]		[[Soubor:Schema sklenikovy efekt.gif\|thumb\|Schéma skleníkového efektu]]