Byrokraté, editor
1 523
editací
Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky (editovat)
Verze z 27. 10. 2022, 17:23
, 27. 10. 2022bez shrnutí editace
(aktualizace) značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]]. | V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]]. | ||
Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”<ref | Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky. | ||
==Základní principy ekodesignu== | ==Základní principy ekodesignu== | ||
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod. | Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod. | ||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" /> | Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" /> | ||
* Minimalizace dopadů výroby | *Minimalizace dopadů výroby | ||
- Snižování množství emisí, odpadů a užití energie | - Snižování množství emisí, odpadů a užití energie | ||
* Snižování dopadů produktu | *Snižování dopadů produktu | ||
- Snížení množství toxických látek | - Snížení množství toxických látek | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
- Snižování spotřeby fosilních paliv | - Snižování spotřeby fosilních paliv | ||
* Efektivní distribuce | *Efektivní distribuce | ||
- Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu) | - Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu) | ||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
- Intenzita užívání | - Intenzita užívání | ||
* Pronájem x prodej Kolektivní užití | *Pronájem x prodej Kolektivní užití | ||
- Životnost produktů | - Životnost produktů | ||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
- Přepracování | - Přepracování | ||
* Recyklovatelnost materiálů | *Recyklovatelnost materiálů | ||
- Snížení materiálové diverzity | - Snížení materiálové diverzity | ||
| Řádek 78: | Řádek 78: | ||
==Literatura a zdroje k dalšímu studiu== | ==Literatura a zdroje k dalšímu studiu== | ||
=== Literatura === | ===Literatura=== | ||
* COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran. | *COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran. | ||
* {{Citace monografie | *{{Citace monografie | ||
| příjmení = Fuad-Luke | | příjmení = Fuad-Luke | ||
| jméno = Alastair | | jméno = Alastair | ||
| Řádek 91: | Řádek 91: | ||
}} | }} | ||
* {{Citace monografie | *{{Citace monografie | ||
| příjmení = Haufee | | příjmení = Haufee | ||
| jméno = Thomas | | jméno = Thomas | ||
| Řádek 101: | Řádek 101: | ||
}} | }} | ||
* ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. . | *ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. . | ||
* {{Citace monografie | *{{Citace monografie | ||
| příjmení = Kalistová | | příjmení = Kalistová | ||
| jméno = Magdalena | | jméno = Magdalena | ||
| Řádek 112: | Řádek 112: | ||
}} | }} | ||
* {{Citace monografie | *{{Citace monografie | ||
| příjmení = Kolesár | | příjmení = Kolesár | ||
| jméno = Zdeno | | jméno = Zdeno | ||
| Řádek 123: | Řádek 123: | ||
}} | }} | ||
* {{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}} | *{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}} | ||
=== Externí odkazy === | ===Externí odkazy=== | ||
* Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii. | *Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii. | ||
* Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica. | *Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica. | ||
* [https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru]. | *[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru]. | ||
==Reference== | ==Reference== | ||