Udržitelnost atletiky z hlediska životního prostředí: Porovnání verzí

Světová atletika (World Athletics, WA) narostla z původních 17 zakládajících federací v roce 1912 na aktuálních 214 členských federací. V roce 2019 činil součet příjmů a výdajů WA 118,9 milionu amerických dolarů. Je tedy zřejmé, že atletika zaujímá vysoké postavení ve světě sportu. Na světě ročně probíhá nespočet atletických mítinků, mistrovství apod., kterých se zúčastní statisíce atletů. Všechny tyto sportovní události působí negativně na životní prostředí, ale míra tohoto působení se dá do značné míry ovlivnit dodržováním určitých principů, která WA uvádí ve své strategii pro roky 2020-2030. Dodržování těchto principů v neposlední řadě také nastoluje příklad pro fanoušky atletiky po celém světě. Jen na sociálních sítích má WA necelé 2 miliony sledujících, ročně probíhá nespočet živých vysílání apod., vliv mediálního působení atletiky je tedy rozhodně nezanedbatelný. V této seminární práci se budu zabývat strategií pro udržitelný rozvoj atletiky z hlediska životního prostředí, popíšu konkrétní opatření a srovnám s praxí v České republice.  

Na tyto body dále navazuje struktura strategie udržitelného rozvoje WA, která je dělená do 6 hlavních oblastí:

V těchto oblastech je dále prezentován konkrétní program s rozdělením do těchto okruhů:

Vedoucí role znamená především nastolení příkladu a šíření doporučení mezi členské federace WA. Cílem tohoto bodu strategie je tedy do roku 2030 rozšířit strategii udržitelnosti WA mezi všechny členské federace a zajistit, aby dle ní jednaly. Dalším cílem je, aby všechny události, které WA zaštiťuje, splňovaly mezinárodní standardy k ochraně životního prostředí. V neposlední řadě začlenit stávající obchodní partnery do strategie udržitelnosti a nové závazky uzavírat pouze se společnostmi, které mají jasně stanovenou politiku udržitelnosti.

V poslední řadě by měl být do roku 2030 přidána položka do smluv pro stávající, a především budoucí partnery WA, která zajistí, aby splňovali standardy udržitelnosti, jako například využívání čisté a obnovitelné energie pro výrobu, monitorování kvality ovzduší apod.

Tato část strategie se týká především veřejných zakázek, které WA vypisuje. Hlavními cíli jsou minimalizování negativního dopadu veřejných zakázek na životní prostředí, maximalizovat pozitivní ekonomický dopad pro oblast, ve které jsou pořádány mítinky a jiné události WA. Dále pak také zajistit dodržování světového standardu udržitelnosti veřejných zakázek.

V rámci vypisování veřejných zakázek a získávání dodavatelů pro sídlo WA v Monaku jsou určeny následující otázky ohledně udržitelnosti:

Dále se v tomto bodě plán zabývá nakládáním s těmito produkty. Zdali je nutné produkt kupovat, využitelnost produktu jinými zaměstnanci, z čeho je produkt vyroben a zdali a kým může být recyklován a jestli se dá bezpečně vyhodit.

Doporučením pro členské federace je maximalizování pozitivního dopadu na ekonomiku tím, že budou upřednostňovat lokální dodavatele. Dále by měly využívat recyklovatelné materiály a stejně jako WA zajistit možnost znovuvyužití vybavení potřebného pro závody.  

Cílem WA je do roku 2030 dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy snížení uhlíkových emisí na nejmenší možnou míru pomocí některých kroků.

Dále WA hodlá využívat dodavatele zařízení a dalších produktů pro své události i dle toho, jak dohlíží na svou uhlíkovou stopu i v případě vyšší ceny a tím podporovat firmy, které dbají na udržitelnost.  

Tato opatření jsou zaměřena především na zajištění kvality vzduchu pro závodníky na akcích pořádaných WA a omezení negativního dopadu těchto akcí na lokální životní prostředí. WA chce svými postupy podpořit program UN Clean Air.

Dalším bodem je podobně jako v předchozích případech navazování spolupráce pouze s partnery, kteří smýšlejí o znečištění vzduchu podobně jako WA.  

WA má za cíl dosáhnout globální rovnosti příležitostí ve smyslu toho, aby všechny členské federace měly rovné příležitosti pro pořádání mezinárodních šampionátů. Konkrétním cílem je zajistit to, že každá členská federace bude mít příležitost pořádat šampionát alespoň v jednom z jejích měst, tedy podporovat členské federace ve výstavbě a renovaci stadionů. Toto má zaručit, aby tyto stadiony splňovaly podmínky udržitelnosti tak, aby mohly hostit velké mezinárodní závody za dodržení výše zmíněných standardů.

V neposlední řadě je v otázkách rovnosti také důležité vyrovnané zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích v atletických federacích a především v předsednictvu světové atletiky. Mezi konkrétní cíle také patří pořádání women leadership konferencí ve všech geografických oblastech.  

Součástí tohoto plánu udržitelnosti je také část zaměřující se na wellbeing všech osob spojených s aktivitami WA. Konkrétně sem patří různé zaměstnanecké výhody pro zaměstnance WA. Přístupnost sídla WA, všech závodů a dalších událostí všem osobám, tedy bezbariérově. Mezi další části tohoto bodu patří také mapování rozdílů z hlediska pohlaví, stáří a věku u rozhodčích a dalších zaměstnanců, kteří jsou součástí světových atletických akcí a přizpůsobení se případným překážkám v tom, aby se do těchto událostí mohli zapojit všichni lidé. To samé platí i pro vzdělávání a kurzy pro rozhodčí, technické delegáty apod., tedy kurzy by měly být pořádány především online. Všechna tato doporučení samozřejmě WA předává i členským federacím.  

Celý dokument strategie udržitelného rozvoje WA je velmi dobře, detailně a přehledně zpracován. V některých částech mi však chybí naprosto konkrétní body, které by se měly dodržovat například při pořádání závodů, či specifická doporučení pro chod kanceláří a chování zaměstnanců členských federací. Doufám, že tyto přesné instrukce Český atletický svaz v budoucnu obdrží, protože zatím osobně nepociťuji to, že by udržitelnosti byl věnován dostatečný důraz a prostor. Osobně jsem se před započetím psaní této seminární práce nikdy nezamýšlel nad udržitelností atletiky a sportu celkově, protože jsem na sport nahlížel čistě jako na užitečnou a všeobecně přínosnou věc. Je však pravda, že mezinárodní sport je byznys, který přináší i některé negativní důsledky pro životní prostředí jako kterákoliv jiná odvětví. Proto jsem rád, že se tímto světové organizace zabývají, snaží se snížit negativní dopad sportu na životní prostředí a zároveň tuto myšlenku šíří nebo minimálně plánují šířit mezi menší národní celky. Jak jsem již zmínil, dle mých informací a zkušeností praxe v České republice zatím není příliš nakloněna udržitelnosti rozvoje atletiky. Některá základní opatření však již spatřuji v jiných sportech, a to například eliminaci používání jednorázových příborů a nádob při občerstvení na závodech, třídění odpadu na stadionech apod., v atletice jsem se s tím zatím příliš nesetkal. Dále bych osobně ocenil lepší přístup zaměstnanců v sídle svazu, a to konkrétně například minimalizování tisku různých materiálů a celkové snížení plýtvání kancelářského vybavení, větší důraz na třídění odpadu a využívání recyklovatelných materiálů. Doufám tedy, že WA dodrží vytyčené cíle v rámci strategie pro roky 2020-2030 a bude motivovat členské federace do vytváření podobných dokumentů. Rád se osobně zapojím do zvyšování udržitelnosti sportu.

<br />