7 218
editací
Planetární meze: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
bez shrnutí editace
(+ obr) značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Planetary Boundaries.png|náhled|Planetární meze v grafu]] | [[Soubor:Planetary Boundaries.png|náhled|Planetární meze v grafu]] | ||
'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] a závažným [[ | '''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] a závažným [[Environmentální katastrofa|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru. | ||
Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatná přímo otázka růstu a jeho typu, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech probíhá, byť zatím jen dílčím způsobem a s nepříliš viditelnými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace). | Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatná přímo otázka růstu a jeho typu, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech probíhá, byť zatím jen dílčím způsobem a s nepříliš viditelnými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace). | ||