České adekvátní pojmy globální změny: Porovnání verzí

Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí.  

V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o  těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''.

   

Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou '''ledová pole''' ('''ice fields''', fakticky soustavy ledovců), '''ledové čepice''' ('''ice caps''') a '''ledové příkrovy''' (či štíty, '''ice sheets'''). I v angličtině se sice označení '''glacier''' občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology.

Německý pojem '''[https://de.wikipedia.org/wiki/Windstau_(Hydrologie) Windstau]''' je naprosto přesný, jde o zvýšení hladiny vlivem větru. Těžko vymyslet vhodný český ekvivalent. Anglické adjektivum [https://en.wikipedia.org/wiki/Storm Storm] může leckoho zmást - pojem storm ([http://www.tornada-cz.cz/definice/ bouře]) je příliš neurčitý.[http://blog.metservice.com/Storm][https://www.britannica.com/science/storm][http://glossary.ametsoc.org/wiki/Storm] Zde vystupuje ve smyslu rozsáhlé a hluboké tlakové níže, česky by se dalo přeložit jako "bouřový", ale i tak by zůstal problém se slovem surge. "Bouřový vzestup", což by byl překlad anglického termínu, není pěkné sousloví, nenapovídá dobře, o co jde. Nelze psát "bouřlivý", ač je to v českých textech zažité. Anglické adjektivum ''nenaznačuje'' divoký průběh děje, ale jeho příčinu. A surge nelze plnohodnotně nahradit slovem "příliv", které se běžně chápe jako slapový děj. Anglické sousloví '''Strom tide''' označuje součet Strom surge (Windstau) a přílivu.[https://oceanservice.noaa.gov/facts/stormsurge-stormtide.html]  

Poučné jsou zprávy o jednotlivých vzestupech hladin vlivem větru na německém pobřeží, jak jejich přehled nabízí stránka [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/index.jsp], jako např. ta o vzestupu koncem října 2017, [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf] - je na nich pěkně vidět chod běžných slapů a přídavek od větru. Rozsáhlý historický přehled poskytuje [https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Sturmfluten_an_der_Nordsee].

[[Kategorie:Pojmy prostředí]]