|
|
Řádek 66: |
Řádek 66: |
| |1,46 10<sup>-3</sup> | | |1,46 10<sup>-3</sup> |
| |- | | |- |
| |Acidifikace[VJPP5] | | |Acidifikace |
| |kg SO<sub>2</sub> eq | | |kg SO<sub>2</sub> eq |
| |6,48 10<sup>-1</sup> | | |6,48 10<sup>-1</sup> |
Řádek 255: |
Řádek 255: |
|
| |
|
| Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br /> | | Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br /> |
| ----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti. | | ----[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci? |
| | |
| [VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.
| |
| | |
| [VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?
| |
| | |
| [VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.
| |
| | |
| [VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci? | |
| | |
| [VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.
| |
| | |
| [VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.
| |
| | |
| [JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.
| |
| | |
| [VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.
| |
| | |
| [VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?
| |
| | |
| [VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.
| |
|
| |
|
| [VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly. | | [DK1] Souhlasím, že by bylo třeba přidat alespoň odkaz na jinou stránku, kde budou jednotlivé kategorie dopadu popsané. |