Příklady využití konceptu životního cyklu LCA: Porovnání verzí

Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky[VJPP3] .

Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.

Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.

<br />

Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii na dopad na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)

Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava například z Jižní Moravy do Prahy.

|Výrobek Španělsko

|Výrobek Jižní Morava

|4,45 10^-12[VJPP6]

Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu[VJPP7] , 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou.

Když zmiňujeme nákupní tašky, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.

V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) má dopad na životní prostředí srovnatelný jako taška papírová. Nejvyšší dopad má pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška.

Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.

Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. [JW8] [VJPP9]

*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům[VJPP10] , relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.

V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu.

 

Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m² a Pasivní dům B o podlahové ploše 102 m²) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (v normalizovaných hodnotách[VJPP11] ). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme- li jejich dopad na životní prostředí na 1 m² plochy domu, tak se jejich celkové dopady na životní prostředí liší pouze 1,5x.

Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.[VJPP12]

<br />