7 218
editací
Půda: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Zrušeno přesměrování na Půdy na Zemi
(Přesměrováno na Půdy na Zemi) |
(Zrušeno přesměrování na Půdy na Zemi) značka: zrušeno přesměrování |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Půda''' tvoří nejsvrchnější vrstvu [[w:cs:Zemská kůra|zemské kůry]], je prostoupená [[w:cs:Voda|vodou]], [[w:cs:vzduch|vzduch]]em a [[w:cs:Organismus|organismy]], vzniká v procesu [[w:cs:pedogeneze|pedogeneze]] pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických [[w:cs:látka|látek]] a zaniká procesem [[w:cs:eroze|eroze]]. Většina současné půdy není starší než z období [[w:cs:pleistocén|pleistocénu]]. Je [[w:cs:Morfologie (biologie)|morfologicky]] organizovaná a poskytuje [[w:cs:životní prostředí|životní prostředí]] [[w:cs:Rostliny|rostlinám]], živočichům a člověku. Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd. | |||
==Zemědělská půda== | |||
'''Zemědělská půda''' (resp. '''zemědělsky využívaná půda''') je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. '''Zemědělskou půdu''' tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako '''nezemědělská půda'''. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %.<ref name=":0" /> | |||
Z pohledu ekonomického je v některých zemích zemědělská půda dělena podle kvality. V ČR je opatřována agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, dělí se do [[w:cs:Bonitovaná půdně ekologická jednotka|bonitovaných půdně ekologických jednotek]]. Z pohledu práva je to právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti. | |||
Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé systémy hospodaření, tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření (stepní systém, systém žďárový, systém záplavový), později se vyvíjejí úhorové systémy, z nich systémy střídavého hospodaření charakterizované vznikem [[w:cs:Osevní postup|osevních postupů]] udržující rovnováhu a stálou [[w:cs:úrodnost|úrodnost]] zemědělských půd. Od poloviny 19. století se s rozvojem [[w:cs:agrochemie|agrochemie]] setkáváme se systémy zemědělsko-průmyslovými, zemědělství začíná být chápáno jako průmysl. Vzhledem k zonalitě a stupni sociálně-ekonomického rozvoje se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi lesnicky využívanou půdou a systémy hospodaření na těchto půdách je agrolesnictví. | |||
===Orná půda=== | |||
'''Orná půda''' je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Zemědělská půda {{!}} Pozemkyafarmy.cz | |||
| periodikum = www.pozemkyafarmy.cz | |||
| url = https://www.pozemkyafarmy.cz/zemedelska-puda.html | |||
| datum přístupu = 2020-11-30 | |||
}}</ref> | |||
===Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice=== | |||
Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí '''trvalé travní porosty''' (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.<ref name=":0" /> | |||
==Zemědělský půdní fond== | |||
Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY – Webová encyklopedie | |||
| periodikum = encyklopedie.vumop.cz | |||
| url = https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/LEGISLATIVA_V_OBLASTI_OCHRANY_P%C5%AEDY | |||
| datum přístupu = 2020-12-01 | |||
}}</ref> | |||
Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.: | |||
''„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.'' | |||
''(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).'' | |||
''(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.'' | |||
''(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“''<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| příjmení = MŽP | |||
| jméno = | |||
| titul = Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu | |||
| periodikum = www.mzp.cz | |||
| url = https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/$$OpenDominoDocument.xsp?documentId=B9E6985E9AA11F98C12564EA003D3E04&action=openDocument | |||
| jazyk = cs | |||
| datum přístupu = 2020-11-30 | |||
}}</ref> | |||
==Nezemědělská půda== | |||
Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky). | |||
===Lesní pozemky=== | |||
V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení '''lesní pozemky (33,8%)'''. | |||
===Další plochy=== | |||
1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy. | |||