Environmentální veřejné statky: Porovnání verzí

[[Soubor:Moldan1.png|thumb|right|Schéma č. 1]]

Millennium Ecosystem Assessment zkoumá rovněž širokou škálu odpovědí, kterými lidé reagují na skutečnou nebo hrozící ztrátu ekosystémových služeb nebo jejich poškození. Hodnotí použitelnost a efektivitu různých postupů udržitelného využití, ochrany a obnovy ekosystémů a jejich služeb. Odpovědi, jež se ukáží jako úspěšné, začleňují hodnotu ekosystémů do rozhodování, informují rozhodující činitele o rozličných přínosech ekosystémů, především s ohledem na lokální zájmy, vytvářejí trhy a definují vlastnická práva, kladou důraz na vzdělávání a rozšiřování vědomostí a také na investice do zlepšování stavu ekosystémů a služeb, které tyto ekosystémy poskytují.

Také viz:

Z představy přírody jako součásti lidského světa implicitně vychází koncepce svou povahou ekonomická, která považuje služby přírody za statek. Statkem je každý prostředek, který v důsledku svých vlastností přinese užitek, uspokojí určitou potřebu. Není principiální rozdíl mezi přírodní službou a mezi službou poskytovanou dopravním podnikem či vodárenskou společností, nebo statkem hmotným jako je dům nebo automobil.

{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"

|

|-

|

'''Vylučitelné ze spotřeby'''

Mléko

Vzdělávání

Výzkum a vývoj

|-

|

'''Nevylučitelné ze spotřeby'''

Atmosféra

Divoká příroda

Měsíční svit

Tab. 2: Typologie globálních veřejných statků podle povahy/míry jejich „veřejnosti“ (Kaul, Mendoza 2003)

{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"

|-

|-

''Omezený přístup. ''Patentované poznatky mohou být ve veřejné oblasti, ale jejich užití je omezeno, alespoň na určitý čas. Důvodem je přinést motivaci pro soukromé producenty poznatků, což posiluje růst a efektivitu ekonomiky.

''Podpora všeobecného zahrnutí (inclusiveness). ''Pokračuje široké úsilí podporovat zahrnutí co nejširšího okruhu statků, které mají charakter sítí (networks) a jejichž rozšíření slibuje užitek pro každého dalšího uživatele, neboli mají pozitivní externality. Jako příklady slouží mezinárodní režimy (mnohostranné obchodní režimy, všeobecná deklarace lidských práv), globální komunikační a dopravní systémy, neformální normy. Úsilí o zvýšení všeobecného zahrnutí rozšíří okruh uživatelů, přičemž se užitek i náklady globalizují. Globalizace veřejných statků je výsledkem jak úsilí „shora dolů“ (top-down), od mezinárodního po národní, tak „zdola nahoru“ (bottom – up)

|-

''Nedělitelnost nákladů a užitků. ''Statky této kategorie mají neviditelný užitek, který je jádrem vzájemné závislosti mezi lidmi a zeměmi. Tyto statky mají tendenci být technicky nevylučitelné ze spotřeby a tedy všeobecné (inclusive) a veřejné.

V návaznosti na typologii Inge Kaul a Ronalda Mendozy navrhujeme podrobnější přehled globálních veřejných statků, který je uveden v Tabulce 3.

Tab. 3: Globální veřejné statky v environmentální oblasti

{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"

|-

''Energie. ''Lidská společnost čerpá energii ze Slunce, v současné době však především z [[wikipedia:cs:Fosilní palivo|fosilních paliv]] a ze zdrojů radioaktivních nerostů.

''Kulturní služby. ''Estetická, inspirativní, spirituální, výchovná, rekreační a jako objekt vědeckého zkoumání.

|-

''Mnohostranné úmluvy ''(Multilateral Environmental Agreements, MEAs). Dnes existuje několik desítek, za nejúspěšnější se považuje [[Montrealský protokol]] s dodatky, nejvíce diskutovaný je [[Kjótský protokol]]. Přinášejí dohodnuté mezinárodní režimy.

''Monitorovací systémy (včetně jejich „hardware“) a jejich výsledky, ''které jsou k dispozici prostřednictvím globálních sítí provozovaných institucemi jako je WMO ([[wikipedia:cs:WMO|Světová meteorologická organizace]]), GEOSS (Globální pozorovací systém systémů), UNEP. Významné místo mají systémy využívající umělé družice Země.

|-

''Environmentální uvědomění jednotlivých lidí ''jako základní předpoklad dosažení environmentální udržitelnosti.

Završení procesu lidské dominance a zahrnutí přírody do lidského světa, ke kterému došlo v současném období antropocénu, je provázeno utilitárním pojetím přírody a přírodních [[ekosystém]]ů jako poskytovatelů služeb pro lidskou společnost. Ještě další prohloubení této pozice představuje pojetí [[Rada Evropy|Rady Evropy]], které služby přírody svazuje s lidskými právy. Globální veřejné statky poskytují služby ve třech směrech, které přibližně odpovídají třem kategoriím práv lidí (Council of Europe, 2005):

*Lidská práva. Sem patří přímá podpora lidského života a zdraví v nejširším slova smyslu, včetně umožnění estetických, spirituálních a jiných prožitků.

*Občanská práva. Jsou zajišťována mimo jiné dlouhou řadou služeb přírody. Příkladem za všechny je „právo“ na zabezpečenou vodu dodávanou veřejným vodovodem.

Uznání samostatné hodnoty přírody a její evoluce neznamená opuštění antropocentrického postoje a jeho nahrazení postojem biocentrickým (nebo geocentrickým apod.), ale spíše domyšlením důsledků lidské dominance nad planetou Zemí.

*Moldan, B.: Environmentální veřejné statky In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 221 – 230. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.

*Přehled miléniových hodnocení [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/zdroje-informaci/49-publikace/233-ekosystemy-a-lidsky-blahobyt-synteza-2005 Ekosystémy a lidský blahobyt] - plné texty včetně české verze.

*Globální veřejné statky [http://www.apec.org.au/docs/snape.pdf problém a definice], vlastnická práva, využití multiratelárních iniciativ, otázky tržních opatření na podporu environmenálních přístupů.

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_public_good Global public good na anglické Wikipedii]

*Council of Europe (2005). European Water Charter: A New Water Culture, Madrid, 10 pp.

*Crutzen, P., Stoermer, E. F. (2000). Anthropocene. IGBP Newsletter 41, May 2000.

{{licence cc|Moldan, Bedřich}}