1 550
editací
Decoupling: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Příklad
Bez shrnutí editace |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Decoupling''' – rozdvojení trendů. Oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu. V souvislosti se stoupající zátěží životního prostředí se v posledních letech dostává do popředí otázka decouplingu nebo rozdvojení trendů. Někteří autoři tvrdí, že pojem „decoupling“ se bude používat tak často jako třeba pojem "[[Globalizace]]" | '''Decoupling''' – rozdvojení trendů. Oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu. V souvislosti se stoupající zátěží životního prostředí se v posledních letech dostává do popředí otázka decouplingu nebo rozdvojení trendů. Někteří autoři tvrdí, že pojem „decoupling“ se bude používat tak často jako třeba pojem "[[Globalizace]]" | ||
== Cíl decouplingu | ==Cíl decouplingu== | ||
Cílem decouplingu je dosáhnout toho, aby [[zátěž životního prostředí]] vyjádřená prostřednictvím vybraného „environmentálního zla“ klesala a ekonomická výkonnost vyjádřená pomocí vybraného „ekonomického dobra“ stoupala. Environmentálním „zlem“ může být velikost vypouštění [[Emise|emisí]] produkce odpadů, spotřeby surovin a energie, objemy automobilové dopravy a. j. tedy obecně environmentální indikátor vyjadřující [[zátěž životného prostředí]], „ekonomickým dobrem“ bývá nejčastěji indikátor hrubého domácího produktu ([[HDP]]), který je zde brán jako indikátor kvality života. | Cílem decouplingu je dosáhnout toho, aby [[zátěž životního prostředí]] vyjádřená prostřednictvím vybraného „environmentálního zla“ klesala a ekonomická výkonnost vyjádřená pomocí vybraného „ekonomického dobra“ stoupala. Environmentálním „zlem“ může být velikost vypouštění [[Emise|emisí]] produkce odpadů, spotřeby surovin a energie, objemy automobilové dopravy a. j. tedy obecně environmentální indikátor vyjadřující [[zátěž životného prostředí]], „ekonomickým dobrem“ bývá nejčastěji indikátor hrubého domácího produktu ([[HDP]]), který je zde brán jako indikátor kvality života. | ||
[[Image:Decoupling.JPG|thumb|right|Graf rozdvojení trendů]] | [[Image:Decoupling.JPG|thumb|right|Graf rozdvojení trendů]] | ||
== Rozdvojení trendů | ==Rozdvojení trendů== | ||
Rozdvojení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu je relativní nebo absolutní. Při relativním decouplingu klesá vypouštěné znečištění na jednotku [[HDP]] (nebo spotřeba surovin, výkony dopravy atd.), v absolutních hodnotách však vypouštěné znečištění neustále roste. Při absolutním decouplingu dochází k růstu [[HDP]] a k absolutnímu poklesu vypouštěného znečištění. Cílem je dosáhnout absolutního decouplingu, protože celková zátěž životního prostředí závisí na absolutních hodnotách vypouštěného znečištění. Environmentální indikátory bývají často uspořádány do formálního rámce [[OECD]]: | Rozdvojení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu je relativní nebo absolutní. Při relativním decouplingu klesá vypouštěné znečištění na jednotku [[HDP]] (nebo spotřeba surovin, výkony dopravy atd.), v absolutních hodnotách však vypouštěné znečištění neustále roste. Při absolutním decouplingu dochází k růstu [[HDP]] a k absolutnímu poklesu vypouštěného znečištění. Cílem je dosáhnout absolutního decouplingu, protože celková zátěž životního prostředí závisí na absolutních hodnotách vypouštěného znečištění. Environmentální indikátory bývají často uspořádány do formálního rámce [[OECD]]: | ||
:„hnací síla – tlak – stav – dopad – odpověď“ (driving force – pressure – state – impact – response), který vyjadřuje kauzální závislost jevů. | :„hnací síla – tlak – stav – dopad – odpověď“ (driving force – pressure – state – impact – response), který vyjadřuje kauzální závislost jevů. | ||
===Příklad=== | ===Příklad=== | ||
Potřeba zvýšit výkon ocelárny (hnací síla), se odráží na zvýšení spotřeby surovin (uhlí) a také emisi do ovzduší (tlak), což má za důsledek snižování surovin a kvality ovzduší v okolí (stav). Špatná kvalita [[Portál:Ovzduší|ovzduší]] působí negativně na lidské zdraví (dopad), proto v některých případech dochází k regulaci (odpověď). Mluvíme-li o decouplingu, popisujeme vzájemný vztah mezi indikátory hnacích sil (ekonomické dobro, to co chceme, aby se zvyšovalo) a indikátory tlaku (environmentální zlo). Jedním ze způsobů, jak vyjádřit decoupling, je vynést do jednoho grafu v časové řadě hodnoty indikátoru, který charakterizuje zátěž životního prostředí a časový průběh indikátoru ekonomické výkonnosti. Hodnoty jsou zpravidla indexovány, to znamená, že vybraným veličinám je pro určitý výchozí rok přiřazena hodnota 100 a pro | Potřeba zvýšit výkon ocelárny (hnací síla), se odráží na zvýšení spotřeby surovin (uhlí) a také emisi do ovzduší (tlak), což má za důsledek snižování surovin a kvality ovzduší v okolí (stav). Špatná kvalita [[Portál:Ovzduší|ovzduší]] působí negativně na lidské zdraví (dopad), proto v některých případech dochází k regulaci (odpověď). Mluvíme-li o decouplingu, popisujeme vzájemný vztah mezi indikátory hnacích sil (ekonomické dobro, to co chceme, aby se zvyšovalo) a indikátory tlaku (environmentální zlo). Jedním ze způsobů, jak vyjádřit decoupling, je vynést do jednoho grafu v časové řadě hodnoty indikátoru, který charakterizuje zátěž životního prostředí a časový průběh indikátoru ekonomické výkonnosti. Hodnoty jsou zpravidla indexovány, to znamená, že vybraným veličinám je pro určitý výchozí rok přiřazena hodnota 100 a pro přiští roky se vynáší procentuální změna zaznamenaná oproti této hodnotě. Při tomto vyjádření dobře poznáme, jaký je vývoj obou sledovaných indikátorů, odkdy dochází k decouplingu (nastává výše zmiňované rozevírání nůžek mezi vynesenými křivkami) a je-li decoupling absolutní či relativní. | ||
== Koeficient decouplingu | ==Koeficient decouplingu== | ||
Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kd), který je definován: | Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kd), který je definován: | ||
:::(Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) konec období | :::(Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) konec období | ||
Kd = 1 – ______________________________________________ | Kd = 1 – ______________________________________________ | ||
:::(Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) začátek období | |||
:::(Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) začátek období | |||
| Řádek 28: | Řádek 30: | ||
Jako indikátor ekonomických hnacích sil je v publikaci [[OECD]] nejčastěji používán [[HDP]]. Pouze v několika málo případech, kdy je to smysluplné, se jedná o jiný indikátor př. populace, která není připojena na čistírnu odpadních vod je vztahována k celkovému počtu obyvatel a produkce komunálního odpadu ke konečné spotřebě obyvatelstva. Také v případě některých sektorových indikátorů není brán [[HDP]] jako celek, ale pouze příslušná hrubá přidaná hodnota. | Jako indikátor ekonomických hnacích sil je v publikaci [[OECD]] nejčastěji používán [[HDP]]. Pouze v několika málo případech, kdy je to smysluplné, se jedná o jiný indikátor př. populace, která není připojena na čistírnu odpadních vod je vztahována k celkovému počtu obyvatel a produkce komunálního odpadu ke konečné spotřebě obyvatelstva. Také v případě některých sektorových indikátorů není brán [[HDP]] jako celek, ale pouze příslušná hrubá přidaná hodnota. | ||
== HDP jako indikátor kvality | ==HDP jako indikátor kvality== | ||
Při vyjadřování decouplingu by bylo ideální vztahovat indikátory zátěže životního prostředí k vhodnému indikátoru kvality lidského života. Růst HDP bývá s růstem kvality života ztotožňován, při bližším zkoumání je však v tomto směru často kritizován. Hlavní argumenty této kritiky jsou: | Při vyjadřování decouplingu by bylo ideální vztahovat indikátory zátěže životního prostředí k vhodnému indikátoru kvality lidského života. Růst HDP bývá s růstem kvality života ztotožňován, při bližším zkoumání je však v tomto směru často kritizován. Hlavní argumenty této kritiky jsou: | ||
*[[HDP]] odráží pouze takovou ekonomickou aktivitu, která je spojena s finančními toky. Nezachycuje tedy převážnou část práce v rodinách a v obcích,nerozlišuje se mezi aktivitami z různých hledisek kladnými nebo zápornými (např. z hlediska přínosu nebo škody na životním prostředí). Na růstu [[HDP]] se tak například podílí i odstraňování následků ropných havárií apod. | *[[HDP]] odráží pouze takovou ekonomickou aktivitu, která je spojena s finančními toky. Nezachycuje tedy převážnou část práce v rodinách a v obcích,nerozlišuje se mezi aktivitami z různých hledisek kladnými nebo zápornými (např. z hlediska přínosu nebo škody na životním prostředí). Na růstu [[HDP]] se tak například podílí i odstraňování následků ropných havárií apod. | ||
*[[HDP]] započítává stejným způsobem výsledky “nemoci” i její “léčby” ([[HDP]] je zvyšován jak prodejem cigaret, tak i léčbou závislosti na nikotinu, protože obojí stojí peníze), cena přírodních zdrojů neodráží jejich skutečnou hodnotu. | *[[HDP]] započítává stejným způsobem výsledky “nemoci” i její “léčby” ([[HDP]] je zvyšován jak prodejem cigaret, tak i léčbou závislosti na nikotinu, protože obojí stojí peníze), cena přírodních zdrojů neodráží jejich skutečnou hodnotu. | ||
*[[HDP]] nezapočítává nic z toho, čeho si lidé cení, pokud to není spojeno s finančními toky (volný čas, pohoda atd.). | *[[HDP]] nezapočítává nic z toho, čeho si lidé cení, pokud to není spojeno s finančními toky (volný čas, pohoda atd.). | ||
| Řádek 40: | Řádek 42: | ||
*[[w:cs:Index lidského rozvoje|Index lidského rozvoje]] ([[w:en:Human Development Index|Human Development Index]] – HDI), který kvantifikuje kvalitu lidského života na základě tří kategorií faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. | *[[w:cs:Index lidského rozvoje|Index lidského rozvoje]] ([[w:en:Human Development Index|Human Development Index]] – HDI), který kvantifikuje kvalitu lidského života na základě tří kategorií faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. | ||
*Index udržitelného ekonomického blahobytu ([[w:en:Index of Sustainable Economic Welfare|Index of Sustainable Economic Welfare]] – ISEW). Jeho podstata spočívá v tom, že upravuje (snižuje) standardně měřený HDP o vliv nerovností v rozdělování příjmů, práci v domácnosti, poškození přírodního kapitálu, sociální a environmentální výdaje apod. | *Index udržitelného ekonomického blahobytu ([[w:en:Index of Sustainable Economic Welfare|Index of Sustainable Economic Welfare]] – ISEW). Jeho podstata spočívá v tom, že upravuje (snižuje) standardně měřený HDP o vliv nerovností v rozdělování příjmů, práci v domácnosti, poškození přírodního kapitálu, sociální a environmentální výdaje apod. | ||
Ani jeden ze zmiňovaných indikátorů však dosud nebyl při vyjadřování decouplingu standardně používán, protože buď nejsou k dispozici delší časové řady počítané podle jednotné metodiky nebo byl indikátor vypočítán pouze pro omezený počet zemí. | Ani jeden ze zmiňovaných indikátorů však dosud nebyl při vyjadřování decouplingu standardně používán, protože buď nejsou k dispozici delší časové řady počítané podle jednotné metodiky nebo byl indikátor vypočítán pouze pro omezený počet zemí. | ||
== Eko-efektivnost | ==Eko-efektivnost== | ||
Se snahou dosáhnout decouplingu přímo souvisí úsilí o zvyšování [[w:cs:Eco-efficiency|eko-efektivity]]. Základní myšlenka je vyrábět z jednotkového množství materiálů a energie, které vstupují do ekonomické soustavy, více produktů a zajišťovat více služeb, to znamená vyrábět více z méně. Tato problematika byla rozpracována již ve známé knize Faktor 4 od Weizsäckera a Lovinse. Autoři navrhovali zvýšit celkovou eko-efektivitu 4 krát, což znamená vyrábět za stávající materiálové a energetické spotřeby 4 krát více výrobků nebo udržet výrobu na současné úrovni, ale snížit 4 krát spotřebu materiálů a energie. Tento koncept je teoreticky dosažitelný, protože více jak 80 % materiálů, které vstupují do ekonomické soustavy, je již během výroby nebo při procesech souvisejících s výrobou přeměněno na odpadní látky. Řešení je nutné hledat zejména v zavádění nových nízkoodpadových technologií, které umožní snížit nejen produkci tuhých odpadů, ale i emisí do ovzduší a do vody, a budou šetrnější při čerpání přírodních zdrojů (těžba surovin, pěstování [[w:cs:Biomasa|Biomasy]]) | Se snahou dosáhnout decouplingu přímo souvisí úsilí o zvyšování [[w:cs:Eco-efficiency|eko-efektivity]]. Základní myšlenka je vyrábět z jednotkového množství materiálů a energie, které vstupují do ekonomické soustavy, více produktů a zajišťovat více služeb, to znamená vyrábět více z méně. Tato problematika byla rozpracována již ve známé knize Faktor 4 od Weizsäckera a Lovinse. Autoři navrhovali zvýšit celkovou eko-efektivitu 4 krát, což znamená vyrábět za stávající materiálové a energetické spotřeby 4 krát více výrobků nebo udržet výrobu na současné úrovni, ale snížit 4 krát spotřebu materiálů a energie. Tento koncept je teoreticky dosažitelný, protože více jak 80 % materiálů, které vstupují do ekonomické soustavy, je již během výroby nebo při procesech souvisejících s výrobou přeměněno na odpadní látky. Řešení je nutné hledat zejména v zavádění nových nízkoodpadových technologií, které umožní snížit nejen produkci tuhých odpadů, ale i emisí do ovzduší a do vody, a budou šetrnější při čerpání přírodních zdrojů (těžba surovin, pěstování [[w:cs:Biomasa|Biomasy]]) | ||
== Zdroje == | ==Zdroje== | ||
*ŠAUER, P.: Introduction to Environental Economics and Policy, Praha : Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře,Praha 2007, ISBN 978-80-86709-10-9 | *ŠAUER, P.: Introduction to Environental Economics and Policy, Praha : Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře,Praha 2007, ISBN 978-80-86709-10-9 | ||
*Kovanda, J., Hák, T., Moldan, B., Christiánová, A., Krčma, M., Ouředníková, K. (2004): Analýza materiálových toků na makroekonomické úrovni s aplikací na mikroekonomickou úroveň<br>a využití analýzy při rozpracování indikátorů trvale udržitelného rozvoje. Závěrečná zpráva projektu VaV/320/2/03 Ministerstva životního prostředí ČR. | *Kovanda, J., Hák, T., Moldan, B., Christiánová, A., Krčma, M., Ouředníková, K. (2004): Analýza materiálových toků na makroekonomické úrovni s aplikací na mikroekonomickou úroveň<br>a využití analýzy při rozpracování indikátorů trvale udržitelného rozvoje. Závěrečná zpráva projektu VaV/320/2/03 Ministerstva životního prostředí ČR. | ||