7 218
editací
Vliv ledního hokeje na životní prostředí: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Při hodnocení vlivu [[w:cs:Lední hokej|ledního hokeje]] na životní prostředí je brát v úvahu nejen prostory, které jsou pro tento sport potřeba, ale zároveň i výrobu výstroje, nástrojů a pomůcek. | Při hodnocení vlivu [[w:cs:Lední hokej|ledního hokeje]] na životní prostředí je brát v úvahu nejen prostory, které jsou pro tento sport potřeba, ale zároveň i výrobu výstroje, nástrojů a pomůcek. | ||
| Řádek 27: | Řádek 23: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), chlorfluoruhlovodíky (CFC), fluorovodíky (HFC), [[w:cs:uhlovodíky]], [[w:cs:amoniak]] a [[w:cs:oxid uhličitý]] patří mezi hlavní chladiva spojená s většinou zimních stadionů pro výrobu ledu. CFC a HCFC jsou syntetické plyny ničící [[w:cs:Ozonová vrstva|ozonovou vrstvu]]. HFC zvyšují [[w:cs:skleníkový efekt]], stejně jako oxid uhličitý. Navíc, [[w:cs:Amoniak|čpavek]] způsobuje při vdechnutí nevratné poškození dýchacích cest. Uhlovodíky, jako [[w:cs:propan]] a [[w:cs:isobutan]], jsou zase vysoce hořlavé a často zhoršují tvorbu smogu. Každý z těchto plynů tedy nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Právě čpavek může být používán jako primární chladivo, zároveň se často používá současně se solným roztokem, který nezamrzá a může tedy za velmi nízké teploty udržovat kluziště v chladu. Pokud tato vysoce slaná sekundární tekutina (tzv. [[w:cs:solanka]]) unikne, může způsobit vážné poškození životního prostředí. Podle [[w:cs:Agentura pro ochranu životního prostředí|Agentury pro ochranu životního prostředí]] (EPA) jsou další škodlivé emise, jako vysoké hladiny oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého, uvolňovány zimními stadiony v důsledku úpravy ledové plochy pomocí rolb. Na webových stránkách EPA je uvedeno: „''V uzavřených zimních stadionech je primárním zdrojem obav vzduch, který je kontaminován vypouštěním znečišťujících látek, jako je oxid uhelnatý (CO), oxid dusičitý (NO<sub>2</sub>) a prachové částice (PM), které pocházejí z rolb.''“ Právě dýchací problémy, jako je těžký kašel, bolest na hrudi a plicní edém, mohou být spojeny s vysokou hladinou oxidu dusičitého. Stejná studie EDF se zároveň zaměřuje na rizika, spojené s oxidem uhelnatým, který se uvolňuje z kluziště a zdůrazňuje, že „''vysoké hladiny oxidu uhelnatého mohou způsobit bolesti hlavy, závratě, nevolnost a zhoršenou výkonnost. Množství oxidu uhelnatého, které se obvykle vyskytuje na kluzištích, může mít vlivem rychlého dýchání způsobeného bruslením nepříznivé účinky na zdraví.''“ Kombinace těchto faktorů může způsobovat zdravotní problémy těm, kteří uzavřené zimní stadiony často navštěvují. Z těchto důvodů hledají provozovatelé alternativy, jako je syntetický led. Syntetický led totiž nevyužívá vodu a jeho údržba nevyžaduje nadměrné množství energie. Kromě toho je použití umělého kluziště možné v režimu 24/7, což mnoho zimních stadionů neumožňuje, právě kvůli vysokým nákladům na údržbu. Syntetický led je složen převážně z [[w:cs:Polyethylen|polyethylenu]] o vysoké hustotě. Polyethylen je nejběžnějším plastem na trhu. Kritici se ovšem obávají vlivu [[w:cs:Mikroplasty|mikroplastů]] na životní prostředí, které by se vlivem bruslení mohly uvolňovat a po čištění kluziště by skončily v odpadu, případně roznášely na vybavení ven, čímž by se mohli dostat do vodních toků, oceánů a znečišťovat životní prostředí. V souladu s touto problematikou mohou být zimní stadiony alespoň prozatím vnímány jako hlavolam udržitelnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie | Hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), chlorfluoruhlovodíky (CFC), fluorovodíky (HFC), [[w:cs:uhlovodíky|uhlovodíky]], [[w:cs:amoniak|amoniak]] a [[w:cs:oxid uhličitý|oxid uhličitý]] patří mezi hlavní chladiva spojená s většinou zimních stadionů pro výrobu ledu. CFC a HCFC jsou syntetické plyny ničící [[w:cs:Ozonová vrstva|ozonovou vrstvu]]. HFC zvyšují [[w:cs:skleníkový efekt|skleníkový efekt]], stejně jako oxid uhličitý. Navíc, [[w:cs:Amoniak|čpavek]] způsobuje při vdechnutí nevratné poškození dýchacích cest. Uhlovodíky, jako [[w:cs:propan|propan]] a [[w:cs:isobutan|isobutan]], jsou zase vysoce hořlavé a často zhoršují tvorbu smogu. Každý z těchto plynů tedy nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Právě čpavek může být používán jako primární chladivo, zároveň se často používá současně se solným roztokem, který nezamrzá a může tedy za velmi nízké teploty udržovat kluziště v chladu. Pokud tato vysoce slaná sekundární tekutina (tzv. [[w:cs:solanka|solanka]]) unikne, může způsobit vážné poškození životního prostředí. Podle [[w:cs:Agentura pro ochranu životního prostředí|Agentury pro ochranu životního prostředí]] (EPA) jsou další škodlivé emise, jako vysoké hladiny oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého, uvolňovány zimními stadiony v důsledku úpravy ledové plochy pomocí rolb. Na webových stránkách EPA je uvedeno: „''V uzavřených zimních stadionech je primárním zdrojem obav vzduch, který je kontaminován vypouštěním znečišťujících látek, jako je oxid uhelnatý (CO), oxid dusičitý (NO<sub>2</sub>) a prachové částice (PM), které pocházejí z rolb.''“ Právě dýchací problémy, jako je těžký kašel, bolest na hrudi a plicní edém, mohou být spojeny s vysokou hladinou oxidu dusičitého. Stejná studie EDF se zároveň zaměřuje na rizika, spojené s oxidem uhelnatým, který se uvolňuje z kluziště a zdůrazňuje, že „''vysoké hladiny oxidu uhelnatého mohou způsobit bolesti hlavy, závratě, nevolnost a zhoršenou výkonnost. Množství oxidu uhelnatého, které se obvykle vyskytuje na kluzištích, může mít vlivem rychlého dýchání způsobeného bruslením nepříznivé účinky na zdraví.''“ Kombinace těchto faktorů může způsobovat zdravotní problémy těm, kteří uzavřené zimní stadiony často navštěvují. Z těchto důvodů hledají provozovatelé alternativy, jako je syntetický led. Syntetický led totiž nevyužívá vodu a jeho údržba nevyžaduje nadměrné množství energie. Kromě toho je použití umělého kluziště možné v režimu 24/7, což mnoho zimních stadionů neumožňuje, právě kvůli vysokým nákladům na údržbu. Syntetický led je složen převážně z [[w:cs:Polyethylen|polyethylenu]] o vysoké hustotě. Polyethylen je nejběžnějším plastem na trhu. Kritici se ovšem obávají vlivu [[w:cs:Mikroplasty|mikroplastů]] na životní prostředí, které by se vlivem bruslení mohly uvolňovat a po čištění kluziště by skončily v odpadu, případně roznášely na vybavení ven, čímž by se mohli dostat do vodních toků, oceánů a znečišťovat životní prostředí. V souladu s touto problematikou mohou být zimní stadiony alespoň prozatím vnímány jako hlavolam udržitelnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| titul = Ice rink alternatives and their environmental impact | | titul = Ice rink alternatives and their environmental impact | ||
| url = https://inhabitat.com/ice-rink-alternatives-and-their-environmental-impact/ | | url = https://inhabitat.com/ice-rink-alternatives-and-their-environmental-impact/ | ||
| Řádek 47: | Řádek 43: | ||
Dalším problémem spojeným s plastem je samotné vybavení pro lední hokej – od holderů bruslí přes flašky na pití až k různým pomůckám, využívající se k tréninku. I u diváků můžeme hledat plastové prvky, jako jsou kelímky nebo nástroje využívající k fandění. Všechny tyto prvky jsou však nahraditelné výrobky z jiných materiálů. Samozřejmě nastává zde otázka finanční náročnosti každého řešení, oproti výše uvedeným problémům se ovšem jedná o menší část znečištění. | Dalším problémem spojeným s plastem je samotné vybavení pro lední hokej – od holderů bruslí přes flašky na pití až k různým pomůckám, využívající se k tréninku. I u diváků můžeme hledat plastové prvky, jako jsou kelímky nebo nástroje využívající k fandění. Všechny tyto prvky jsou však nahraditelné výrobky z jiných materiálů. Samozřejmě nastává zde otázka finanční náročnosti každého řešení, oproti výše uvedeným problémům se ovšem jedná o menší část znečištění. | ||
[[Soubor:Zatížení ŽP hokej.png|náhled|Rozložení negativního vlivu ledního hokeje ve Finsku.<ref name="szs" />]] | [[Soubor:Zatížení ŽP hokej.png|náhled|Rozložení negativního vlivu ledního hokeje ve Finsku.<ref name="szs" />]] | ||
==Závěr== | ==Závěr== | ||
Při všech těchto problémech, které je provozováním ledního hokeje možné způsobovat, je však třeba nezapomínat na všechny pozitivní aspekty tohoto sportu na lidský organismus a obecně na člověka, který je jediný způsobilý tyto potíže řešit. Sport obecně výrazně přispívá k psychické pohodě, bez které by bylo pro odborníky velmi obtížné vymýšlet všelijaké inovativní postupy řešení. | Při všech těchto problémech, které je provozováním ledního hokeje možné způsobovat, je však třeba nezapomínat na všechny pozitivní aspekty tohoto sportu na lidský organismus a obecně na člověka, který je jediný způsobilý tyto potíže řešit. Sport obecně výrazně přispívá k psychické pohodě, bez které by bylo pro odborníky velmi obtížné vymýšlet všelijaké inovativní postupy řešení. | ||
| Řádek 60: | Řádek 52: | ||
{{FTVS|Denní studium 2020|J.J.:Vliv ledního hokeje na životní prostředí}} | |||