Historický vývoj vybavení do přírody: Porovnání verzí

[[w:cs:Turistika]], pěší výpravy za krásou a poznáním, za památkami přírodními i těmi, které vytvořil člověk za staletí svojí činnosti, je potvrzením odvěké lidské touhy po poznání. Jednoduše by se tato touha dala nazvat prostou zvědavostí. Výpravy za poznáním, ze kterých dnešní turistika vychází, mají kořeny v mnohých aktivitách, které by se turistikou rozhodně nazvat nedaly, a přesto byly pro turistiku tak, jak ji známe dnes, velkým a často rozhodujícím příkladem.  

Příznivý vývoj a všeobecný rozvoj turistiky přerušila  [[w:cs:první světová válka]]. Pro potřeby armády ovšem byly vyvíjeny a v armádě používány různé pomůcky, předměty a oděvy pro přežití v přírodě. Později je převzali a v modernizované podobě používají dodnes turisté a sportovci, zabývající se pobytem v přírodě. Příkladem mohou být sady jídelních misek, populární „ [[w:cs:Ešus|ešusy]]“, nebo vařiče původně benzínové, později lihové a dnes přenosné vařiče plynové. Bez přenosných vařičů, které vznikly pro potřeby armády, se dnes neobejde žádná turistická nebo horolezecká výprava. Stejně tomu bylo s oblečením a obuví. Původní „battle dress“, těžký a neforemný, avšak funkční, se změnil za desítky let v syntetické a polosyntetické oděvy, lehké, prodyšné a velmi funkční. Obuv dnešního turisty je transformovaná vojenská obuv, která byla kožená, extrémně odolná, avšak také extrémně těžká. Na rozdíl od dnešních sportovních a turistických bot, které jsou lehké, pevné a také extrémně odolné.  

Snažíme-li se popsat vývoj vybavení pro pobyt v přírodě od počátku dvacátého století, musíme začít u objevitelů posledních nezmapovaných oblastí na této planetě. Příkladem mohou být například polární objevitelé. Když pročítáme seznamy vybavení, nutného pro polární výpravy, které probíhaly v období okolo první světové války, nezbývá nám, než smeknout a hluboce se uklonit před odvahou a odolností, s jakou tehdejší objevitelé přijímali omezenou funkčnost a tíhu tehdy dostupného vybavení, v nejtěžších podmínkách. Pro ilustraci můžeme projít seznamem vybavení výpravy anglického dobrodruha Franka Wilda s polárním badatelem   [[w:cs:Ernest Henry Shackleton|Ernestem Shackletonem]] a 26 muži na výpravu přes  [[w:cs:Antarktida|Antarktidu]] v roce 1914.  [[w:cs:Reinhold Messner]] ve své knize „Wild“ uvádí: „..celtové  spací pytle, hrnec na vaření, čtyři cepíny, čtyři koňské houně, kotouč konopného provazu, deset sáhů horolezeckého lana, dvě britské vlajky a dva vařiče Primus s náhradními díly a palivem, k tomu osobní vybavení každého účastníka. To představovalo: vlněné pyžamové kalhoty, vlněný nátělník, vlněná svrchní košile, vlněný námořnický svetr, dva páry hrubých vlněných punčocháčů, jeden pár kožešinových válenek Finnesko, svrchní celtové ochranné kalhoty a kapuce  Burberry, vlněné palčáky a kožešinové palčáky.<ref>{{Citace monografie