Extrémní počasí a zdraví: Porovnání verzí

Extrémní počasí a přírodní katastrofy mají velký vliv na fyzické i psychické zdraví. Ohrožují jedince jak možností zranění, ale např. i přenosem infekcí nebo zhoršením aktuálního zdravotního stavu a obecně vedou k vyšší mortalitě. Psychické problémy mohou být akutní, jako je akutní traumatický stres nebo pocity ztráty kontroly a úzkosti, ale mohou mít i dlouhodobý charakter, např. posttraumatická stresová porucha nebo zneužívání návykových látek.

Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na lidské zdraví, a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav. Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody. V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy. Ohrožení zdraví může přicházet z přímých a nepřímých zdrojů <ref name=":0">MANNING, Christie a Susan CLAYTON, 2018. 9 - Threats to mental health and wellbeing associated with climate change. In: Susan CLAYTON a Christie MANNING, ed. ''Psychology and Climate Change'' [online]. B.m.: Academic Press, s. 217–244. <nowiki>ISBN 978-0-12-813130-5</nowiki>. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-12-813130-5.00009-6</ref>.

Jako přímé zdroje označujeme extrémní počasí a jeho následky. Může se jednat o extrémní bouřky nebo rychlé povodně, které vedou k vyšší mortalitě (obzvláště v oblastech, kde na takové situace nejsou připraveni). Při takovýchto bouřkách je vyšší pravděpodobnost zranění kvůli zřícení budov nebo následně zavalení sutinami, stejně jako je v těchto situacích vyšší četnost dopravních nehod. Při záplavách je pak lidské zdraví ohroženo možností utonutí.  

}}</ref>.

Fyzické a psychické zdraví je navzájem závislé a propojené. Proto i extrémní počasí ovlivňuje jak fyzické zdraví, tak může v mnoha případech způsobit i akutní nebo hluboké trauma psychicky. To může vzejít z vlastního fyzického poranění jedince, zranění nebo smrti blízkého člověka, domácích mazlíčků a zvířat, zničení nebo ztráty majetku i z přerušení nebo ztráty práce a původního životního stylu <ref>NERIA, Yuval a James M. SHULTZ, 2012. Mental Health Effects of Hurricane Sandy: Characteristics, Potential Aftermath, and Response. ''JAMA'' [online]. '''308'''(24), 2571–2572. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2012.110700</ref>. První fáze reakce na neštěstí je provázena šokem, hrůzou a vztekem. Později se emoce mění do smutku, ztráty smyslu a kontroly nad situací. Průběh je však velmi individuální <ref>RAPHAEL, Beverley, 2007. The Human Touch and Mass Catastrophe. ''Psychiatry: Interpersonal and Biological Processes'' [online]. '''70'''(4), 329–336. ISSN 0033-2747. Dostupné z: doi:10.1521/psyc.2007.70.4.329</ref>.

Mnoho přeživších se po katastrofě strachuje o svou budoucnost, průběh dalších katastrof, cítí pocit zranitelnosti, bezmoci a truchlí. Ti, kteří mají širokou síť zdrojů (např. blízcí lidé, zdraví, finance, pocit smysluplnosti v životě), zvládají tyto následné pocity a poruchy mnohem lépe a rychleji <ref>HOBFOLL, Stevan E., Natalie R. STEVENS a Alyson K. ZALTA, 2015. Expanding the Science of Resilience: Conserving Resources in the Aid of Adaptation. ''Psychological Inquiry'' [online]. '''26'''(2), 174–180. ISSN 1047-840X. Dostupné z: doi:10.1080/1047840X.2015.1002377</ref>. Ale ti, kteří jsou velmi zakořeněni ve své komunitě a místě bydliště, prožívají ztráty mnohem silněji. Tito jedinci už se ve svém domově nikdy nemusí cítit v bezpečí <ref name=":0" />.

* [[Životní prostředí a zdraví]]

* [[Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí]]