3
editace
Udržitelná sportoviště: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(Založena nová stránka s textem „<big><big>'''<big>Udržitelná sportoviště</big>'''</big></big> Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí definuje trvale udržitelný rozvoj jak…“) |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí definuje trvale udržitelný | Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí definuje trvale [[Udržitelný rozvoj|udržitelný rozvo]]<nowiki/>j jako: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ | ||
[[Soubor:Emirates Stadium east side at dusk.jpg|náhled|Emirates Stadium]] | |||
Výkonnostní a profesionální sport s sebou nese i negativní dopady na [[Životní prostředí a zdraví|životní prostředí]] při budování a provozu sportovišť. Jedním z předpokladů budování všech sportovních zařízení je nepoškodit životní prostředí a nenarušovat či udržet fungující ekosystémy. Cílem výstavby udržitelných sportovišť je minimalizovat zásah do krajin, a to zejména na mikroregionální úrovní. Aby zásah do krajiny nezpůsobil škody v okolním prostředí, je zapotřebí vybudovat sportovní zařízení tak, aby nedocházelo k negativním dopadům na okolní prostředí a výstavba i následný provoz zařízení byl energeticky nenáročný. | |||
[[Znečištění]] jen do takové míry, ve které je přírodní systém nepoškozený. Životní prostředí není narušeno službami ani zařízeními, kam se dostaneme pouze pomocí aut. Vše je v souladu s urbanistickými zásadami. Lidé mohou aktivně trávit volný čas a respektují při tom globální souvislosti. Zamezit činnostem, které přírodu poškozují v dlouhodobém hledisku a předcházet těmto negativům. | |||
Sport má nedílný dopad na životní prostředí. Vliv sportu na životní prostředí můžeme posuzovat z mnoha pohledů. Mezi nejčastější faktory, které ovlivňují životní prostředí, patří např. množství vyprodukovaného [[Odpady|odpadu]] během pohybové aktivity (další využití či recyklace odpadu), počet účastníků (doprava, zázemí pro účastníky, diváci), spotřeba zdrojů (vody, elektřiny atd.) a materiální náročnost. S materiální náročností je spojená výroba materiálního vybavení. Materiální vybavení, které minimalizuje negativní dopad na životní prostředí, nese označení ekologicky šetrný výrobek. | |||
Sport má nedílný dopad na životní prostředí. Vliv sportu na životní prostředí můžeme posuzovat z mnoha pohledů. Mezi nejčastější faktory, které ovlivňují životní prostředí, patří např. množství vyprodukovaného odpadu během pohybové aktivity (další využití či recyklace odpadu), počet účastníků (doprava, zázemí pro účastníky, diváci), spotřeba zdrojů (vody, elektřiny atd.) a materiální náročnost. S materiální náročností je spojená výroba materiálního vybavení. Materiální vybavení, které minimalizuje negativní dopad na životní prostředí, nese označení ekologicky šetrný výrobek. | |||
====Zásady budování sportovišť==== | |||
[[Soubor:WorldGame2009 Stadium.jpg|náhled|Stadion Kaohsiung]] | |||
1) Prevence znečištění životního prostředí | 1) Prevence znečištění životního prostředí | ||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
12) Minimální nároky na udržení přijatelné pokojové teploty | 12) Minimální nároky na udržení přijatelné pokojové teploty | ||
==== Příklady sportovišť ==== | ====Příklady sportovišť==== | ||
[[Soubor:Incheon Asiad Main Stadium 2014.jpg|náhled|Incheon Asiad Main Stadium]] | |||
Incheon Asiad Main Stadium | Incheon Asiad Main Stadium | ||
Incheon v Jižní Korei se může pyšnit Incheon Asiad hlavním stadionem, který byl vybudován v červenci roku 2014. Byl místem konání Asijských her v roce 2014. Původně měl však sloužit jako místo pro konání Olympijských her v roce 2016. Tato myšlenka nebyla úspěšná, neboť Olympiáda se nakonec konala v Rio de Janeiru. Stadion je zajímavý tím, že v době kdy není plně využíván, jeho kapacita se dá snížit na 30 000 diváků z původních 60 000 diváků. Stadion je multifunkční s běžeckou oválnou dráhou a fotbalovým hřištěm. Stadion měl co nejméně narušovat krajinu, proto v době kdy není plně využívaný, bude místo některých jeho částí, sloužit jako park. | Incheon v Jižní Korei se může pyšnit Incheon Asiad hlavním stadionem, který byl vybudován v červenci roku 2014. Byl místem konání Asijských her v roce 2014. Původně měl však sloužit jako místo pro konání Olympijských her v roce 2016. Tato myšlenka nebyla úspěšná, neboť Olympiáda se nakonec konala v Rio de Janeiru. Stadion je zajímavý tím, že v době kdy není plně využíván, jeho kapacita se dá snížit na 30 000 diváků z původních 60 000 diváků. Stadion je multifunkční s běžeckou oválnou dráhou a fotbalovým hřištěm. Stadion měl co nejméně narušovat krajinu, proto v době kdy není plně využívaný, bude místo některých jeho částí, sloužit jako park. | ||
| Řádek 43: | Řádek 44: | ||
Arsenál Emirates Stadium vyhrál „zlatou cenu“ za největší úsporu emisí uhlíku v soutěži London Business Energy Challenge 2015. Energetické úpravy vedly ke snížení energetické náročnosti provozu. Úpravy se týkaly výměny halogenových reflektorů za úspornější LED osvětlení, které spotřebuje o 30% méně energie. Instalaci optimalizačního systému, který nevytápí prázdné místnosti, osvětlení veřejných prostorů hlídají detektory pohybu. Recyklováno je 1,5 tuny odpadu skla, 10 tun papíru a plastů. Palety a kartonové krabice jsou znovu navráceny dodavatelským společnostem pro opětovné použití. Spotřeba vody zajišťují „stlačitelné kohoutky“. | Arsenál Emirates Stadium vyhrál „zlatou cenu“ za největší úsporu emisí uhlíku v soutěži London Business Energy Challenge 2015. Energetické úpravy vedly ke snížení energetické náročnosti provozu. Úpravy se týkaly výměny halogenových reflektorů za úspornější LED osvětlení, které spotřebuje o 30% méně energie. Instalaci optimalizačního systému, který nevytápí prázdné místnosti, osvětlení veřejných prostorů hlídají detektory pohybu. Recyklováno je 1,5 tuny odpadu skla, 10 tun papíru a plastů. Palety a kartonové krabice jsou znovu navráceny dodavatelským společnostem pro opětovné použití. Spotřeba vody zajišťují „stlačitelné kohoutky“. | ||
==== Použité zdroje: ==== | ====Použité zdroje:==== | ||
ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí: 123/1998 Sb., 100/2001 Sb., 183/2017 Sb. In: O životním prostředí. 1991. Dostupné také z: https://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-17-1992-sb-o-zivotnim-prostrediUdržitelný rozvoj můžeme charakterizovat na základě tří pilířů a to ekonomických, sociálních (naplnění sociálních potřeb) a ekologických ukazatelů. | ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí: 123/1998 Sb., 100/2001 Sb., 183/2017 Sb. In: O životním prostředí. 1991. Dostupné také z: https://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-17-1992-sb-o-zivotnim-prostrediUdržitelný rozvoj můžeme charakterizovat na základě tří pilířů a to ekonomických, sociálních (naplnění sociálních potřeb) a ekologických ukazatelů. | ||
KUDRLIČKOVÁ, Martina. Tradice a zvyklosti jako udržitelný produkt cestovního ruchu [online]. České Budějovice, 2017 [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://theses.cz/id/fry78w/DP_Kudrlikov_Martina.pdf. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta. Vedoucí práce Ľudmila Novacká. | KUDRLIČKOVÁ, Martina. Tradice a zvyklosti jako udržitelný produkt cestovního ruchu [online]. České Budějovice, 2017 [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://theses.cz/id/fry78w/DP_Kudrlikov_Martina.pdf. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta. Vedoucí práce Ľudmila Novacká. | ||