Byrokraté, editor
1 523
editací
Co citovat v neanonymním zdroji: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
Toto uvědomění může pomoci při rozhodování čí úsudek brát v potaz, zvláště v situaci, kdy dochází k devalvaci slova expert. Skutečná expertíza v určité oblasti je zpravidla celoživotní prací a na jejím konci bývá značná pokora k tomu, co se neví (jak např. uvádí český neuropatolog František Koukolík, který se zabývá mozkem, o současném poznání mozku: ,,Nevíme, co všechno nevíme. Pravděpodobně je to menší vesmír.“)<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Koukol%C3%ADk</ref> Před vědeckou domýšlivostí v oblasti predikcí a sociálního inženýrství, která může skončit totalitou, varuje [https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Popper Karl Popper].<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube</ref> | Toto uvědomění může pomoci při rozhodování čí úsudek brát v potaz, zvláště v situaci, kdy dochází k devalvaci slova expert. Skutečná expertíza v určité oblasti je zpravidla celoživotní prací a na jejím konci bývá značná pokora k tomu, co se neví (jak např. uvádí český neuropatolog František Koukolík, který se zabývá mozkem, o současném poznání mozku: ,,Nevíme, co všechno nevíme. Pravděpodobně je to menší vesmír.“)<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Koukol%C3%ADk</ref> Před vědeckou domýšlivostí v oblasti predikcí a sociálního inženýrství, která může skončit totalitou, varuje [https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Popper Karl Popper].<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube</ref> | ||
== Doporučení == | == Doporučení == | ||
Pokud nejsou závažné důvody po zachování anonymity, je vhodné u každého zdroje uvádět autora (i v oblasti zdrojů na webových stránkách, které píší zaměstnanci dané instituce), to může vést k tomu, že si dotyčný autor dá větší pozor na to, co píše. Za případné pochybení také nese zodpovědnost a naopak za kvalitní text ocenění (např. v podobě citací). | Pokud nejsou závažné důvody po zachování anonymity, je vhodné u každého zdroje uvádět autora (i v oblasti zdrojů na webových stránkách, které píší zaměstnanci dané instituce), to může vést k tomu, že si dotyčný autor dá větší pozor na to, co píše. Za případné pochybení také nese zodpovědnost a naopak za kvalitní text ocenění (např. v podobě citací). | ||
Například známá Encyclopedia Britannica uvádí u svých textů<ref>https://www.britannica.com/topic/truth-philosophy-and-logic</ref> autory, jejichž profily je možné si rozkliknout<ref>https://www.britannica.com/contributor/Simon-W-Blackburn/5653</ref> a poznat tak jejich kompetenci v dané oblasti (např. i za pomoci ve vyhledávání v databázích Web of Science nebo Google Scholar). Nepotřebuje tak své čtenáře zatěžovat zbytečným citačním aparátem, jako např. Wikipedie, jejíž pravidlo je, že všechna tvrzení, co nejsou obecně známá by měla být ozdrojována věrohodnými zdroji. Obojí má své výhody i nevýhody. Články na Britannice mohou být čitelnější a je zde jednoduché posoudit kvalitu (podle autora), naopak není snadné je aktualizovat a čtenář musí v dané oblasti spoléhat pouze na úsudek jednoho autora. Naopak ve Wikipedii může být těžké zorientovat se ve kvalitě ale zase bývá poskytnut citační aparát pro ověření a článek je tvořen za pomoci moudrosti davů ([https://en.wikipedia.org/wiki/The_Wisdom_of_Crowds The Wisdom of Crowds]). | Například známá Encyclopedia Britannica uvádí u svých textů<ref>https://www.britannica.com/topic/truth-philosophy-and-logic</ref> autory, jejichž profily je možné si rozkliknout<ref>https://www.britannica.com/contributor/Simon-W-Blackburn/5653</ref> a poznat tak jejich kompetenci v dané oblasti (např. i za pomoci ve vyhledávání v databázích Web of Science nebo Google Scholar). Nepotřebuje tak své čtenáře zatěžovat zbytečným citačním aparátem, jako např. Wikipedie, jejíž pravidlo je, že všechna tvrzení, co nejsou obecně známá by měla být ozdrojována věrohodnými zdroji. Obojí má své výhody i nevýhody. Články na Britannice mohou být čitelnější a je zde jednoduché posoudit kvalitu (podle autora), naopak není snadné je aktualizovat a čtenář musí v dané oblasti spoléhat pouze na úsudek jednoho autora. Naopak ve Wikipedii může být těžké zorientovat se ve kvalitě ale zase bývá poskytnut citační aparát pro ověření a článek je tvořen za pomoci moudrosti davů ([https://en.wikipedia.org/wiki/The_Wisdom_of_Crowds The Wisdom of Crowds]). | ||
Obecně platí, že je lepší i v neanonymním zdroji citovat více či méně (i když samozřejmě záleží na žánru viz článek [[Co citovat a co ne?]]): | |||
* Čtenář si informace, které uvádíme může ověřit. | |||
* V textu přinášíme hodnotné myšlenky konkrétních autorů a ne společnou znalost (to platí např. ve vědeckých článcích). | |||
* Dobře odlišíme naše myšlenky od myšlenek jiných autorů a chráníme se tak proti obviněním z plagiarismu | |||
* Pokud čtenář chce citovat něco z našeho textu ví, co jsou naše tvrzení a kde by měl citovat autory jiné (které citujeme my). | |||
== Zdroje k dalšímu studiu problematiky == | == Zdroje k dalšímu studiu problematiky == | ||