Důsledky rozpadu společné znalosti: Porovnání verzí

Rozpad společné znalosti souvisí s rozpadem kolektivů. Dřívější vesnická či městská pospolitost je již minulostí. Stejně tak se vytrácí i pospolitost národní a rodinná. Rozpad společné znalosti byl sice původně vyvolaný touto změnou, funguje zde ale také zpětná vazba a ztráta společné znalosti pospolitost dále nabourává. Často z této změny panují obavy. Proto se objevují politici, kteří slibují návrat k dřívějším hodnotám a obnovu tradičních rodin a modelů uspořádání lidské společnosti.  

Tento návrat ale již není možný, pokud nevznikne totalitní režim. Společenské změny totiž nejsou řízeny svobodnými zednáři ani dalšími organizacemi, jak tomu chtějí věřit příznivci konspiračních teorií. Vznikají spontánně na základě konkrétních rozhodnutí obyčejných lidí. Uvědomění si, že dnešní svět nikdo neřídí, ani řídit nemůže, může vzbudit ale větší úzkost než obvinění ze spiknutí Sorose. Zmizí jak nepřítel, tak víra v to, že alespoň někdo ví, jak to se světem je a úplně ho nezničí, protože na něm sám žije.

Rozpad obecné znalosti souvisí s rozpadem selského rozumu (common sense). Můžeme spekulovat, že za tím stojí částečně i odtržení člověka z přírodních vazeb. Sedlákovi bylo jasné, že zvířata je třeba nakrmit aby nechcípla. Když nenaštípe dříví v létě, v zimě zmrzne. Žil v souladu s přirozeným rytmem života, viděl rození a umírání zvířat i lidí. Potřeboval pracovat efektivně a zbytečně nevnímat. Současné znovuobjevené myšlenky jako cirkulární ekonomika mu byly vlastní, potřeboval zužitkovat vše, co se dalo. Například ale tvrzení, že lidé dříve žili více v souladu s přírodou je často až moc idealizované i oni ničili své okolí, jen neměli prostředky jako máme my dnes.

 

Na vesnici  panovala shoda na obecné znalosti a málokdo věděl něco více než ostatní. Pan farář a pan učitel byli autoritami, kteří věděli něco více. To se začalo měnit již s industriální revolucí a příchodem do měst. Další prohloubení přinesla globalizace a digitalizace.

Určitá ztráta původní pospolitosti a společné znalosti je pravděpodobně nutná na cestě k individuální svobodě a otevřené společnosti jak ji popsal Karl Popper: „Magickou, kmenovou či kolektivistickou společnost budu nadále nazývat uzavřenou společností, zatímco společnost, v níž jsou jednotlivci vystaveni nutnosti rozhodovat osobně, budu nazývat společností otevřenou.“<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube</ref> Jedním z hlavních rysů otevřené společnosti je v Popperově pojetí nutnost rozhodovat sám o sobě a přijmout zodpovědnost za svoje rozhodnutí. Za dospělého jedince již nerozhoduje vrchnost či rodiče ale pouze on sám. Rozhodování bolí, hlavně zpočátku. S rostoucím počtem vědomých rozhodnutí ale roste i sebedůvěra a integrita. Přijetí zodpovědnosti za sebe a svá rozhodnutí je cesta ke zralé osobnosti a etickému chování, které je založeno na vnitřní motivaci.

Díky ztrátě společné znalosti si lidé přestávají rozumět jak mezi generacemi, tak i mezi vrstevníky. Rozpadá se pocit národní sounáležitosti národní, lokální i rodinný. To může mít i pozitivní důsledky, vzhledem k tomu, že jedinec se neoznačuje primárně jako ,,my" ale jako ,,já" a nahrazuje kolektivní svědomí individuálním. Pak již nemusí slepě poslouchat příkazy ať již otce rodiny, faráře či vojenského velitele a pochybuje např. o tom, jestli má jít skutečně do války a zabíjet tam jiné či položit život za ,,boha" či ,,Císaře pána a jeho rodinu".<ref>https://cs.wikisource.org/wiki/M%C3%BDm_N%C3%A1rod%C5%AFm!_(1866)</ref> Na druhou stranu může propadnout jiným bludům, které šíří pochybné autority na síti. Na internetu se ale může setkat s množstvím různých názorů a argumentací, což může alespoň částečně probudit kritické myšlení. Jedinec v budoucnu již také možná nebude vědět zda je více členem své lokální kultury či té globální.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/jak-deset-trendu-zmeni-lidstvo-a-svet-dwe-/tema.aspx?c=A180426_012101_pozice-tema_lube</ref>

(Digitalni revoluce prispela ke ztrate spolecne znalosti, ale muze pomoci - google obrazky, wikipedie).

Politika. Trump vs Clinton. Trump English Academic English. Drahoš Zeman. V mnoha případech jde o to, že politické světy si nerozumí. Přijít do politiky s akademickým slovníkem je problém, jina knowledge