Sociální souvislosti globalizace: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Globalizace není jen abstraktním obecným pojmem - je i určitou sociální konstrukcí. V mediální podobě se setkáváme s dosti zjednodušujícími a nehistorickými představami o globalizaci jako abstraktní obecnině, která se vykládá v hávu dobra, jindy zas v podobě zla, hrozby. Medializace často navozuje dojem, že ke globalizaci došlo náhle a neočekávaně. Dalším problémem je značná nejednotnost ve vymezování globalizace jako složitého komplexu procesů a jevů. Mnohoznačnost chápání obsahu pojmu globalizace, která se týká nejen mediálních, ale také společenskovědních reflexí, se často mísí s pluralitou hledání hlavních faktorů a konstrukce explanačních modelů. Jde například o různé typy determinismů: ekonomického, technického, kulturního aj. Častou nejasností je také otázka, zda a do jaké míry jsou jednotlivé složky, faktory a úrovně globalizace spolu rozvíjeny rovnoměrně a v souladu. Systematické sociálně-vědní zkoumání ukazuje spíše na jejich nerovnoměrnost, nesoulad či nespojitost (disjunktivnost). | Ahojda je Globalizace není jen abstraktním obecným pojmem - je i určitou sociální konstrukcí. V mediální podobě se setkáváme s dosti zjednodušujícími a nehistorickými představami o globalizaci jako abstraktní obecnině, která se vykládá v hávu dobra, jindy zas v podobě zla, hrozby. Medializace často navozuje dojem, že ke globalizaci došlo náhle a neočekávaně. Dalším problémem je značná nejednotnost ve vymezování globalizace jako složitého komplexu procesů a jevů. Mnohoznačnost chápání obsahu pojmu globalizace, která se týká nejen mediálních, ale také společenskovědních reflexí, se často mísí s pluralitou hledání hlavních faktorů a konstrukce explanačních modelů. Jde například o různé typy determinismů: ekonomického, technického, kulturního aj. Častou nejasností je také otázka, zda a do jaké míry jsou jednotlivé složky, faktory a úrovně globalizace spolu rozvíjeny rovnoměrně a v souladu. Systematické sociálně-vědní zkoumání ukazuje spíše na jejich nerovnoměrnost, nesoulad či nespojitost (disjunktivnost). | ||
Celkově společenskovědní analýzy globalizačních procesů ukázaly, že se jedná o historický fenomén, globalizace není nevratný proces, je spíše historicky přechodnou a proměnlivou silou: globalizace nejen působí svými důsledky na sociální přeměny, ale transformuje také svou vlastní povahu. | Celkově společenskovědní analýzy globalizačních procesů ukázaly, že se jedná o historický fenomén, globalizace není nevratný proces, je spíše historicky přechodnou a proměnlivou silou: globalizace nejen působí svými důsledky na sociální přeměny, ale transformuje také svou vlastní povahu. | ||