Skleníkový jev: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oprava chyby ve třetím odstavci: atmosféra propouští mnohem víc krátkovlnného než dlouhovlnného (infračerveného) záření; v poslední větě nahrazeno sloveso "odráží" slovesem "vrací", protože nejde o odraz ve fyzikálním smyslu
(+ image) |
(oprava chyby ve třetím odstavci: atmosféra propouští mnohem víc krátkovlnného než dlouhovlnného (infračerveného) záření; v poslední větě nahrazeno sloveso "odráží" slovesem "vrací", protože nejde o odraz ve fyzikálním smyslu) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Skleníkový jev působí [http://www.cpc.cz/projekty/vzdelavani/leonardo/epo/gl_klghg.php '''skleníkové plyny'''], jichž v posledních desetiletích v důsledku lidské činnosti značně přibývá. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří vodní pára (H<sub>2</sub>O) - ke skleníkovému efektu přispívá asi ze 2/3 a její obsah je určován přirozeným koloběhem vody. Z 1/3 je skleníkový jev působen oxidem uhličitým (CO<sub>2</sub>) vznikajícím při hoření fosilních paliv. Některé další (méně časté, ale zato „účinnější“ plyny) také ovlivňují tepelnou bilanci Země. | Skleníkový jev působí [http://www.cpc.cz/projekty/vzdelavani/leonardo/epo/gl_klghg.php '''skleníkové plyny'''], jichž v posledních desetiletích v důsledku lidské činnosti značně přibývá. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří vodní pára (H<sub>2</sub>O) - ke skleníkovému efektu přispívá asi ze 2/3 a její obsah je určován přirozeným koloběhem vody. Z 1/3 je skleníkový jev působen oxidem uhličitým (CO<sub>2</sub>) vznikajícím při hoření fosilních paliv. Některé další (méně časté, ale zato „účinnější“ plyny) také ovlivňují tepelnou bilanci Země. | ||
Důvodem vzniku skleníkového jevu je existence dvou forem elektromagnetického záření. Jde o krátkovlnné (ultrafialové a viditelné světlo) záření Slunce a dlouhovlnné (infračervené) záření zemského povrchu. Infračervené záření propouští atmosféra v mnohem | Důvodem vzniku skleníkového jevu je existence dvou forem elektromagnetického záření. Jde o krátkovlnné (ultrafialové a viditelné světlo) záření Slunce a dlouhovlnné (infračervené) záření zemského povrchu. Infračervené záření propouští atmosféra v mnohem menší míře než je tomu u záření krátkovlnného. Atmosféra vrací většinu infračerveného záření zpět. Tento jev nazýváme zpětné záření. | ||
== Změny v přirozeném mechanismu == | == Změny v přirozeném mechanismu == | ||