7 218
editací
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 106: | Řádek 106: | ||
| datum přístupu = 2018-08-16 | | datum přístupu = 2018-08-16 | ||
}}</ref> Mezinárodní panel OSN pro lidská práva uvádí, že vlády mají tendenci výrazně investovat do velmi neefektivních řešení – do mega-projektů, jako jsou přehrady, kanály, akvadukty, potrubí a vodní nádrže, které nejsou obecně udržitelné z hlediska životního prostředí ani ekonomicky životaschopné. Podle panelu je nejefektivnější cestou k oddělení intenzity využívání vody od hospodářského růstu, vytvoření celostních vodohospodářských plánů, které berou v potaz celý koloběh vody: od pramene k distribuci, ekonomickému využití, zpracování, recyklaci, opětovnému použití a návratu do životního prostředí.<ref name=":1" /> | }}</ref> Mezinárodní panel OSN pro lidská práva uvádí, že vlády mají tendenci výrazně investovat do velmi neefektivních řešení – do mega-projektů, jako jsou přehrady, kanály, akvadukty, potrubí a vodní nádrže, které nejsou obecně udržitelné z hlediska životního prostředí ani ekonomicky životaschopné. Podle panelu je nejefektivnější cestou k oddělení intenzity využívání vody od hospodářského růstu, vytvoření celostních vodohospodářských plánů, které berou v potaz celý koloběh vody: od pramene k distribuci, ekonomickému využití, zpracování, recyklaci, opětovnému použití a návratu do životního prostředí.<ref name=":1" /> | ||
== Nabídka a poptávka == | |||
Celkové množství snadno přístupné sladké vody na Zemi ve formě povrchových vod (řek a jezer) nebo podzemních vod (např. ve [[w:cs:zvodeň|zvodních]]) je 14 000 km<sup>3</sup> . Z tohoto celkového množství používá a recykluje lidstvo "pouhých" 5 000 km<sup>3</sup>. Teoreticky je tedy k dispozici více než dostatek sladké vody, k uspokojení současné světové populace 7 miliard lidí a dokonce podpořit i pro růst populace na 9 miliard nebo více. Kvůli nerovnému geografickému rozložení a zejména nerovnoměrné spotřebě vody je však v některých částech světa a v pro některé skupiny obyvatel voda vzácný zdroj.<ref name="NCDO" /> Nedostatek vody v důsledku spotřeby je způsoben především rozsáhlým využíváním v zemědělství a při chovu hospodářských zvířat a v průmyslu. Lidé ve vyspělých zemích obecně denně používají asi desetkrát více vody než lidé v rozvojových zemích.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| příjmení = McKie | |||
| jméno = Robin | |||
| titul = Why fresh water shortages will cause the next great global crisis | |||
| periodikum = the Guardian | |||
| url = http://www.theguardian.com/environment/2015/mar/08/how-water-shortages-lead-food-crises-conflicts | |||
| datum vydání = 2015-03-08 | |||
| jazyk = en | |||
| datum přístupu = 2018-08-16 | |||
}}</ref> Velkou část této spotřeby tvoří nepřímé použití ve výrobních procesech spotřebního zboží, jako jsou ovoce, olejniny a bavlna, které jsou náročné na vodu. Vzhledem k tomu, že mnoho z těchto výrobních řetězců bylo globalizováno, v rozvojových zemích se využívá a znečišťuje mnoho vody, aby se ve vyspělých zemích vyrobilo zboží určené ke spotřebě.<ref name="NCDO" /> | |||
== Fyzikální a ekonomický nedostatek vody == | |||
Nedostatek vody může vyplývat ze dvou mechanismů: | |||
* fyzikální (absolutní) nedostatek vody | |||
* ekonomický nedostatek vody | |||
Fyzikální nedostatek vody vyplývá z nedostatečných přírodních vodních zdrojů k zásobování poptávky v regionu a hospodářský nedostatek vody je důsledkem špatného řízení dostatečných dostupných vodních zdrojů. Podle Programu OSN pro rozvoj je tento program častěji považován za příčinu zemí nebo regionů s nedostatkem vody, jelikož většina zemí nebo regionů má dostatek vody k uspokojení domácích, průmyslových, zemědělských a ekologických potřeb, ale postrádá prostředky poskytnout ji přístupným způsobem. [15] Přibližně jedna pětina světové populace v současné době žije v regionech postižených nedostatečnou fyzickou zásobou vody, kde jsou nedostatečné vodní zdroje k uspokojení poptávky v zemi nebo na regionální úrovni, včetně vody potřebné k naplnění poptávky ekosystémů, aby fungovaly efektivně [15]. Vyschlé oblasti často trpí fyzickým nedostatkem vody. Vyskytuje se také tam, kde se voda zdá být bohatá, ale kde jsou zdroje nadměrně spáchány, např. Když je nad rozvojem hydraulické infrastruktury pro zavlažování. Symptomy fyzického nedostatku vody zahrnují zhoršování životního prostředí a klesající podzemní vody, jakož i jiné formy vykořisťování nebo nadměrného používání [16]. | |||
Ekonomický nedostatek vody je způsoben nedostatkem investic do infrastruktury nebo technologie pro čerpání vody z řek, vodních toků nebo jiných vodních zdrojů nebo nedostatečné lidské kapacity k uspokojení poptávky po vodě. Čtvrtina světové populace je postižena ekonomickým nedostatkem vody. Hospodářský nedostatek vody zahrnuje nedostatek infrastruktury, což způsobuje, že lidé bez spolehlivého přístupu k vodě musí cestovat na dlouhé vzdálenosti, aby přinesli vodu, která je často kontaminována z řek pro domácí a zemědělské účely. Velká část Afriky trpí ekonomickým nedostatkem vody; rozvoj vodní infrastruktury v těchto oblastech by proto mohla přispět ke snížení chudoby. Kritické podmínky často vznikají u ekonomicky chudých a politicky slabých komunit žijících již v suchém prostředí. Spotřeba se ve většině vyspělých zemí zvyšuje s HDP na obyvatele, průměrná částka činí přibližně 200-300 litrů denně. V méně rozvinutých zemích (např. V afrických zemích, jako je Mozambik) byla průměrná denní spotřeba vody na obyvatele nižší než 10 L. To je v pozadí mezinárodních organizací, které doporučují minimálně 20 litrů vody (bez vody potřebné k praní prádla ), který je k dispozici nejvíce 1 km od domácnosti. Zvýšená spotřeba vody souvisí s rostoucím příjmem, měřeným HDP na obyvatele. V zemích, které trpí nedostatkem vody, je voda předmětem spekulací. [17] | |||
== Odkazy == | == Odkazy == |