Byrokraté, editor
1 523
editací
Otevřená učebnice: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''V přípravě''' | '''V přípravě | ||
''' | |||
[[Soubor:Global_Open_Educational_Resources_Logo.svg|náhled|Logo otevřených vzdělávacích zdrojů]] | |||
'''Otevřená učebnice''' ''(anglicky: open textbook)'' je forma učebního textu, která je poskytována pod otevřenou licencí<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/otevrene-licence/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>, tak aby ji mohli volně využívat jak studenti a učitelé, tak i široká veřejnost. Otevřené učebnice nejsou synonymem digitální učebnice či eknihy (ač mají některé společné rysy). | |||
Koncepce otevřených učebnic klade důraz na jejich poskytování pod otevřenou licencí, možnost volného sdílení a modifikace. Otevřené učebnice mohou být distribuovány v řadě formátů, v současné době dochází k jejich přesunu do cloudových úložišť a distribuci skrze ně (typickým příkladem jsou např. [https://www.wikibooks.org/ wikibooks]). Z těchto úložišť si je mohou ale také vytisknout ti, kdo preferují klasický text před digitálním rozhraním (přičemž si mohou vytisknout jen tu část, kterou potřebují a tak šetřit životní prostředí). | |||
Vzhledem k množství výhod, které mají oproti klasickým učebnicím, očekávají analytici celosvětový pokles prodeje klasických tištěných učebnic a využívání textu v digitální podobě<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=McKinsey on Society|url=http://mckinseyonsociety.com/mckinsey-future-textbooks/|vydavatel=McKinsey on Society|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>, v současné době již dochází k synergii mezi využíváním klasických materiálů a tištěných např. v Jižní Koreji<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Washington Post|url=https://www.washingtonpost.com/blogs/answer-sheet/post/south-koreas-surprising-stand-down-on-digital-textbooks/2012/03/25/gIQA6djvbS_blog.html|vydavatel=Washington Post|datum přístupu=2016-06-02}}</ref> či Polsku<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Open Society Foundations|url=https://www.opensocietyfoundations.org/voices/poland-pioneering-worlds-first-national-open-textbook-program|vydavatel=Open Society Foundations|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>, které klade velký důraz na podporu otevřených učebnic. | |||
Vznik otevřených učebnic úzce souvisí s koncepcí [[Otevřené vzdělávání|otevřeného vzdělávání]] a [[Open Educational Resources|otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Po roce 2000 si instituce, jednotlivci i firmy začali uvědomovat potenciál, který internet poskytuje pro šíření informací a vzdělávání. V roce 2002 byl proto na fóru „Open Courseware“ (pořádaném UNESCO v roce 2002) poprvé použit termín Otevřené vzdělávací zdroje ''(Open educational resources)'' jako označení teoretického rámce pro vzdělávací materiály, které jsou k dispozici převážně na internetu a volně přístupné pro účely vzdělávání. Od té doby vzniklo mnoho iniciativ a projektů zaměřených na OER, mezi nejznámější patří fenomén MOOCs, kurzů z nejlepších světových univerzit, které je možno absolvovat přes internet.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Lidovky.cz|url=http://ceskapozice.lidovky.cz/online-studium-revoluce-ve-vzdelavani-pomalu-miri-i-do-ceska-prl-/tema.aspx?c=A150511_122334_pozice-tema_kasa|vydavatel=Lidovky.cz|datum vydání=2015-05-11|datum přístupu=2016-05-31}}</ref> | == Vznik otevřených učebnic == | ||
Vznik otevřených učebnic úzce souvisí s koncepcí [[Otevřené vzdělávání|otevřeného vzdělávání]] a [[Open Educational Resources|otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Po roce 2000 si instituce, jednotlivci i firmy začali uvědomovat potenciál, který internet poskytuje pro šíření informací a vzdělávání. V roce 2002 byl proto na fóru „Open Courseware“ (pořádaném UNESCO v roce 2002) poprvé použit termín Otevřené vzdělávací zdroje ''(Open educational resources)'' jako označení teoretického rámce pro vzdělávací materiály, které jsou k dispozici převážně na internetu a volně přístupné pro účely vzdělávání. Od té doby vzniklo mnoho iniciativ a projektů zaměřených na OER, mezi nejznámější patří fenomén MOOCs, kurzů z nejlepších světových univerzit, které je možno absolvovat přes internet.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Lidovky.cz|url=http://ceskapozice.lidovky.cz/online-studium-revoluce-ve-vzdelavani-pomalu-miri-i-do-ceska-prl-/tema.aspx?c=A150511_122334_pozice-tema_kasa|vydavatel=Lidovky.cz|datum vydání=2015-05-11|datum přístupu=2016-05-31}}</ref> | |||
Spolu s kurzy a různými vzdělávacími weby se začala rozvíjet debata o nahrazení klasických učebních materiálů (učebnic, pracovních sešitů) zdroji, které jsou k dispozici jen v elektronické podobě a to ať již zpoplatněnou formou (kupováním ebooků), bezplatným otevřením učebnic a jejich umístěním na internet (financovaných např. školami či státem) či kombinací obou přístupů (něco zpoplatnit a něco nechat pod otevřenou licencí). Mezi nejznámější vydavatele otevřených učebnic patří Flat World Knowledge, společnost založená Ericem Frankem a Jeffem Shelstadem v roce 2007 v USA. V současné době se o otevřených učebnicích a OER vede debata zejména v USA<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Schneider|jméno=Sarah|titul=wesa.fm|url=http://wesa.fm/post/so-long-textbooks-former-education-official-pushes-digital-teaching-tools#stream/0|vydavatel=wesa.fm|datum přístupu=2016-06-01}}</ref> a západní Evropě, tématem se ale zabývají výzkumníci a politici po celém světě. | Spolu s kurzy a různými vzdělávacími weby se začala rozvíjet debata o nahrazení klasických učebních materiálů (učebnic, pracovních sešitů) zdroji, které jsou k dispozici jen v elektronické podobě a to ať již zpoplatněnou formou (kupováním ebooků), bezplatným otevřením učebnic a jejich umístěním na internet (financovaných např. školami či státem) či kombinací obou přístupů (něco zpoplatnit a něco nechat pod otevřenou licencí). Mezi nejznámější vydavatele otevřených učebnic patří Flat World Knowledge, společnost založená Ericem Frankem a Jeffem Shelstadem v roce 2007 v USA. V současné době se o otevřených učebnicích a OER vede debata zejména v USA<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Schneider|jméno=Sarah|titul=wesa.fm|url=http://wesa.fm/post/so-long-textbooks-former-education-official-pushes-digital-teaching-tools#stream/0|vydavatel=wesa.fm|datum přístupu=2016-06-01}}</ref> a západní Evropě, tématem se ale zabývají výzkumníci a politici po celém světě. | ||
== Výhody plynoucí z využívání otevřených učebnic == | |||
''Zastánci otevřených učebnic jmenují jako hlavní pro jejich rozšíření tyto důvody:'' | ''Zastánci otevřených učebnic jmenují jako hlavní pro jejich rozšíření tyto důvody:'' | ||
| Řádek 26: | Řádek 30: | ||
7) Časová úspora. Nákup učebnic (popř. jejich přeprodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, které by se dalo uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic. | 7) Časová úspora. Nákup učebnic (popř. jejich přeprodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, které by se dalo uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic. | ||
8) Vzdělanější společnost. Vzdělání je (stejně jako zdraví) pozitivní externalitou, pokud je jedinec vzdělaný, má z toho prospěch celá společnost. Pokud by byly učebnice otevřené pro všechny, podpořilo by to nejen klasické institucionální vzdělání ale i proces celoživotního vzdělávání. | |||
== Překážky při zavádění otevřených učebnic == | |||
''Největší problémy spojené s vytvářením a šířením otevřených učebnic jsou:'' | ''Největší problémy spojené s vytvářením a šířením otevřených učebnic jsou:'' | ||
1) Nedůvěra. Internet je relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita open accessu značně variuje a není žádný ''garant kvality''. Tento problém by mohly vyřešit např. schvalovací doložky ministerstev (jako je tomu v případě klasických učebnic). | 1) Nedůvěra. Internet je relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita open accessu značně variuje a není žádný ''garant kvality''. Tento problém by mohly vyřešit např. schvalovací doložky ministerstev (jako je tomu v případě klasických učebnic). | ||
| Řádek 47: | Řádek 51: | ||
* [https://sites.google.com/a/email.vccs.edu/faculty-learning-resource-center/home Seznam otevřených učebnic a kurzů] | * [https://sites.google.com/a/email.vccs.edu/faculty-learning-resource-center/home Seznam otevřených učebnic a kurzů] | ||
* http://www.aascu.org/WorkArea/DownloadAsset.aspx?id=6308 | * http://www.aascu.org/WorkArea/DownloadAsset.aspx?id=6308 | ||
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | {{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | ||