7 218
editací
Globální veřejné statky a globální řízení: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
bez shrnutí editace
(→Zdroje) |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
'''Nadnárodní''' – v ekonomické oblasti se užívá pojem nadnárodní, znamenající totéž co transnacionální, zejména pro velké firmy, které operují v mnoha různých zemích (proto se také objevuje pojem multinacionální). Je tím zdůrazněna schopnost multinacionálních (Multinational Corporations – MNCs) či nadnárodních korporací (Transnational Corporations – TNCs) provozovat své aktivity bez vázanosti na jeden konkrétní stát a víceméně i bez mezinárodní regulace. | '''Nadnárodní''' – v ekonomické oblasti se užívá pojem nadnárodní, znamenající totéž co transnacionální, zejména pro velké firmy, které operují v mnoha různých zemích (proto se také objevuje pojem multinacionální). Je tím zdůrazněna schopnost multinacionálních (Multinational Corporations – MNCs) či nadnárodních korporací (Transnational Corporations – TNCs) provozovat své aktivity bez vázanosti na jeden konkrétní stát a víceméně i bez mezinárodní regulace. | ||
'''Supranacionální''' – výjimkou z pravidla o právní nadřazenosti národních států nad mezinárodním právem je [[Evropská unie]]. Představuje hybridní integrační celek, který kombinuje prvky podřízenosti (přímo aplikovatelné evropské právo, [[Evropský soudní dvůr]], působnost [[Evropská komise|Evropské komise]] např. v oblasti společné obchodní či zemědělské politiky) s prvky autonomie členských států (např. oblasti jednomyslného hlasování v [[Evropská rada|Evropské radě]] jako například daňové, bezpečnostní či sociální otázky). Podobné tendence na mezivládní úrovni se začínají projevovat např. u vnímání pravomocí [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] či role [[OSN]] u zvlášť závažných druhů masového porušování lidských práv či genocidy, kde se prosazuje nadřazenost mezinárodního společenství nad suverenitou (provinilého) národního státu. | '''Supranacionální''' – výjimkou z pravidla o právní nadřazenosti národních států nad mezinárodním právem je [[w:cs:Evropská unie|Evropská unie]]. Představuje hybridní integrační celek, který kombinuje prvky podřízenosti (přímo aplikovatelné evropské právo, [[w:cs:Evropský soudní dvůr|Evropský soudní dvůr]], působnost [[w:cs:Evropská komise|Evropské komise]] např. v oblasti společné obchodní či zemědělské politiky) s prvky autonomie členských států (např. oblasti jednomyslného hlasování v [[w:cs:Evropská rada|Evropské radě]] jako například daňové, bezpečnostní či sociální otázky). Podobné tendence na mezivládní úrovni se začínají projevovat např. u vnímání pravomocí [[w:cs:Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] či role [[OSN]] u zvlášť závažných druhů masového porušování lidských práv či genocidy, kde se prosazuje nadřazenost mezinárodního společenství nad suverenitou (provinilého) národního státu. | ||
'''Globální''' – je pak pojem nejširší, používaný v přírodních, ekonomických, technických i sociálních vědách. Odkazuje se na procesy či fenomény, které zcela překračují národní státy, mezivládní organizace i nadnárodní firmy, jako je např. globální oteplování, globální recese, globální občanská společnost. | '''Globální''' – je pak pojem nejširší, používaný v přírodních, ekonomických, technických i sociálních vědách. Odkazuje se na procesy či fenomény, které zcela překračují národní státy, mezivládní organizace i nadnárodní firmy, jako je např. globální oteplování, globální recese, globální občanská společnost. | ||