7 218
editací
Globální regulace: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
m (Nahrazení textu „Mezinárodní měnový fond“ textem „Mezinárodní měnový fond“) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
== Globální etika == | == Globální etika == | ||
Podobně byly učiněny iniciativy ke sjednocení „business ethics“ v globálním měřítku, jako je Caux Round Table, či Kongres světových náboženství v Chicagu 1994 s deklarovaným globálním etickým kodexem. Mezináboženský dialog je po [[wikipedia:cs:11. září 2001|teroristickém útoku na New York]] (a válce v Afganistánu a v [[wikipedia:cs:Válka v Iráku|Iráku]]) v daleko méně nadějné situaci než byl ještě před 10 lety. A případy finančních krizí (Asie, Argentina…) ukázaly, že ani [[Světová banka|WB]], ani [[Mezinárodní měnový fond|IMF]] nebyly s to ani predikovat vznik těchto krizí, ani neměly dost zdrojů a nedisponovaly adekvátními opatřeními, které by mohly čelit důsledkům těchto krizí. | Podobně byly učiněny iniciativy ke sjednocení „business ethics“ v globálním měřítku, jako je Caux Round Table, či Kongres světových náboženství v Chicagu 1994 s deklarovaným globálním etickým kodexem. Mezináboženský dialog je po [[wikipedia:cs:11. září 2001|teroristickém útoku na New York]] (a válce v Afganistánu a v [[wikipedia:cs:Válka v Iráku|Iráku]]) v daleko méně nadějné situaci než byl ještě před 10 lety. A případy finančních krizí (Asie, Argentina…) ukázaly, že ani [[w:cs:Světová banka|WB]], ani [[Mezinárodní měnový fond|IMF]] nebyly s to ani predikovat vznik těchto krizí, ani neměly dost zdrojů a nedisponovaly adekvátními opatřeními, které by mohly čelit důsledkům těchto krizí. | ||
Ekonomicky nejsilnější státy si navykly řešit většinou až důsledky globálních selhání a to na základě ad hoc setkání hlav těchto států. Omezené národní zájmy těch nejvlivnějších často brání dosažení konsensu i v otázkách, jejichž globální negativní dopady jsou mimo diskusi. A dnešní situace v čelení globálním problémům chudoby a životního prostředí vyznívá méně optimisticky než v období kolem výročního zasedání WB a IMF v Praze (září 2000). Tehdy se poprvé ve slovníku světových finančníků začal objevovat pojem či koncept „globálního dobra“ jako takový stav ve světovém hospodářství, který by všem zúčastněným dával šanci na rozvoj, a který by disponoval dostatečnými prostředky k bránění vzniku závažných krizí a destabilizace globálních trhů. Dnes jsou v důsledku událostí prvních pěti let nového tisíciletí rizika deprese v globálním měřítku či ekonomické destabilizace v různých částech světa větší, než se v euforii změny letopočtu zdálo. | Ekonomicky nejsilnější státy si navykly řešit většinou až důsledky globálních selhání a to na základě ad hoc setkání hlav těchto států. Omezené národní zájmy těch nejvlivnějších často brání dosažení konsensu i v otázkách, jejichž globální negativní dopady jsou mimo diskusi. A dnešní situace v čelení globálním problémům chudoby a životního prostředí vyznívá méně optimisticky než v období kolem výročního zasedání WB a IMF v Praze (září 2000). Tehdy se poprvé ve slovníku světových finančníků začal objevovat pojem či koncept „globálního dobra“ jako takový stav ve světovém hospodářství, který by všem zúčastněným dával šanci na rozvoj, a který by disponoval dostatečnými prostředky k bránění vzniku závažných krizí a destabilizace globálních trhů. Dnes jsou v důsledku událostí prvních pěti let nového tisíciletí rizika deprese v globálním měřítku či ekonomické destabilizace v různých částech světa větší, než se v euforii změny letopočtu zdálo. | ||