Bečovská botanická zahrada: Porovnání verzí

Bečovská botanická zahrada o rozloze 9 hektarů je původně jedna z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách. <ref name="Infotoužim"> http://infotouzim.cz/becovska-botanicka-zahrada/</ref> Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Jindřicha z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie. Její původní název byl „Beaufortské alpinum a zahrada u Korunního rybníka“. Od 2. sv. války však nebyla udržovaná a z původního bohatství bylin se zachovalo minimum. Rozsáhlý park se nacházel mimo vlastní areál zámku, naproti nádraží přes řeku Teplou. Otcem Marie Beaufort byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel Průhonického parku. Zadání vybudovat sbírkovou zahradu se úspěšně zhostil vrchnostenský zahradník Johann Koditek. V letech 1925–1927 byl zakoupen nevyužívaný svah o velikosti 19 hektarů. Během parkových úprav bylo přemístěno přes 7000 m3zeminy a vybudován přibližně jeden kilometr cest. Expozice byly věnovány kolekcím rostlin různých světadílů. Samozřejmostí byly prvky drobné zahradní architektury jako odpočívadla, altány a vyhlídky. V roce 1931 již v zahradě rostlo 321 rostlinných rodů v 1005 druzích většinou po 3 exemplářích. Ve stejném roce pak vznikla ještě část zvaná „alpská louka“, kde bylo vysázeno dalších téměř 300 druhů. Každoročně byl aktualizován soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem.<ref name="Kudyznudy" /> Ve 30. letech 20. stol. se tak o zahradě mluvilo jako o druhých Průhonicích – hlavně díky rozsáhlé kolekci skalniček a trvalek, která byla tehdy vůbec největší v republice (po 2. svět. válce však zanikla). Areál zahrnoval bývalou botanickou zahradu, Beauforstké alpinum, přírodně krajinářský park v údolí řeky Teplá s řadou významných cizokrajných stromů. Ačkoli v minulosti to byla jedna z nejvýznamnějších sbírkových zahrad (pereny) v zemi, ve 2. pol. 20. stol. byla ponechána vlastnímu osudu a zpustla.<ref>http://www.csop.cz/psfront/lokalita/1</ref>

V areálu zahrady se dodnes zachovala řada cenných vzrostlých jehličnanů – jedlí, jedlovců, douglasek i smrků. Ze zdejších vzácných listnatých dřevin stojí za zmínku zmarličník či korkovník amurský, tzv.Korkovník pana Koditka, který je „Stromem hrdinou“ České republiky pro rok 2006. Do konce roku 2012 chtějí ochranáři v devítihektarovém areálu vysázet více než tři tisícovky nových rostlin a dřevin. Konkrétně 2 500 trvalek a skalniček, stovku popínavých rostlin, více než tisícovku jehličnatých a listnatých keřů a také 70 stromů. Při návštěvě bečovské zahrady můžete získat publikaci Cesty zámeckých pánů a na fotografiích porovnat, jak jednotlivá místa vypadala ve třicátých letech a v roce 2010, a tak se přesvědčit, jak se do současnosti části zahrady změnily. Součástí botanické zahrady v Bečově je také unikátní bioferrata, první česká skalní stezka zaměřená na skalní vegetaci. Nejjednodušší varianta vede pozvolnou lesní pěšinou a zvládnou ji i rodiny s dětmi.<ref name="Kudyznudy"> http://Kudyznudy.cz http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Botanicka-zahrada-v-Becove-nad-Teplou.aspx

Hlavním koordinátorem obnovy botanické zahrady v Bečově a předsedou ZO ČSOP Berkut je Jiří Šindelář. Ten odpovídá za provoz zahrady a koordinaci práce spolu s ostatními členy základní organizace Českého svazu ochránců přírody Berkut. Fyzickou zahradnickou práci dnes kromě jejich víkendových brigád dělají klienti úřadu práce, kteří tady pracují na hlavní pracovní poměr, a mzdu do výše základní mzdy dostávají právě od úřadu práce. V podstatě bez úřadu práce by nebylo možné pokračovat v obnově. ZO ČSOP   jako neziskovka   příležitost získat lidi tímto způsobem měla, a tak toho využila. Dnes tito lidé dělají potřebnou zahradnickou práci, sekají, uklízejí listí, jsou využíváni je při obnově naučných stezek, minerálních pramenů a podobně. Je to paradoxní, ale největším sponzorem botanické zahrady je tím pádem vlastně úřad práce.