|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| *[[Antroposféra]] | | *[[Antroposféra]] |
| *[[Černá schránka]] | | *[[Černá schránka]] |
| | | *[[Ekonomie]] |
| == Ekonomie ==
| | *[[Externality]] |
| | |
| se zabývá způsoby, kterými se lidská společnost organizuje pro zajištění produkce výrobků a služeb, jež poskytují blahobyt. Popisuje vztahy vznikající ve výrobních procesech. Ekonomie je tak vědou o volbě mezi různými způsoby využití omezených výrobních zdrojů, mezi možnostmi vyrábět různé výrobky a poskytovat služby a rozdělovat tyto statky různým členům společnosti k jejich spotřebě.
| |
| | |
| Rozhodování mezi různými možnostmi čerpání zdrojů, výroby a spotřeby však není neomezené – naráží na limity. Omezujícími výrobními vstupy je práce (lidská pracovní síla), kapitál a přírodní zdroje. Nutnost rozhodování lze v každém ekonomickém systému popsat třemi základními otázkami:
| |
| *co vyrábět a v jakém množství;
| |
| *jak vyrábět;
| |
| *pro koho vyrábět. | |
| Různé ekonomické systémy odpovídají na tyto otázky různým způsobem. Například
| |
| | |
| == Ekonomika v tržních vztazích ==
| |
| | |
| je definována tak, že základní ekonomické otázky ("co", "jak", "pro koho") jsou výhradně řešeny prostřednictvím nabídky a poptávky na trzích. V tržním prostředí je konkrétní podoba výroby, ale také spotřeby, určována prostřednictvím peněžních hlasů kupujících. Na otázku týkající se zdrojů a způsobu výroby dává odpověď hledisko zisku – určuje suroviny a výrobní postup s nejnižšími náklady. Možnosti spotřeby jsou dány výší důchodů (příjmů); její konkrétní podoba zájmem spotřebitelů. Vzájemné působení finální nabídky podniků a poptávky domácností určuje ceny, množství a druh vyráběných statků. Celkově převažují aspekty okamžité výhodnosti pro obě strany – výrobce i spotřebitele.
| |
| | |
| Tržní vztahy jsou předpokladem účinnosti a pružnosti ekonomického systému. Proto ekonomiky všech současných úspěšných zemí mají tržní charakter. Hospodářství založené na tržních principech je nejefektivnějším prostředkem k uspokojování společenských a individuálních potřeb, ale také podmínkou vysoké úrovně ochrany prostředí.
| |
| | |
| == Ekonomické optimum znečištění ==
| |
| | |
| Ekonomicky efektivní způsob ochrany prostředí je založen na analýze nákladů na ochranu prostředí a škod ze znečištění, jejímž výsledkem je nalezení tzv. minima celkových nákladů na ochranu prostředí. Pokud by takto stanovená ochrana přesto vedla k nenávratným škodám na lidském zdraví či přírodě, je oprávněné stanovit vědecky podložený limit znečištění (tzv. ekologický či sociální limit znečištění), jehož dosažení bude vyžadovat náklady vyšší.
| |
| | |
| == Externality ==
| |
| | |
| Vznik "environmentálního problému" ve volné tržní ekonomice je dnes převážně vysvětlován na základě teorie externalit. Tržní ekonomika produkuje – mimo jiné – nechtěně také tzv. vnější efekty neboli externality. K tomu dochází tehdy, když výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné náklady nebo přínosy jiným. Jinak řečeno, náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž ti, kteří tyto náklady způsobují, nebo ti, kteří tyto přínosy získávají, za to platí. Trh neregistruje tyto vedlejší efekty výroby nebo spotřeby; chybí odpovídající cenové signály, které by vnější, externí náklady odrážely.
| |
| | |
| == Negativní externality ==
| |
| | |
| vznikají například v případě, že ekonomický subjekt (znečišťovatel) omezuje doprovodnými efekty své ekonomické činnosti (znečištěním) hospodářský výsledek jiného subjektu (například chemický podnik na horním toku řeky vypouští znečištěné odpadní vody a tím negativně ovlivňuje podniky na dolním úseku toku, které vodu využívají pro výrobní či jiné účely). V rozšířeném smyslu mohou být negativní externality spojovány s veřejnými a globálními přírodními statky a ovlivňovat nejen hospodářské subjekty, ale i obyvatelstvo, a to místně i časově vzdálené (budoucí generace).
| |
| Internalizací externalit, jejich začleněním do výrobních nákladů jednotlivých znečišťovatelů i do makroekonomických nákladů charakterizujících výkonnost ekonomiky, se vytvářejí podmínky pro ekonomické řešení problémů prostředí.
| |
|
| |
|
| == Oceňování nákladů a užitků == | | == Oceňování nákladů a užitků == |