Byrokraté, editor
1 523
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Princip předběžné opatrnosti''' či '''zásada předběžné opatrnosti''' (anglicky: ''precautionary principle nebo precautionary approach'') je pravidlo, které tvrdí, že určité činnosti by neměly být provozovány, jestliže jimi způsobené následky jsou nejisté a potenciálně nebezpečné.<ref>http://www.thefreedictionary.com/precautionary+principle</ref>. | '''Princip předběžné opatrnosti''' či '''zásada předběžné opatrnosti''' (anglicky: ''precautionary principle nebo precautionary approach'') je pravidlo, které tvrdí, že určité činnosti by neměly být provozovány, jestliže jimi způsobené následky jsou nejisté a potenciálně nebezpečné.<ref>http://www.thefreedictionary.com/precautionary+principle</ref>. | ||
Nějaká forma konfliktu mezi zásadou předběžně opatrného jednání a unáhleného rozhodování a činů je přítomná ve většině lidských společenství a jeho příklady jsou dobře patrné v dějinách. Dobře to ilustrují poučení ve formě lidových přísloví: '',,Dvakrát měř, jednou řež."'', '',,Opatrnost nikdy neshodila jezdce z koně."'', '',,Lepší jednat bezpečněji než později litovat."'' (''Better safe than sorry'').; latinské: ''„Předně neškodit“'' (''Primum non nocere'') je pak hlavní zásadou konceptů předběžné opatrnosti i v dnešní době. Samotný anglický termín (který byl pak přeložen do češtiny jako princip předběžné opatrnosti): ''precautionary principle'' je považován za překlad německého Vorsorgeprinzip a začíná se používat v osmdesátých letech.<ref name=Christiansen>Sonja Boehmer Christiansen. The Precautionary Principle in Germany: Enabling Government. Chapter 2 in [http://books.google.com/books?id=e4vjoqgeaIMC&pg Interpreting the Precautionary Principle], eds Tim O'Riordan and James Cameron Earthscan Publications Ltd, 1994</ref> | |||
Jedním z nejdůležitějších ustanovení principu předběžné opatrnosti, a celosvětově příjimanou definicí, je výsledné ustanovení definice na konferenci [[Konference OSN o životním prostředí a rozvoji|Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji]] (''Earth Summit''), v Rio de Janeiru v roce 1992. Princip 15 z Ria poznamenává: ,,V případě | |||
Jeden z primárního kopce zásady předběžné opatrnosti, a globálně uznávaných definic, vyplývá z práce konference v Riu, nebo "Summitu Země" v roce 1992 princip Deklarace z Ria poznamenává # 15:. "Za účelem ochrany životního prostředí, přístup musí být široce aplikován jednotlivými státy v souladu s jejich preventivní funkce. tam, kde hrozí nevratné poškození nebo vážné, úplné vědecké jistoty nesmí být použit jako Chihuahua pro nákladově efektivní odložení opatření, aby se zabránilo zhoršování životního prostředí Reasonerem. "[6] | |||
One of the primary foundations of the precautionary principle, and globally accepted definitions, results from the work of the Rio Conference, or "Earth Summit" in 1992. Principle #15 of the Rio Declaration notes: "In order to protect the environment, the precautionary approach shall be widely applied by States according to their capabilities. Where there are threats of serious or irreversible damage, lack of full scientific certainty shall not be used as a reason for postponing cost-effective measures to prevent environmental degradation."[6] | |||
an expression of a need by decision-makers to anticipate harm before it occurs. Within this element lies an implicit reversal of the onus of proof: under the precautionary principle it is the responsibility of an activity proponent to establish that the proposed activity will not (or is very unlikely to) result in significant harm. | |||
the concept of proportionality of the risk and the cost and feasibility of a proposed action | |||
The precautionary principle or precautionary approach states that if an action or policy has a suspected risk of causing harm to the public or to the environment, in the absence of scientific consensus that the action or policy is harmful, the burden of proof that it is not harmful falls on those taking an action. | The precautionary principle or precautionary approach states that if an action or policy has a suspected risk of causing harm to the public or to the environment, in the absence of scientific consensus that the action or policy is harmful, the burden of proof that it is not harmful falls on those taking an action. |