Byrokraté, editor
1 523
editací
Systémová teorie v ekologickém myšlení: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
* '''Subatomová perspektiva''' | * '''Subatomová perspektiva''' | ||
Nejnižší | Nejnižší a nejdetailnější perspektiva, omezena našimi poznávacími schopnostmi. Obsahuje nejmenší elementární částice (v současné době jsou nejmenšími známými částicemi [[w:cz: kvark|kvarky]], [[w:cz: lepton|leptony]] a [[w:cz: Boson W a Z|kalibračními bosony]] nejmenší známé částice, ze kterých se skládá hmota). | ||
* '''Atomová analytická úroveň''' | * '''Atomová analytická úroveň''' | ||
Obsahuje pouze prvky, ještě nemluvíme o systému. Atom | Obsahuje pouze prvky, ještě nemluvíme o systému. [[w:cz atom|Atom]] má atomové jádro, obal, protony a neutrony (např. atomy kyslíku, dusík, uhlíku). | ||
* '''Molekulární''' | * '''Molekulární''' | ||
Molekuly jsou nejjednodušší systémy. Molekula je částice složená z atomů nebo iontů. Dělíme na | [[w:cz: molekula|Molekuly]] jsou nejjednodušší systémy. Molekula je částice složená z atomů nebo [[w:cz: iont|iontů]]. Dělíme je na homomolekulární a hetemolekulární. Např. oxid uhličitý – má 3 prvky, žádný subsystém, ale tvoří již jednoduchý systém; molekula prvku kyslíku – víc atomů v jednom prvku (''systémem je molekula, prvkem atom kyslíku''). | ||
* '''Buněčná''' | * '''Buněčná''' | ||
Buňka je systém, obsahuje subsystémy jádro, atd (''prvky jsou molekuly''). | [[w:cz: buňka|Buňka]] je systém, obsahuje subsystémy jádro, atd. (''prvky jsou molekuly''). | ||
* '''Orgánová (vč. tkáňová/pletivová)''' | * '''Orgánová (vč. tkáňová/pletivová)''' | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
* '''Perspektiva Organismu/jedince''' | * '''Perspektiva Organismu/jedince''' | ||
Objektem analýzy je jeden jedinec, | Objektem analýzy je jeden jedinec (''např. člověk, pes, sinice''). Výjimku tvoří i jednobuněčný organismus, který patří do této analytické úrovně. | ||
* '''Skupinová''' | * '''Skupinová''' | ||
Skupina prvků, skupina kaprů, netřesky na skále, není to celá populace | Skupina prvků, skupina kaprů, netřesky na skále, není to celá populace. Systém je skupina (''např. jedna skupina jelenů''). | ||
Systém je skupina | |||
* '''Populační/ ekosystémová''' | * '''Populační/ ekosystémová''' | ||
Ekosystém | [[w:cz ekosystém|Ekosystém]] systém, který je vázaný na určitý geografický prostor, úhrn životních forem v určitém období, v topograficky uvažovaném prostoru (''např. opadavé lesy ve střední Evropě''). Vymezit tuto úroveň přesně bývá problematické, Jeník<ref> JENÍK, Jan. Ekosystémy: (úvod do organizace zonálních a azonálních biomů). 2. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-0002-1.</ref> rozlišuje: mikroekosystém (kaluž vody; populace Běláska na Krokusové louce v Lukášově ), mezoekosystém (např. lokální les), makroekosystém (bukové lesy střední Evropy; populace Jelena evropského v lesích střední Evropy), supraekosystém (přechází do planetární analytické úrovně). Obtížné je klasifikovat také městský ekosystém. | ||
* '''Geosystémová = planetární''' | * '''Geosystémová = planetární''' | ||
Jiné pojmenování supraekosystémová | Jiné pojmenování supraekosystémová | ||
Pedosféra – dle zeměpisné šířky se dělí na pásma, procesy: horotvorné, tektonika, eroze půdy, desertifikace, chemická degradace půd, zasolování půd, okyselování půd. Důležité umět analyticky uchopit, že kyselé děště se dějí na úrovni atmosféry a pedosféry atd. | '''Pedosféra''' – dle zeměpisné šířky se dělí na pásma, procesy: horotvorné, tektonika, eroze půdy, desertifikace, chemická degradace půd, zasolování půd, okyselování půd. Důležité umět analyticky uchopit, že kyselé děště se dějí na úrovni atmosféry a pedosféry atd. | ||
Atmosféra = plynný obal země, subsystémy troposféra. Procesy srážková činnost, mokrá depozice | '''Atmosféra''' = plynný obal země, subsystémy troposféra. Procesy srážková činnost, mokrá depozice | ||
Hydrosféra – vodstvo, subsystém oceány, jezera, řeky potoky, mokřady (patří i do pedosféry). Procesy vodní koloběh, srážení vody, okyselování vod, eutrofizace, koloběh vody) | '''Hydrosféra''' – vodstvo, subsystém oceány, jezera, řeky potoky, mokřady (patří i do pedosféry). Procesy vodní koloběh, srážení vody, okyselování vod, eutrofizace, koloběh vody) | ||
Kryosféra – zmrzlá voda, subsystém: ledovce, permafrost (pomezí kryosféry a pedosféry je to mezní susbsystém), mořský led,.. | '''Kryosféra''' – zmrzlá voda, subsystém: ledovce, permafrost (pomezí kryosféry a pedosféry je to mezní susbsystém), mořský led,.. | ||
Biosféra – procesy: fotosyntéza, biologické cykly | '''Biosféra''' – procesy: fotosyntéza, biologické cykly | ||
Subsystémy: biomy (pásma biosféry s určitým typem podmínek): polární pustina, tundra, tajga, opadavý les, poušť, savana,.. | Subsystémy: biomy (pásma biosféry s určitým typem podmínek): polární pustina, tundra, tajga, opadavý les, poušť, savana,.. | ||
Subsystémy druhého řádu – savci, zelené rostliny | Subsystémy druhého řádu – savci, zelené rostliny | ||
* '''Vesmírná''' | * '''Vesmírná''' | ||
Máme omezenou znalost, všechny staré kultury se zajímaly o astrologii (jaká bude úroda, co záplavy, roční období, měsíční procesy), dnes je tvrdá věda – objektivní měření a tak se výzkum vesmíru docela omezuje. | Máme omezenou znalost, všechny staré kultury se zajímaly o astrologii (jaká bude úroda, co záplavy, roční období, měsíční procesy), dnes je tvrdá věda – objektivní měření a tak se výzkum vesmíru docela omezuje. Lze identifikovat základní systémy– slunce (základ záření), země (globální ekosystém, subsystémy biosféra, atmosféra). Pro správné praktické využití teorie systémů je klíčová definice analytické úrovně (v jaké je vhodné problém řešit a následně z dané perspektivy analyzovat subsystémy, procesy a prvky). Například [[Globální změna klimatu|Globální změna klimatu]] se řeší na planetární úrovni, systémem je atmosféra, mezi jednotlivé subsystémy patří skleníkové plyny, stratosférická vodní pára, albedo povrchu, procesem je oteplování klimatického systému, mezi prvky patří skleníkové plyny. | ||
Lze identifikovat základní systémy– slunce (základ záření), země (globální ekosystém, subsystémy biosféra, atmosféra | |||
Pro správné praktické využití teorie systémů je klíčová definice analytické úrovně v jaké je vhodné problém řešit a následně z dané perspektivy analyzovat subsystémy, procesy a prvky. Například [[Globální změna klimatu|Globální změna klimatu]] se řeší na planetární úrovni, systémem je atmosféra, mezi jednotlivé subsystémy patří skleníkové plyny, stratosférická vodní pára, albedo povrchu, procesem je oteplování klimatického systému, mezi prvky patří skleníkové plyny. | |||
== Prostředí == | == Prostředí == | ||
| Řádek 91: | Řádek 67: | ||
Existence systémů je podmíněná jejich existencí v určitém prostředí. Prostředí je systémově relativní stav, prostředí se stává teprve díky systémům, jinak by to byla nerozlišená entita. Je to vzájemný reciproční stav. Na začátku je vždy třeba si definovat prostředí a to právě na základě analyzovaného systému. Například lidské tělo může být jak prostředím (např. pro srdce), systém (v perspektivě jedince), nebo subsystém (pokud analyzujeme společnost). -? | Existence systémů je podmíněná jejich existencí v určitém prostředí. Prostředí je systémově relativní stav, prostředí se stává teprve díky systémům, jinak by to byla nerozlišená entita. Je to vzájemný reciproční stav. Na začátku je vždy třeba si definovat prostředí a to právě na základě analyzovaného systému. Například lidské tělo může být jak prostředím (např. pro srdce), systém (v perspektivě jedince), nebo subsystém (pokud analyzujeme společnost). -? | ||
Při analýze systému nervová soustava (mozek, mícha) – na začátku analýzy je třeba vymezit prostředí, když jsme na analytické úrovni orgánů, tak v tu chvíli je pro orgán nervové soustavy, prostředím lidské tělo. Komplexita jednotlivého orgánu (nervová soustava) tak je to součástí celkové komplexity prostředí, takže komplexita prostředí je vyšší než komplexita systému. Při analýze je důležité správně definovat časovou perspektivu (prostředí se často radikálně mění). | Při analýze systému nervová soustava (mozek, mícha) – na začátku analýzy je třeba vymezit prostředí, když jsme na analytické úrovni orgánů, tak v tu chvíli je pro orgán nervové soustavy, prostředím lidské tělo. Komplexita jednotlivého orgánu (nervová soustava) tak je to součástí celkové komplexity prostředí, takže komplexita prostředí je vyšší než komplexita systému. Při analýze je důležité správně definovat časovou perspektivu (prostředí se často radikálně mění). | ||
=== Vnější prostředí === | === Vnější prostředí === | ||
| Řádek 112: | Řádek 87: | ||
* Příjem = výdej = steady state, dynamická rovnováha, klimax, množství za rok vytvořené hmoty je prodýcháno živými organimsy | * Příjem = výdej = steady state, dynamická rovnováha, klimax, množství za rok vytvořené hmoty je prodýcháno živými organimsy | ||
S pomocí hranic se mohou systémy uzavírat i otevírat, mění propustnost pro vstupy a výstupy. Vzájemné otevírání a uzavírání systémů a s tím související měnící se propustnost pro různé druhy vstupů a výstupů, můžeme dobře ilustrovat na modelu látkových a energetických vazeb stromového individua. <ref> | S pomocí hranic se mohou systémy uzavírat i otevírat, mění propustnost pro vstupy a výstupy. Vzájemné otevírání a uzavírání systémů a s tím související měnící se propustnost pro různé druhy vstupů a výstupů, můžeme dobře ilustrovat na modelu látkových a energetických vazeb stromového individua. <ref> JENÍK, Jan. Ekosystémy: (úvod do organizace zonálních a azonálních biomů). 2. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-0002-1. Obr. 7. Model látkových a energetických vazeb stromového individua.</ref> U něj jsou vstupy v podobě živin (Oxid uhličitý a sluneční záření, které vstupuje do listů a vede k [[W:CZ fotosyntéza|fotosyntéze]]), výstupy pak tvoří kyslík a voda. Co se týče jeho kořenů a rhizosyntézy, definujeme zde jako živiny kyslík a vodu, na straně výstupů pak oxid uhličitý. | ||
Většinou nelze rozhodnout, jestli hranice patří k systému nebo k prostředí (kůže u organismu tvoří - v systémovém myšlení - hranici, která je mimo člověka i prostředí) | Většinou nelze rozhodnout, jestli hranice patří k systému nebo k prostředí (kůže u organismu tvoří - v systémovém myšlení - hranici, která je mimo člověka i prostředí) | ||
| Řádek 168: | Řádek 143: | ||
Nárůst komplexity (složitost, resp. míra složitosti systému nebo prostředí) na jednom místě zvyšuje komplexitu prostředí na jiném místě. Je to kvůli sebereferenci. Stav prostředí je dán strukturou systému. Když naroste komplexita v jednom systému, zvětší se celková komplexita. | Nárůst komplexity (složitost, resp. míra složitosti systému nebo prostředí) na jednom místě zvyšuje komplexitu prostředí na jiném místě. Je to kvůli sebereferenci. Stav prostředí je dán strukturou systému. Když naroste komplexita v jednom systému, zvětší se celková komplexita. | ||
== Časovost systému == | == Časovost systému == | ||
| Řádek 245: | Řádek 219: | ||
=== Homogenní vnitřní dynamika === | === Homogenní vnitřní dynamika === | ||
Tahle dynamika charakterizuje neměnnost nebo tendenci vrátit vše k původnímu stavu. Mohli bychom říci k vlastnímu počátku své existence. Návrat k počátku asi nejdůležitějším principem této dynamiky. Krysa zemře v kanále. Tělo začnou rozkládat destruenti, různé bakterie. | Tahle dynamika charakterizuje neměnnost nebo tendenci vrátit vše k původnímu stavu. Mohli bychom říci k vlastnímu počátku své existence. Návrat k počátku asi nejdůležitějším principem této dynamiky. Krysa zemře v kanále. Tělo začnou rozkládat destruenti, různé bakterie. | ||
V Prach jsme a v Prach se obrátíme. To, co jste my, byli jsme my, to co jsme my, budete vy. | V Prach jsme a v Prach se obrátíme. To, co jste my, byli jsme my, to co jsme my, budete vy. | ||
| Řádek 348: | Řádek 323: | ||
Paměť systému není bezchybná, může nastat mylná anticipace. Krach na Newyorské burze mylná anticipace, tím, že systém zhroutil otevření prostoru pro jiný systém. Lidi se na ulici ale stříleli. | Paměť systému není bezchybná, může nastat mylná anticipace. Krach na Newyorské burze mylná anticipace, tím, že systém zhroutil otevření prostoru pro jiný systém. Lidi se na ulici ale stříleli. | ||
== Systémová diferenciace - interní diferenciace == | == Systémová diferenciace - interní diferenciace == | ||
| Řádek 368: | Řádek 341: | ||
Stejným způsobem jako nahoře se diferencují i v půdních horizontech v podzemí | Stejným způsobem jako nahoře se diferencují i v půdních horizontech v podzemí | ||
Jednotlivé typy půd (Jeník), zamyslete se nad diferenciací půdních horizontů, o půdních věcech se moc nemluví, jsou popsány jednotlivé půdní procesy. Ekologická katastofa (výbuch jaderné elektrárny Černobyl), základem jaderné energie je štěpná reakce, předá jádru tolik energie, že se rozdělí, exponenciálně roste, dochází k výbuchu. Jedná se zase o autopoezi. Regulují počet mechanismů. Příklad nárustu systémové komplexity. Postupuje dál až dojde k výbuchu. | Jednotlivé typy půd (Jeník), zamyslete se nad diferenciací půdních horizontů, o půdních věcech se moc nemluví, jsou popsány jednotlivé půdní procesy. Ekologická katastofa (výbuch jaderné elektrárny Černobyl), základem jaderné energie je štěpná reakce, předá jádru tolik energie, že se rozdělí, exponenciálně roste, dochází k výbuchu. Jedná se zase o autopoezi. Regulují počet mechanismů. Příklad nárustu systémové komplexity. Postupuje dál až dojde k výbuchu. | ||
Systémová komplexita roste díky změně formy. | Systémová komplexita roste díky změně formy. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||