Byrokraté, editor
1 523
editací
Ekologická antropologie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> | <ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> | ||
== Paradigmatický obrat == | |||
Etablování ekologicko-antropologického přístupu úzce souvisí s odmítnutím paradigmatu, které konstituoval environmentální determinismus (chápající přírodní prostředí jako deterministický faktor pro [[w:cz:Kultura|kulturu]]). Ekologická antropologie naproti tomu chápe lidské společenství jako jednu z populací v rámci ekosystému, přičemž právě kultura hraje specifickou roli, díky jíž se tato populace pozměňuje a přizpůsobuje prostředí, proto zaměřili výzkum právě na interakci kulturních změn a okolního prostředí. | |||
Značnou úlohu při tomto obratu sehrál kulturně ekologický pohled J. H. Stewarda, který se již vymezoval proti premisám radikálního environmentálního determinismu. Pro vznik ekologické antropologie jako vědní disciplíny byla však klíčová až šedesátá léta, kdy dochází k opouštění deterministických přístupů v antropologii. Ekologičtí antropologové od té doby pronikají na univerzity, formují nové postoje a katedry, zabývají se ekosystémovými modely, konstituují vědní obory (jako etnoekologie a historická ekologie).<ref>BARFIELD, Thomas. 1997. The Dictionary of Anthropology. Oxford: Blackwell. S. 138.</ref><ref>http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology</ref> | |||
== Současnost== | |||
Ekologická antropologie musela reflektovat jevy spojené s postupující globalizací ''(jako pokračující zánik uzavřených společenství, provázanost a transformace ekosystémů a kultur)''. Dochází k opouštění studia relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia na interakce probíhající mezi skupinami a jejich ekosystémy v globálním ekosystémovém celku. Reflektuje tak i globální problémy (spojené např. s globální změnou klimatu) a její dopady na lokální komunity po celém světě (jak o tom svědčí, mj. množství článku v oborovém časopise Journal of Ecological Anthropology<ref>http://shell.cas.usf.edu/jea/Pages/issues-of-jea.html#Vol15/</ref>). Antropologie sama o sobě, obzvláště však ale když vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diversity - jak kulturní, tak biologické. Jestliže je biologická rozmanitost předpokladem k přežití života jako celku, tak můžeme dodat, že rozmanitost kulturní je důležitá pro zachování kultury - a člověka. | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
{{wikipedia en|Ecological anthropology}} | {{wikipedia en|Ecological anthropology}} | ||
{{wikipedia en|Environmental anthropology}} | {{wikipedia en|Environmental anthropology}} | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
| Řádek 21: | Řádek 24: | ||
* HALBICH, Marek, ed. a KOZINA, Václav, ed. (2012). Čítanka textů z ekologické antropologie: Amerika. Praha: Togga. | * HALBICH, Marek, ed. a KOZINA, Václav, ed. (2012). Čítanka textů z ekologické antropologie: Amerika. Praha: Togga. | ||
* TRNKA, Radek, ed. a LORENCOVÁ, Radmila, ed. (2008). Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností. Praha: Zarzura. | * TRNKA, Radek, ed. a LORENCOVÁ, Radmila, ed. (2008). Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností. Praha: Zarzura. | ||
=== Další zdroje === | |||
[http://shell.cas.usf.edu/jea/ Journal of Ecological Anthropology] | |||
[http://www.aaanet.org/sections/ae/ Anthropology and Environment Society] | |||
=== Další zdroje === | === Další zdroje === | ||