Byrokraté, editor
1 523
editací
Kulturní ekologie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Kulturní ekologie''' (''anglicky: cultural ecology'') je směr v rámci[[ekologie]], který zkoumá vznik, vývoj a | '''Kulturní ekologie''' (''anglicky: cultural ecology'') je směr v rámci [[ekologie]], který zkoumá vznik, vývoj, fungování a zánik sociokulturních systémů v kontextu jejich přírodního prostředí. | ||
==Etablování kulturně ekologického přístupu == | |||
Kořeny kulturní ekologie lze spatřovat již v terénních výzkumech kulturních oblastí Ameriky, které provedli v prvních desetiletích 20. století Alfred Louis Kroeber a Clark David Wissler. Za zakladatele kulturní ekologie je považován Julian Haynes Steward, který ve 30. letech zkoumal vliv přírodního prostředí na životní způsob indiánských kmenů.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> Ve svém díle ''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution'' položil základy kulturní ekologie jako vědní disciplíny. Předmět studia kulturní ekologie pak vymezuje jako studium těch procesů, probíhajících v rámci určité kultury, které byly vyvolány potřebou adaptace na přírodní prostředí. Přičemž toto prostředí chápe jako důležitý, nikoli však absolutně determinující faktor. Kulturní a přírodní vývoj jsou v jeho pojetí spíše dva odděleně probíhající procesy, které se více či méně ovlivňují. Stewadova výzkumná metoda spočívala ve třech krocích, můžeme je popsat následovně: | |||
1) Zkoumání přírody, kultury, technologií a způsobů, kterými využívají prostředí. | |||
2) Poznání specifických kulturních rysů, které se vztahují k danému způsobu interakce s okolním prostředí. | |||
3) Zkoumání jak ty aspekty, které jsou přímo ovlivněné přírodními specifiky, ovlivňují rysy další (politické uspořádání, náboženství, instituce). | |||
Stewardův přístup, který dobře zapadl do doby počátku environmentálního hnutí, ovlivnil řadu ekologů, antropologů i archeologů druhé poloviny dvacátého století. | |||
==Dnešní paradigma== | |||
Kulturně ekologické přístupy a výzkumy neušly kritice. Byly obviňovány především z kladení přílišného důrazu na vliv přírodního prostředí na kulturu (''environmentálního determinismu''); posléze čelily také výtkám ze stran politické ekologie, které byly vzneseny jako reakce na zanedbání vlivu širších geopolitických vazeb při studiu lokálních systémů. | |||
Dnešní obecná teoreticko-metodologická východiska kulturní ekologie je pak možné shrnout do čtyř základních premis (podle Malina, J. - Soukup, V.): | |||
* Kultura je mimobiologický adaptivní systém, jehož prostřednictvím realizuje člověk jako člen společnosti svůj vztah k ekologickému prostředí. | |||
* Přestože člověk dosahuje této adaptace především prostřednictvím kultury, je tento proces řízen obdobnými pravidly přirozeného výběru, jaká platí pro adaptaci biologickou. | |||
* Nejadaptivnějšími složkami kultury jsou technologie, ekonomika a ty prvky sociální organizace, které jsou přímo spojeny s výrobou. | |||
* Výzkum musí být prováděn komplexně v rámci celého sociokulturního systému. | |||
Řada kulturních ekologů nezůstává pouze u výzkumu, ale věnuje se i dalším aktivitám. Vědci pracují jako dobrovolníci (např. v neziskových organizacích zaměřených na lidsko-právní problematiku), zabývají se [[Environmentální vzdělání|enviromentálním vzděláváním]] a angažují se také v environmentáních hnutích. Současné aktivity v rámci kulturní ekologie se pak snaží také zprostředkovávat dialog mezi odborníky a širší veřejností", stavět mosty mezi narůstajícím vědeckým poznáním a vzděláváním občanské společnosti a pomáhat při etablování tzv. občanské vědy (''civic science či citizen science''). | |||
==Kulturní ekologie v České republice == | |||
| Řádek 8: | Řádek 34: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
{{wikipedia en|Cultural ecology}} | {{wikipedia en|Cultural ecology}} | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
* [http://www.culturologia.cz/journal/2_1_2012/lapka_vavra.pdf Lapka, M. - Vávra, J. (2013) Nové výzvy kulturní ekologie. Culturologia 1(2) - online] | |||
* NETTING, Robert McC (1977). Cultural Ecology. Menlo Park, CA: Cummings Pub. | * NETTING, Robert McC (1977). Cultural Ecology. Menlo Park, CA: Cummings Pub. | ||
* ORTOVÁ, Jitka. (1999) Kapitoly z kulturní ekologie. Praha: Karolinum, 1999. | * ORTOVÁ, Jitka. (1999). Kapitoly z kulturní ekologie. Praha: Karolinum, 1999. | ||
* SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka. Člověk v pokorném závazku vůči světu: studie z ekologické etiky. Červený Kostelec: Pavel Mervart, | * ORTOVÁ, Jitka. (1996). Kulturní a sociální ekologie. Praha: Karolinum. | ||
* SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka. (2012). Člověk v pokorném závazku vůči světu: studie z ekologické etiky. Červený Kostelec: Pavel Mervart. | |||
* STEWARD, Julian H. 1972. Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution: University of Illinois Press. | |||
=== Další zdroje === | === Další zdroje === | ||
[http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html Antropologie kulturní ekologie] | [http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html Antropologie kulturní ekologie] | ||
[http://kske.cz/ Stránky katedry sociální a kulturní ekologie na FHS UK] | [http://kske.cz/ Stránky katedry sociální a kulturní ekologie na FHS UK] | ||